Jak jsem se již zmínil v předchozím textu, navštívil jsem začátkem roku mistrovství německých chovatelů kanárů v Ulmu. Zjistil jsem, že používají jiné značení barevných variací, než na jaké jsme zvyklí. Zřejmě muselo dojít ke změně standardu, ale ten jsem ještě ani neviděl. Také ani nevím, jestli ke změně značení došlo po nějaké dohodě a jestli toto značení bylo akceptováno i C.O.M. Nakonec je to jedno, protože systém výstavních tříd C.O.M je jiný. Samo sebou se ani nezměnily barvy kanárů, kromě toho, že se objevily nové mutace. Světlí kanáři zůstali světlými, tmaví tmavými. Některé věci se zdají logické a dají se snadno pochopit, u některých zase bude muset přijít nějaké osvícení zvenčí. Tak tedy.
Všichni kanáří byli rozděleni na celkem 7 tříd a při kódovaném značení začínáme vždy arabskou číslicí:
• spodní peří kanára skupiny světlých
1 = lipochromoví (všichni světlí ptáci včetně lutino, albino, rubino)
2 = černí
3 = achátoví
4 = hnědí
5 = isabeloví
6H = phaeo
7J = saténoví
Těchto 7 číslic představuje i 7 výstavních skupin, ta osmá je vyhrazena novým mutacím, které nejsou pochopitelně kódově označeny. Pojem a značení struktury se nám poněkud změnil. To základní, totiž , že intenzivní jsou A, neintenzivní B a mozaikoví C zůstává. Pak došlo ke změně. Za světlé lipochromové kanáry jsou považováni jen žlutí, červení, slonově bílí, růžoví. Klasičtí bílí kanáři nejsou dnes považováni vlastně za barvu, ale strukturu peří. Jestliže intenzivní A mají barvu v peří obsaženu až do špiček per zcela, neintenzivní B jen z části a mozaikoví C jen na některých místech těla, bílí ji nemají vůbec a značíme je D. Rozlišení dominantních od recesivních je umožněno dalším písmenem, které píšeme malé. Bílý dominantní je tak značen jako 1Dd, recesivní 1Dr.
Vedle číselné řady máme tedy i řadu velkých písmen, která znamenají:
• spodní peří kanára skupiny tmavých
A = intenzivní
B = neintenzivní
C = mozaikoví (na konci vzorce se značí typ a to T1 nebo T2)
D = bílí (malé d= dominantní, malé r= recesivní)
E = opáloví (od písmene E se i další písmena píší před označení struktury)
F = pasteloví
G = šedokřídlí
H = phaeo
J = saténoví
K = lutino, albino, rubino
L = topasoví
• spodní peří saténového kanára
Na dalším místě ve vzorci, vlastně na místě posledním, kromě mozaikových, kde na posledním místě značíme typ mozaiky, zůstává označení lipochromové barvy, podle našich zvyklostí základní barvy. Zůstali nám však jenom 4 stupně a to:
I = žlutá
II = slonově bílá
III´ = červená
IV = růžová
• Kanár červenoachátový neintenzivní III b B (3 B III)
Abychom si celou záležitost poněkud přiblížili, uvedu několik příkladů:
1CIT1 = žlutý mozaikový, typ 1
1AIII = červený intenzivní
1KAIV = rubino růžový intenzivní
1KDr = albino recesivní
2AI = černožlutý intenzivní
2EAI = černožlutý opálový intenzivní
3LAI černožlutý topasový intenzivní
4FCIIIT2 = hnědočervený pastelový mozaikový typ 2
7JAI = žlutoisabelový saténový intenzivní
• kanár červenohnědý mozaikový typ III C (4 C III T 2)
(tady máme záležitost k přemýšlení, protože saténoví ptáci jsou prakticky vždy isabeloví, takže by snad bylo vhodnější i slovní pojmenování prostě zkrátit na žlutý saténový.)
• kanár bělohnědý phaeo intenzivní IV 5 c A (6 H D)
Totéž se objevuje u kanárů phaeo, kde pravé phaeo vybarvení se objevuje jen v hnědé řadě a tudíž by se mohlo říkat žlutý phaeo a podobně. 6HAIII = červený phaeo intenzivní. Není to vhodné u jiných faktorů, které se projevují podobně nejméně ve dvou řadách, například faktor topasový v řadě černé a achátové. Další faktory se projevují dokonce i ve všech řadách, například faktor pastelový.
Malá poznámka. Veškerý text se týká barvy svrchního peří kanárů. Barva tak zvaného spodního peří je něco jiného. To vidíme pouze v tom případě, držíme-li ptáka v ruce a na břiše mu peří rozfoukáme. Barva spodního peří u skupiny světlých je bílá, u skupiny tmavých tmavá, u saténových světle hnědá.
• kanár bělohnědý intenzivní IV c A (4 D d)
Protože u nás není zase chov kanárů rozvinut v takové šíři jako v Německu, naše výstavy mají tak maximálně do tisíce výstavních exponátů, nevidím žádný důvod nějak vyplašeně měnit stávající standard. Berte tento příspěvek jako první zprávu o tom, že se ve světě něco děje a my bychom měli vědět, o co vlastně jde. Máme i u nás mezinárodní posuzovatele a ti by měli mít základní vědomosti o tom, že nastávají změny. O změnách je třeba diskutovat, snažit se pochopit princip a teprve na základě široké shody případně upravit standard. Přebírat mechanicky některá německá pojmenování, když ta naše mají hlubší logiku, je hloupost. Takovým příkladem je například hovorové označení neintenzivních kanárů plísňovými. Je jenom škoda, že takové diskuse se nevedou na setkáních posuzovatelů. Vůbec mi připadá, že s organizací posuzovatelů by se mělo něco stát.