Tanec se psem

Téměř každý kynologický sport vyžaduje mimo fyzické kondice a výcviku, také dobrý vztah mezi psovodem a jeho psem. Je sice několik psích sportů, kde postačí pouze správné rozvinutí psích instinktů bez dalšího výcviku (coursing, canicross, mushering) anebo jen natrénovat správný postoj a chůzi psa na vodítku (junior handling). Ale jsou také sporty, kde je intenzivní výcvik nezbytností a sportovní výkon na soutěži vyžaduje absolutní ovladatelnost a důvěru psa v psovoda. Mezi tyto náročnější disciplíny patří i Tanec se psem.
Věnovat se výcviku a později soutěžit mohou jen ty taneční dvojice, u nichž je ve vztahu dokonalá souhra a porozumění. Pes dokáže spolupracovat na taneční ploše jen za předpokladu, že je dostatečně vycvičen a hlavně rozumí všem gestům a povelům psovoda. Ten musí mít při předvádění sestavy „v hlavě jasno“ a přesně vědět, co právě po psovi chce a dát mu správný signál. I při tréninku je dobré si nejdříve rozmyslet, co chceme aby pes udělal a pak teprve dát povel. Pohled na psa, který při soutěži zmatkuje, protože se všemožně snaží psovodovi vyhovět a ono to pořád není to, co po něm chce, hodnotí porota trestnými body za špatný celkový umělecký dojem. Takové vystoupení totiž vypadá, jako by pes psovodovi na parketu spíš zavazel a pletl se mu pod nohy, nežli synchronizované vystoupení sehraného tanečního týmu.
Jak se říká „v jednoduchosti je krása“. Pro své sestavy volme raději jednodušší taneční prvky, jasně rozlišitelné jeden od druhého, aby si porota i diváci vychutnali jednotlivé cviky. Překombinované prvky vnáší zmatek do celkové choreografie i do duše psa. Každý cvik se dá provést různými způsoby. Například i tak jednoduchý prvek, jako je otočení kolem vlastní osy. Pes se může otáčet několikrát za sebou jedním směrem nebo může směr otoček střídat jednou doleva a jednou doprava. Někteří psi dokáží otočku ve výskoku nebo se otáčet jen na zadních nožkách. Záleží pouze na naší fantazii a šikovnosti psa.

5. povinný prvek – obíhání
Tento poslední povinný prvek se dá předvádět několika způsoby:
1. psovod se otáčí na místě a pes jej stejným směrem obíhá,
2. psovod se otáčí na místě jedním směrem a pes jej obíhá v protisměru,
3. psovod se neotáčí a pes jej sám obíhá v kruzích,
4. pes obíhá okolo libovolné rekvizity,
5. pes obíhá pouze kolem určité části těla psovoda.

Zde vidíme, že variabilita způsobu provedení tohoto prvku je opravdu velká. Podle soutěžního řádu KTP ČR se od psa vyžaduje pouze to, aby se pohyboval v kruzích. Který z uvedených způsobů si vybereme, záleží pouze na nás. Je ale důležité si uvědomit, že ne pro každého psa se hodí všechny popsané způsoby.
Například otáčení v protisměru je ideální zejména pro malá plemena nebo pomalejší psy. Otáčení se v protisměru totiž opticky zrychlí tempo psa. Provedení tohoto způsobu obíhání ovšem vyžaduje již určitou samostatnost psa, protože tento protisměrný pohyb není zrovna nejpřirozenější. Nejdříve by se měl tedy naučit obíhání ve stejném směru jako člověk (způsob první). Třetí způsob nabízí psovodovi možnost prezentace sebe sama, jelikož obíhání provádí pes sám. Psovod může zaujímat různé polohy nebo předvést nějakou taneční kreaci. Stojí totiž na místě a jeho samostatně obíhající pes mu poskytuje velmi efektní „křoví“. I tento způsob obíhání vyžaduje od psa již určitý stupeň ovladatelnosti a samostatnosti. Čtvrtá možnost je obíhání s použitím rekvizity. Pes může obíhat například okolo hůlky či deštníku, který držíme v ruce, nebo libovolného předmětu, který je od nás vzdálen. Další možností je obíhání jen kolem určité části těla psovoda. Zde se nabízí například obíhání okolo naší nohy. Psovod je přiměřeně rozkročen, aby mohl pes volně obíhat. Malá plemena nám mohou obíhat také okolo ruky, při poloze v kleče či v sedě.
Tento prvek není pro psa nikterak náročný a při jeho předvádění vynikne především ladnost pohybu a krása dlouhosrstých plemen.