Sdílet:
Malá veterinární příručka pro milovníky koní - díl 8.
Vylučování koně a stav hydratace O kvalitě i kvantitě trávení nám poměrně dost informací řekne trus koně. Na druhé straně moč nám dá informace nejen...
Vylučování koně a stav hydratace
O kvalitě i kvantitě trávení nám poměrně dost informací řekne trus koně. Na druhé straně moč nám dá informace nejen o stavu hydratace, ale i o zdraví různých orgánů v těle či o celkovém metabolismu. Vyšetření koně si proto uzavřeme několika slovy o vylučování koní a o zjištění jejich stavu hydratace.
Jak kůň kálí
Kdo by nevěděl, že z koně padají „koblížky“, a to vždy po pořádných hromadách. Koně jsou schopni se vykálet i za pohybu a jistě si mnozí všimli, že u koně je normální, když po vypuštění posledního koblížku zůstane ještě chvíli vyhřeznutá sliznice konečníku a pomalu se nasouká zpět. Zkušení chovatelé podle koblížků poznají stav svého koně, psychický i zdravotní.Co sledujeme:
– způsob kálení,
– frekvenci kálení,
– množství,
– konzistenci,
– barvu,
– zápach trusu,
– případné příměsi.
– způsob kálení,
– frekvenci kálení,
– množství,
– konzistenci,
– barvu,
– zápach trusu,
– případné příměsi.
Co může udělat veterinář:
– provede chemický rozbor trusu na případné skryté krvácení, složení (např. škrobová zrna) apod.,
– zjistí pH,
– odebere vzorek na toxikologické vyšetření,
– odebere vzorek na parazitologické, bakteriologické či virologické vyšetření.
– provede chemický rozbor trusu na případné skryté krvácení, složení (např. škrobová zrna) apod.,
– zjistí pH,
– odebere vzorek na toxikologické vyšetření,
– odebere vzorek na parazitologické, bakteriologické či virologické vyšetření.
Podívejme se, co může prostý člověk podle trusu koně poznat.
Kůň normálně kálí 8–10× za den, v průměru vyloučí 10–20 kg výkalů v závislosti na kvantitě a kvalitě pozřeného krmiva, ale také na intenzitě pohybu. V jedné „hromádce“ jsou asi 1–2 kg „koblížků“.
Během nemoci, nepohody či nějakého problému se to však mění.
1. Méně vykálí při nechutenství, horečnatých stavech, poruše průchodnosti střeva, chronickém přetrénování a poruchách nervové soustavy.
2. Více kálí při průjmech a po zácpách.
3. Častější kálení je při průjmu a při nervozitě koně.
4. Méně časté kálení bývá při změnách průchodnosti střeva, chronickém přetrénování a při horečnatých stavech.
5. Bolestivé kálení je příznakem zánětu či poranění konečníku, při zácpách malého kolonu.
6. Bezděčné kálení bývá příznakem různých poruch míchy.
• obr. 1: Nervozita před cestováním se u koní často projeví hromádkou koblížků. Tyto mají nazelenalou barvu, protože jejich „majitel“ se celé dny popásal.
Změna vzhledu či zápachu koblížků může znamenat různá onemocnění nebo dočasné či trvalé poruchy trávení, hospodaření s vodou a celkového metabolismu.
1. Malé a tvrdé: zácpy, horečka, přetrénování, dehydratace.
2. Měkké, řídké (kravské) až vodnaté: záněty střev, dietní chyby, krmení hodně vodnatým krmivem.
3. Krev z konečníku, kolonu: výkaly do červena. Krev z předních částí zažívacího traktu: výkaly do černa.
4. Kyselý zápach: větší zkrmování bílkovin, překyselení organizmu po neadekvátní zátěži, kvašení v zažívacím traktu.
5. Hnilobný zápach: hnilobný rozklad v trávicím traktu.
6. Zbytky krmení, cizí tělesa, parazité.
| Příčiny | Příznaky |
| nadměrné pocení z jakéhokoli důvodu | snížení výkonnosti (už i slabá dehydratace!) |
| nedostatečný příjem vody z jakéhokoli důvodu | CRT > 3 vteřiny |
| průjem | snížená elasticita kůže (kožní řasa se vyhlazuje pomaleji) |
| krvácení (zde nebude dehydratace nejzávažnějším problémem) | suché, matné sliznice |
| málo bílkovin v krmivu | suché rohovky |
| poruchy ledvin, srdce, oběhové soustavy | hubnutí (silná dehydratace) |
| některé hormonální a nervové poruchy | poruchy chování, malátnost až celkové selhání organismu (silná dehydratace) |
| některé koliky, horečka, šok | „zahuštění krve“ (při vyšetření krve) |
• obr. 2: Močící valach.
Močení koně
Koně si k močení většinou počkají na klidnější chvilku. Pokud je chceme pozorovat, je dobré jim nastlat box čistou slámou, popřípadě do ní hodit koblížky jiného koně (pro valacha či hřebce nejlépe klisny). Pokud byl kůň delší dobu venku, jistě se rád do těchto podmínek vymočí. Koně u toho zaujímají charakteristický postoj a někdy to vypadá, jako by měli problémy, než začnou močit, hrbí se, nakrucují, často u toho sténají. To vše je však většinou normální. Hřebci a valaši výrazně zakročí zadní nohy za sebe a podsadí pánev, klisny zase široce rozkročí zadní nohy a nahrbí se (obr.2).Co sledujeme: – způsob močení, – frekvenci močení, – množství, – přibližnou hustotu, – barvu, – průhlednost či zakalenost, – zápach moči.
Co může udělat veterinář: – odebere moč buď spontánní mikcí nebo katetrem, – provede rychlé chemické vyšetření moči „papírky“, – nechá vzorek moči vyšetřit v laboratoři na obsah chemických látek, enzymů, elektrolytů, pH, hustotu, – vyšetří močový sediment, – nechá vzorek mikrobiologicky vyšetřit, – odebere krev na tzv. ledvinné ukazatele, – v krvi a moči zjistí potřebné ukazatele na tzv. frakční exkreci různých elektrolytů, – provede různé funkční testy ledvin, – vyšetří ledviny rektálně pohmatem nebo ultrazvukem, – může provést cystoskopii.
Zdravý kůň močí 5- 7× za den, za den asi 3- 6 litrů moči. Ta je světle žlutá až žlutočervená, mírně zakalená, při stání moči se vytváří na povrchu blanka z uhličitanu vápenatého, je hlenovitá a táhlá (mucin), specifického koňského zápachu.
1. Časté močení po trochách: akutní záněty ledvin, močového měchýře, močové trubice a pochvy, koliky, říje klisen, močové kameny, tlak na močový měchýř.
2. Bolestivé močení: obvykle provází bolestivé stavy v oblasti pánevní dutiny a vývodových cest močových a pohlavních.
3. Méně časté močení: dehydratace, nedokrvení a onemocnění ledvin, horečky, vyčerpání.
4. Neschopnost vymočit se: projevuje se namáhavým tlačením spojeným s aktivním zapojením břišního lisu a obvykle je spojeno i s bolestí a močením po trochách. Příčinou může být obrna měchýře, zvýšený tonus svěrače, močové kameny, oboustranné selhání ledvin.
5. Nadměrné močení: záněty a dráždění ledvin, chronické selhávání ledvin, je-li spojené s nadměrným pitím, může se jednat o metabolické či hormonální poruchy.
6. Tmavá moč: bývá při méně častém močení nebo v případech, kdy kůň nepřijímá dostatek tekutin, moč je hustější.
7. Světlá moč: je zpravidla řidší a objevuje se při častém močení nebo při nadměrném příjmu vody, ale i při hormonálních či metabolických poruchách.
8. Žlutozelená moč: přítomnost žlučových barviv=poruchy jater.
9. Červená, červenohnědá až černá moč: obsahuje krev (záněty a poškození ledvin nebo močových a pohlavních cest), hemoglobinu (rozklad krve) nebo svalové barvivo myoglobin („černé močení“, jiné svalové poškození apod.).
10. Silně zakalená moč: těžké záněty ledvin a močového měchýře, hnis, fibrin, buňky, vysrážené sloučeniny.
Stav hydratace
Každá buňka živého organismu obsahuje vodu. Kromě jiného je tekutina nutná i v mezibuněčných prostorách tkání a také je to důležitá součást krve. Bez vody by život velmi rychle skončil, pokud je vody nedostatek, hrozí velmi vážné zdravotní problémy.Proto by se každý jezdec, majitel či ošetřovatel koně měl vždy zajímat o dostatečný přísun a příjem vody koněm a také by měl- především v kritických situacích, o nichž si za chvíli řekneme- umět aspoň orientačně vyhodnotit stav hydratace koně (=zavodnění organismu).
Následující tabulka uvádí přehled příčin a příznaků dehydratace u koně.
Vyhodnotit příznaky dehydratace není většinou problém a suché, matné sliznice či rohovku, malátnost nebo snížení výkonnosti snad pozná každý. Podívejme se trochu blíže na dvě důležitá a jednoduchá vyšetření, která nám velmi dobře poslouží i v kritických situacích.
• obr. 3: CRT: Na dásně koně přitlačíme na chvíli prst, po jeho oddálení se objeví světlý oválek, který má do 3 sekund zase zrůžovět.
CRT je zkratka převzatá z angličtiny (capilary refile time), což znamená čas kapilárního plnění. Informuje nás, zda dobře pracuje srdce a cévy a zda je v cévách dost tekutin (dost krevní plazmy). Toto vyšetření můžeme provést v rámci vyšetření sliznic v dutině ústní. Zatlačíme prstem na dásně, prst oddálíme a na dásni zůstane na chvilku bílý otlak, který rychle opět zrůžoví (prstem vytlačíme krev z drobných vlásečnic a po oddálení prstu do nich opět krev nateče). Měříme, za jak dlouho se tak stane. Po stlačení prstem má bílý otisk zrůžovět do 2 (nanejvýš 3) vteřin.
Pokud se čas plnění prodlouží, může se jednat o nějakou poruchu srdce nebo cév (často při těžších kolikách, šoku, selhání srdce), ale může jít i o zmiňovanou dehydrataci.
• obr. 4: Elasticita kůže: nad lopatkou vytáhneme kožní řasu a pustíme ji, měla by se hned vyrovnat.
Kůže koně je pevná, ale ne hrubá a tlustá, jako například u skotu. Není ani tak volná jako u psa či dokonce kočky. Kůže je elastická, tedy pružná, pokud není postižená nějakým zánětem či otokem, nemá na sobě mozoly nebo jiná ztluštění a obsahuje dostatek elastických vláken a vody. Proto je posuzování elasticity kůže jednou z metod, jak zjistit dehydrataci. Nad lopatkou koně uděláme rukou kožní řasu, vytáhneme a pustíme. Je-li kůže dostatečně elastická, má se kožní řasa ihned vyrovnat.
Autor textu: MVDr. Dominika Švehlová
Autor fotografií zdroj: MVDr. Dominika Švehlová
