Tanec se psem

První soutěží, kterou uspořádal Klub Tance se psem České republiky, bylo Mistrovství Moravy v roce 1999. Již prvního mistrovství se zúčastnily taneční týmy, které předvedly krásné sestavy plné pozoruhodných cviků a choreografií. Jejich pravidelná účast na dalších mistrovských soutěžích vyvrcholila v roce 2003, kdy se v Blansku konalo Mistrovství Evropy v Tanci se psem.
Kromě rozhodčích KTP ČR zasedla v porotě také profesionální rozhodčí, paní Annie Clayton z Anglie. Paní Clayton je zkušená, uznávaná rozhodčí a předsedkyně Pawsn´Music Association. Její přijetí pozvání do České republiky výbor KTP ČR velmi ocenil. Paní Clayton nejen posuzovala mistrovství, ale poskytla i cenné rady k výcviku psů a vytváření choreografie. Navíc ochotně pomohla s úpravou soutěžních pravidel Klubu Tance se psem České republiky, aby se co nejvíce přiblížily mezinárodnímu standardu a přitom si zachovaly „českou“ osobitost (pět povinných prvků KTP ČR). Díky tomu dnes působí taneční sestavy jako opravdová shov, na kterých si přijdou na své milovníci psů, hudby i tance.

V dnešním díle se chci podělit se čtenáři o několik informací, které nám paní Clayton při své návštěvě poskytla. Jednou z nich byl také způsob vytváření choreografie.
Tanec se psem je zkoumání pohybových možností nás i našeho psa. Je to vyprávění příběhu prostřednictvím pohybu a hudby. Je to ukázka dokonalého vztahu mezi psovodem a jeho psem. Demonstrace elegance a krásy.
Choreografie je proces spojování prvků, vytváření děje a atmosféry. Je to proces, který je neustále dotvářen našimi nápady, reakcemi obecenstva, poroty a ostatních soutěžících. Choreografie je experimentování se cviky. Posloucháme hudbu a v hlavě si promítáme představy, které pak přetvoříme ve cviky.
Každé vystoupení by mělo být založeno na cvicích, které vyhovují nám i našim psům. Také rytmus hudby a tempo by mělo být přiměřené k našemu temperamentu. Pokud máme raději rytmickou hudbu, zvolíme si ji i pro vystoupení. Budeme se cítit lépe a přirozeněji. I pomalého psa může psovod doprovázet rychlými tanečními pohyby, aniž by utrpěl celkový umělecký dojem. Důležité však je, aby se psovod během vystoupení k psovi jakoby neustále vracel a byl mu nablízku. Pokud by byl psovod díky rychlému rytmu neustále „o krok napřed“, celkový dojem by působil nesynchronně.
Před plánováním choreografie si musíme nejdříve uvědomit, za jakým účelem ji sestavujeme. Je naším cílem předvést akrobacii či humorné kousky na venkovské slavnosti nebo náročnou sestavu pro mistrovskou soutěž? Musíme také vědět, jaký druh obecenstva na nás čeká. Jestli jej budou tvořit laici nebo odborníci. Jestli budeme vystupovat před diváky bez speciálních znalostí, kteří budou reagovat pouze na okázalost skladby a akrobatické či nepřirozené cviky nebo budeme omezováni pravidly soutěže před odbornou porotou.
Dále je důležité, jestli budeme předvádět sestavu v prostoru malého sálu nebo ve velké hale či venku na trávě. I tyto aspekty jsou důležité pro choreografii sestavy. V každé sestavě bychom měli pamatovat na tyto body: kontrast, opakování a přechod.

Kontrast je důležitý, aby se naše sestava nestala jednotvárnou až nudnou. Používejme změny rychlosti a směru, střídejme rychlé a pomalé cviky, používejme zrcadlový pohyb, který vše opticky zrychluje. Efektní, náročné cviky vždy prokládejme těmi jednoduchými.
Opakování jednotlivých cviků utvrdí porotu i diváky v jejich dokonalém zvládnutí. Rozvinutí cviku, tolik důležité v kategorii Elitní, navíc získá potřebné body hodnocení. Každý prvek se dá rozvinout. Udělejte ho rychlejší, pomalejší, obraťte ho, dělejte společně nebo jednotlivě atd. Opakování je využíváno k lepšímu pochopení, k vytvoření pointy. Prodloužení cviku (couvání, chůze u nohy, obíhání) dává porotě možnost přesnějšího hodnocení. Do sestav volíme raději méně prvků a snažíme se o jejich čisté provedení. Předimenzovaná sestava, kdy pes „střílí“ jeden cvik za druhým, může vypadat v konečném efektu zmateně.
Přechod je důležitý pohyb, který vyplňuje místa mezi jednotlivými cviky. Jedná se o hladké spojování jednotlivých prvků v jeden celek - choreografii. Hladký přechod z efektního, velkého cviku k podobnému malému a zpět, zajistí nekončící výkon. Pokud uděláte v sestavě pauzu, musí být pauza také v hudbě. Jinak se choreografie naruší. Pokud se pes v sestavě neplánovaně pozastaví, psovod by neměl jeho výpadek kopírovat, ale naopak mít v záloze svou vlastní doplňující choreografii.
Všech pět povinných prvků Klubu Tance se psem je zvoleno tak, aby je psovod mohl dále rozvíjet, obměňovat nebo kombinovat, avšak vždy úměrně k fyzickým dispozicím psa.