Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem
•pokračování z Fauny č. 18
Zdravotní problémy a jejich řešení.
Obtížně se léčí stomatitidy, zánětlivá onemocnění tlamy zvířat. Neobejdeme se bez pomocníka, který plaza fixuje a pomáhá udržet jeho tlamu otevřenou. Ložiska mechanicky odstraňujeme a vzniklé eroze vypláchneme a vyplníme pastou s obsahem antibiotika, o kterou požádáme veterinárního lékaře. Při zákroku kontrolujeme zuby.
Časté zdravotní problémy běžců vyvolávají spolknuté nestravitelné věci, které poškodí zažívadla. Nejúčinnější je prevence, tj. pravidelné vysbírávání předmětů z výběhu. V krajním případě se může veterinární lékař pokusit o jejich operativní odstranění, které komplikuje obtížná narkotizovatelnost těchto ptáků. Všeobecně se nejnižší dávky narkotik užívají pro sovy, dále dravce, měkkozobé, papoušky, pěvce, vrubozobé a hrabavé až právě pro běžce. Dávkování navíc ztěžuje individuální snášenlivost a malé rozměry některých ptáků, kteří navíc mohou špatně snášet vpich jehly nebo pouhou manuální fixaci. Inhalační narkóza může být problematická pro hromadění par narkotika ve vzdušných vacích.
Při zjištění dýchacích potíží vždy musíme pomýšlet na možnost plísňového onemocnění dýchacích cest, které je u ptáků častější než u jiných živočichů a běžci nejsou výjimkou. Navíc spektrum speciálních léků - antimykotik není příliš široké.
Neobvyklé nejsou u běžců úrazy končetin, především zlomeniny. Jako první pomoc postačí fixace pomocí pevných dlah a umístění ptáka v látkovém závěsu. O revizi a případné operativní řešení požádáme veterinárního lékaře. Vzhledem k tomu, že běžci mají jen dvě končetiny a vyřazení jedné z nich je zatěžuje daleko více než čtyřnohé savce, je však naděje na úspěch poměrně malá. Stejně nevalná prognóza bývá při zlomeninách končetin čápů, volavek, jeřábů a plameňáků. Ostatní ptáci snášejí vyblokování končetiny podstatně lépe a u papoušků či dravců je úplné vyhojení zlomeniny velice nadějné.
U ptáků s dlouhým zobákem, např. čápů může dojít i k jeho zlomenině. Při ztratě malé části zobáku je řešením zkrácení i druhé části. Při tomto zákroku je největším nebezpečím silné krvácení, prakticky zastavitelné pouze pomocí elektrokauteru (pájky). Odlomenou větší část zobáku u čápa marabu jsme v ZOO nahradili protézou z umělé hmoty.
Kauter raději máme po ruce při cíleném zkracování zobáku nebo drápů jiných ptáků. Někdy nemusí stačit přitlačení tamponu, nasyceného roztokem podporujícím srážení krve a ptáci jsou na ztráty krve velice citliví. Znám i případ vykrvácení z neuváženého zkrácení zobáku.
Při zlomenině křídla se opatrně přesvědčíme, zda se oba konce kosti dotýkají. V tomto případě je definitivním řešením složení křídla do fyziologické polohy, vylepení leukoplastí a připevnění k tělu. Je-li zlomenina dyslokovaná, fixace je pouze první pomocí a o operativní zákrok požádáme veterinárního lékaře. Zlomeniny křídel, nejsou-li situovány do kloubů, se hojí celkem dobře. S vykloubením se setkáváme velice zřídka.
Vzácností není špatně zvolený kroužek u mláděte. Když pták vyroste, kroužek se stane těsným, působí otlaky a omezuje v končetině krevní oběh. Zpravidla nejde podélně přeštípnout, protože neposkytuje místo pro vsunutí čelisti nástroje. Štípat napříč není vhodné, neboť kroužek se deformuje a ostré hrany poraní nohu. Nezbude než ho přepilovat nebo přeříznou např. pilkou na otevírání ampulí a opatrně rozevřít.
•pokračování ve Fauně č. 20
(Výňatek z knihy Naučte se o nás starat,
připravované k vydání v nakladatelství DONA.)