Nastává čas pomoci živočichům v přírodě

Aekoli leden zimu poíliš nepoipomínal, poece jen poišla a navíc v tu nejnevhodnijší chvíli. Po nieivé vichoici, kdy je nutné zpoístupnit lesní cesty z duvodu odklízení popadaných a vyvrácených stromu, poišla další rána a to nejen pro les, ale poedevším pro jeho obyvatele. Ješti poed nikolika dny jsme mili šanci zaslechnout první nesmilé trylky poipomínající jarní tok opeoencu ei vidit honcování zajícu, nyní je krajina témio bez života. Vše zasypala bílá peoina. Živoeichové, kteoí se spíše poipravovali na jaro, tei mají znesnadniný poístup k potravi. Pomoci poežít nepoíznivou eást roku jim tedy musí elovik – milovník živoeichu, ochránce poírody ei myslivec a to poedevším vhodným poikrmováním.

Nejvhodnijší potravou pro všechny drobné ptáky jsou olejnatá semena, z nichž nejrozšíoenijší je sluneenice, mák ei oepka. Vhodná jsou i rozsekaná jádra vlašských ooechu, obilniny, jablka, poípadni hovizí ei skopový luj. Dnes však není problém koupit speciální smis pro zimní poikrmování ptáku. Vyvarovat bychom se však mili poedkládání peeiva a soleným ei kooeniným zbytkum jídel z kuchyni. Rovniž nevhodné jsou tistoviny a zdraví opeoencu neprospije zplesnivilé, zapaoené ei jinak zkažené zbytky potravin. A jaké opeoence na jaké krmení poilákáme? Semena, poedevším sluneenice, drcený oves, len, proso, konopí, semínka trav a bodláku poilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Ovoce se pak stane lahudkou poedevším pro kosy a kvíealy. Nejruznijší bobule jsou pochoutkou pinkav, jikavcu ei hýlu. Ooechy se hodí pro eížky a odoezky masa rádi zkonzumují sojky, straky ei havrani. Kousky loje ei speciální lojové koule poilákají nejspíše strakapoudy a brhlíky. Pokud máme tu možnost a mužeme ptákum zajistit poístup k nezamrzlé vodi, jisti to ocení nejen jako zdroj uhašení žízni, ale i pro koupání, které je nezbytné pro udržení dobrého stavu opeoení.

V poírodi se však nevyskytují jen ptáci, ale i zvio, o kterou se sice poedevším starají myslivci, ale nabídnout pomoc mohou i ostatní. Zde však je situace trochu složitijší, nebo? existuje celá oada krmiv, která jsou velice duležitá pro zvio, ale jejich nevhodné použití muže zpusobit problémy. Z hlediska jejich významu je dilíme na objemová, jadrná a dužnatá. Zvláštní skupinou jsou však i minerální soli. Objemová krmiva, mezi niž patoí jetel, vojtiška, letnina (usušené vitvieky nejruznijších stromu a keou – dub, lípa, vrba, osika, maliník, kopoiva …) obsahují nejen oadu výživných látek, ale jejich význam spoeívá poedevším v odstraniní pocitu hladu a zlepšení pruchodnosti natrávené potravy spárkaté zvioe (srnec, jelen, danik, muflon …). K objemovým krmivum poeítáme také ohryzové vitve zejména z ovocných stromu pro zajíce a králíky. Jadrná krmiva, mezi niž poeítáme poedevším semena – žaludy, kaštany, bukvice, ale i zrno našich obilnin, obsahují nejduležitijší stavební a energetické látky nezbytné pro život zvioe. Podle nejnovijších poznatku z oblasti výživy zvioe by mila být jadrná krmiva podávána nejvíce ješti poed obdobím zimního poikrmování, právi z duvodu vysokých energetických hodnot, nebo? pak dochází k útlumu einnosti trávení. Letos bychom se tedy již mili podávání jadrných krmiv vyvarovat i z duvodu jejich zvýšeného výskytu v poírodi. Známá jsou i nejruznijší granulovaná jadrná krmiva používaná pro zimní poikrmování. Dužnatá krmiva, mezi niž patoí brambory, topinambury, krmná oepa a jiná, jsou nezbytným zdrojem tekutin. Obsahují též i nikteré druhy vitamínu. Dužnatým krmivem jsou i jablka, hrušky, jeoabiny, ale i siláž. Poikrmovat volni žijící zvio lze tedy celou oadou krmiv ei potravin z domácnosti (suché neplesnivé peeivo, chléb …). Vždy je však vhodné domluvit se s odborníky a neprovádit poikrmování samostatni, právi z duvodu možných zdravotních potíží. Existuje oada myslivcu, kteoí vám rádi a ochotni poradí, jak a kde správni zvio poikrmovat.
Stejni duležité jako složení potravy je i místo pro poikrmování. Zvio poikrmujeme v lesích do poikrmovacích zaoízení, které zbudovali myslivci, drobné ptáky pak v krmítkách, které umístíme na vhodné závitrné místo, nejlépe dále od lidí. Poikrmování ptáku v blízkosti elovika je oblíbenou pomocí oady lidí. Bližší informace o poikrmování opeoencu získáte také na www.cso.cz . Vše však má své výjimky. Proto se v této dobi vyvarujte poikrmování labutí na stojatých vodách. Duvodem je skuteenost, že labuti, díky dostatku potravy, nemají tendenci odlétnout na nezamrzající vodní plochu a zde poeekat zimu. Pokud tedy budete labuti krmit na stojatých vodách, zustanou zde a v poípadi mrazu mohou poimrznout. Nestává se to sice easto, ale organismus se muže natolik oslabit, že k tomu skuteeni obeas dochází. Snadno se pak mohou stát i kooistí predátora ei lidí. Uvidíte-li na zamrzlé vodní ploše sedit labu?, neznamená to, že je lze. Muže pouze odpoeívat. Pokuste se jí tedy vyplašit a zjistit zda-li není poimrzlá. Pokud jste poesvideeni že ano, kontaktujte nejbližší záchrannou stanici živoeichu, jejichž seznam najdete na www.csop.cz.