Vzpomínám na svou účast na první soutěži v Tanci se psem v České republice. Bylo to v roce 1999. Tenkrát se však místo opravdové soutěže jednalo spí...
Vzpomínám na svou účast na první soutěži v Tanci se psem v České republice. Bylo to v roce 1999. Tenkrát se však místo opravdové soutěže jednalo spíše o snahu pořadatelů přiblížit tento, do té doby neznámý, sport české veřejnosti. Nápad to byl velmi zdařilý a od té doby obliba tohoto sportu stále stoupá. Je totiž jednou z mnoha příjemných činností pro ty, kteří nechtějí psa pouze vlastnit, ale chtějí s ním zároveň něco zajímavého dělat. A Tanec se psem je navíc vhodný pro psy každé velikosti i věku.
Tanec se psem je směs cviků základní poslušnosti prováděných v rytmu hudby. Do sestavy je však nutno přidat i předepsané povinné prvky KTP ČR (otočky, obíhání, couvání, chůze u nohy, tanec na dálku) a podle nápaditosti psovoda a kondice psa ještě něco navíc. Fantazii se v tomto směru meze nekladou.
V dnešním díle se zaměříme na psy, kteří patří do té nejmenší velikostní kategorie. Mezi tyto patří například welškorgi, krátkonozí teriéři, šeltie,
Papilon,
Čivava, jezevčík apod. Kdo si myslí, že malý pes nemůže předvést na tanečním parketu nic výjimečného, velmi se mýlí. I s malou postavičkou, dobře zvolenou choreografií a výběrem cviků se dá dosáhnout na stupně vítězů. Výběr vhodných cviků pro našeho pejska a následné sestavování choreografie je nedílná součást každé přípravy na vystoupení. Každé plemeno, ba dokonce každý jedinec, má svůj specifický projev a záleží pouze na nás, jak jej dokážeme v sestavě využít a čeho se naopak vyvarovat a do sestavy raději nezařazovat. Například welškorgi, který během vystoupení neustále přes něco přeskakuje, se pouze zbytečně vyčerpává a efekt pro diváky i porotu je malý, jelikož krátké psí nožky a dlouhé tělo omezují ladnost skoku. Pokud jde o dlouhosrsté plemeno, je určitá šance na vyniknutí přeskoku. Temperamentní plemena, kterým nečiní časté přeskoky problém, mají oproti velkým psům výhodu v nepřeberném množství variant jejich provedení. Jedná se například o možnost proskakování kruhem vytvořeným ze sepjatých rukou či zkřížených nohou psovoda. Taktéž rytmus a tempo hudby je u malých plemen potřeba zmírnit, aby s námi pejsek vydržel „tančit“ nepřetržitě po celou dobu skladby. U malých plemen se zaměříme především na časté otočky, chůzi u nohy, couvání, válení sudů a slalom mezi nohama či rukama psovoda. Choreografie s malým psem je stejně rozmanitá jako s velkým. Můžeme cviky provádět i v kleče nebo v sedě. Pejsek nás může různě podlézat, sedět nám na klíně, na zádech apod. Během vystoupení s malým psem je také nutné si hlídat vlastní držení těla. Malý pejsek svádí k neustálému předklonu a to pochopitelně při vystoupeních nevypadá hezky.
Pro vystoupení s malým psem je kromě dobré hudby potřeba zvolit také vhodné oblečení. Především se vyvarujeme dlouhých, širokých kalhot nebo sukní. V záplavě látky se pes porotě tak trochu ztrácí a navíc mu silnější – těžší materiál může vadit při některých prvcích (slalom, chůze u nohy). Mnohem vhodnější jsou užší kalhoty. Vhodná a velmi efektní je i hodně nabíraná (široká) sukně, avšak svou délkou dosahující pouze nad vzpřímenou hlavu psa. Delší by opět vadila psovi v pohybu.
Autor textu: Hana Rajtšlégrová
Autor fotografií zdroj: Hana Rajtšlégrová