Cvičení 6.: na kruh Pomůcky: provazová ohlávka, vodítko 3,5 m, hůlka. Cvičením na kruhu prohlubujeme u koní samostatnost a důvěru.Vyslání na kru...
Cvičení 6.: na kruh
Pomůcky: provazová ohlávka, vodítko 3,5 m, hůlka.
Cvičením na kruhu prohlubujeme u koní samostatnost a důvěru.Vyslání na kruh nám posléze pomůže i při vysílání přes překážky, do vozíku apod. Je s podivem, kolik lidí nedokáže vyslat svého koně správným směrem. I při klasickém lonžování dochází k nedorozuměním, kdy si kůň stoupne čelem k člověku. Ten jej pak již nedokáže vyslat zpět a začíná kolotoč nedorozumění, ran bičem a zoufalství z neúspěchu. Cvičení na kruhu také nemá nic společného s naháněním koně dokola a vypohybováním. Kůň, který kolem vás dokáže chodit na kruhu nesmí samovolně kruh zmenšovat, zvětšovat, ani z něj jinak utíkat. Také se bez vyzvání nesmí zastavit, otočit se na druhou stranu, nebo proti nám. Další věcí, kterou při tomto cvičení nepotřebujeme, je neustálé pobízení bičem. Ideální je, jestliže námi vyslaný kůň dodrží správnou vzdálenost, rychlost a samozřejmě také směr, kterým vysíláme, bez dalších pobídek a nápověd.
Vyslání na kruh.
U tohoto cvičení se sami učíme dát koni prostor k samostatnosti. Pravdou je, že ve stádě koni nikdo nediktuje každý krok, natožpak myšlenku. Budeme se tedy snažit i v našem vztahu nechat koni maximální prostor k jeho úvahám. Neznamená to, že sebou musíme nechat mávat – naopak. Musíme koni námi vybranou cestu umět zpříjemnit tak, že už nebude chtít jít jinou.
Pro samotné vyslání na kruh je předpokladem, že kůň i člověk již ovládají předešlá cvičení. Umí stát na místě, ustoupit na gesto, ustoupit stálému tlaku. Dalším předpokladem je, že koník již ví, že se nechodí přes nás a upírá k nám svoji pozornost.
Vyslání na kruh.
Vysílání na kruh:
stojíme čelem ke koni v libovolné vzdálenosti. Ze začátku je určitě lepší větší vzdálenost od koně. První impuls pro koně je napnutí lana ve směru, kterým chceme aby se rozešel. Probírali jsme to ve cvičení stálého tlaku. Vyvarujeme se cukání. Tlak za ohlávku vyvíjíme postupně, jestliže kůň reaguje, tlak ustane a vodítko zůstává prověšené. Často se stává, že kůň (protože nemáme tak dlouhé ruce) pochopí táhnutí za ohlávku jako pobídku na přiblížení se k nám. V tom případě mu můžeme pomoci hůlkou, kterou klepeme ze strany asi v oblasti plece a otáčíme tím koně od nás na kruh. Při působení hůlkou používáme rytmický tlak (pohyb), který opět ustává okamžitě, jakmile nám koník vyhoví a vykročí na kruh. Dále již nepobízíme.
Koně udržujeme na kruhu.
Je možné, že se nám zvíře po prvním kroku na kruhu nechápavě zastaví („jak to, že mě nepobízíš?“). Vyšleme jej tedy znova a opět jakmile vyhoví, ustává obojí tlak najednou. Vysíláme koně znovu a znovu tak dlouho, dokud nepochopí, že má zůstat kolem nás na kruhu. Samostatnost spočívá právě v tom, že kůň po vyslání jde okolo nás, aniž bychom se za ním museli otáčet nebo pobízet. Lano si předáváme za zády. Tady bývá často kámen úrazu v tom, že koník vidí, že jej nesledujeme, tudíž nemá potřebu se namáhat pokračovat v cestě. Zastavování za zády jednoduše vyřešíme tak, že když slyšíme nebo cítíme-li zastavení, otočíme se za koněm a znovu vyšleme. Zase stojíme a čekáme jestli chybu zopakuje.
Pobídka na zrychlení.
Ze začátku chceme po koni jen tolik, aby šel určeným směrem bez komplikací, tempo nás v tuto chvíli nezajímá. Důležitější je, aby nás kůň nevytahoval z kruhu, nebo naopak se nesnažil si kruhy zkracovat. Jestliže si kruh zkracuje, vykážeme jej ťuknutím do plece ze strany. Jestliže nám visí na napnutém laně je možné, že pouze ještě nemá rovnováhu na malé kruhy a dáme mu čas, aby se mohl přizpůsobit.
Další věcí, která se stává je, že vás kůň vytahuje z kruhu pouze na jednu stranu (často směrem k domovu, ke stádu …). Zde si můžeme pomoci zastavováním. V místě, kde nám koník vybočuje koně zastavíme ustoupením zádi a znovu vyšleme.
Zastavení z kruhu.
Zastavení z kruhu provedeme následujícím způsobem: kůň jde kolem nás na kruhu. Přechytneme si lano blíže ke koni – netaháme!, kůň by na hlavě neměl ani poznat, že jsme si lano přechytli. Je to z důvodu snadnějšího zkrácení bez ručkování. Po této přípravě koně zastavíme vybočením zádi, tzn. kůň se postaví čelem k nám – a zastaví. Použijeme pro to již nacvičené ustoupení zádi pomocí gest. Nereaguje li koník na gesto, použijeme rytmický pohyb / tlak společně s náhlým zkrácením lana. Samotné působení na záď koně může způsobit nedorozumění ve formě zrychlení. Proto pomůžeme koni v tom, že zároveň přitáhneme hlavu k sobě a působíme gestem / tlakem na záď koně.
Pro zrychlení chodu použijeme pobídku – gesto (rytm. pohyb) rytm. tlak v místě obřišníku. Po splnění tlak okamžitě ustává.
Zastavení.
Vyvarujeme se používat kruhové cvičení pro vypohybování koně (od toho máme výběhy), necháme koně chodit dokola beze změny maximálně pětkrát. Poté změníme chod, směr, dáme překážku nebo jinak vytvoříme nestereotypní prostředí. Stereotypní prací ztrácíme pozornost koně a neposilujeme jeho intelekt, ale jen svalstvo.
Někdy slýchávám, že kůň nedokáže chodit na kruhu, staví se proti lidem, utíká. Všechno je věc nedorozumění. Co si může myslet nezkušený kůň při pobídce na záď? Pravděpodobně „uhni zadkem“, proč má být za to trestán dalším pobízením na kruh, když stačí tak málo, jako pobídnout koně vepředu? Proč koně cukat za vodítko (lonž), když stačí pozvolný nácvik ustoupení zádí? U koní spolu souvisí nekonečně mnoho situací. Když vás čtyřnohý přítel neposlouchá, zamyslete se nad tím, jestli to náhodou není naopak. To znamená, že vy neposloucháte jeho.