Lásku ke zvířatům jsem zdědil po svém otci, a tak od mládí chovám papoušky a holuby. Choval jsem užitkové i okrasné, ale na celé čáře vyhráli poštov...
Lásku ke zvířatům jsem zdědil po svém otci, a tak od mládí chovám papoušky a holuby. Choval jsem užitkové i okrasné, ale na celé čáře vyhráli poštovní holubi a to poštovní standard. Nezávodím s nimi, mám je pouze pro své potěšení. Roku 1990 jsem na inzerát od přítele Omelky koupil prvního tohoto plemene a to 1,0 modrého pruhového – kroužek CS 62–88–778.
Tento statný holub, kterému v naší rodině nikdo neřekne jinak než „Omelka“, je dodnes ozdobou mého holubníku, takže je mu letos 19 let. Přirostl mi obzvlášť k srdci. Mé malé vnučce ochotně zobe přímo z ruky a s grácií jemu vlastní vždy kradl krmení z misky našim dvěma psům, které přežil. Létal do pole a odchoval bezpočet holoubat, z nichž mnohá zdědila jeho statnou postavu.
Celá léta krmím pšenici, ječmen, hrách a kukuřici. Před chovnou sezónou dělám léčebnou kúru: odčervuji, přeléčuji proti trichomoniáze a vakcinuji proti pseudomoru a salmonelóze. Jinak u mne nejsou holubi nijak rozmazlováni.
Tento devatenáctiletý letý holub v roce 2006 ještě odchoval s mladou holubicí pět holoubat. Přestože již špatně létá, pokusím se ho ještě letos odděleně spárovat s mladou 0,1. Byl bych moc rád, kdybych vám mohl za rok sdělit, že se dožil 20 let.
Touto cestou bych chtěl poděkovat příteli Omelkovi, od kterého holub pochází. Zároveň bych jej chtěl požádat, aby mi poslal adresu, neboť si za ta léta nepamatuji odkud byl. Popřípadě, aby se mi ozval někdo, kdo jej zná. Moje telefonní číslo je 728 549 430. Chovu zdar.