(Fabricius, 1793)
Tento sklípkan patří do podčeledi Stromatopelminae, na světě žije 9 druhů této podčeledi.
Z rodu Stromatopelma jsou 4 – S. bat...
Tento sklípkan patří do podčeledi Stromatopelminae, na světě žije 9 druhů této podčeledi.
Z rodu Stromatopelma jsou 4 – S. batesi, S. calceatum, S. fumigatum a S. satanas. V teráriích se setkáváme většinou pouze s druhem Stromatopelma calceatum. Stromatopelma calceatum má dva podruhy S. calceatum calceatum a S. calceatum griseipes.
Popis
Velikost v těle u samic je okolo 5,5 cm, samečci bývají o něco menší, kolem 4,5 cm. Rozpětí nohou až 15 cm.
Celkové zbarvení tohoto pavouka je hnědé až rezavé nebo šedé. Na hlavohrudi jsou tmavé znaky připomínající hvězdu. Uprostřed zadečku se táhne tmavý pruh lemovaný několika tečkami. Toto zbarvení poskytuje pavoukům dokonalé maskování na kmenech stromů. Naopak spodní strana těla je sytě černá a má nepřítele varovat. Toto zbarvení je patrné při obranném postoji. Dlouhé silné nohy jsou přizpůsobené životu v korunách stromů. Zbarvení mláďat je stejné jako u dospělých jedinců. Samečci jsou subtilnější, mají delší nohy a hustější ochlupení. Samci tohoto druhu nemají tibiální háky.
Rozšíření
Obývá lesy a křovinaté stepi v západní a střední Africe ve státech Benin, Ghana, Kamerun, Libérie, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Sierra Leone a Togo.
Chov
Tohoto sklípkana chováme v teráriu pro stromové druhy. Já ho chovám v teráriu o rozměrech 20×30×20 (d×vך). Jako substrát je vhodný lignocel, asi 5-ti cm vrstva. Terárium mám osázené rostlinami Epipremnum aureum (šplhavník) a Philodendron scandens. Součástí terária jsou i větve z ovocného stromu. Tento druh potřebuje dostatek větví ke šplhání a vybudování pavučinového hnízda. Zadní stěna je tvořena velkým kusem borové kůry. Každý druhý den rosím celé terárium. Z napáječky umístěné na dně terária pije jen velmi zřídka. Chovám při běžné pokojové teplotě (kolem 25 °C). Tento druh si buduje pavučinové hnízdo většinou v horní části terária, ve kterém tráví přes den většinu času. Zvláště mladí pavouci zapřádají celé terárium. V pavučinovém hnízdě se svléká, pojídá kořist a také vytváří kokon. Ve volné přírodě si ho staví často v korunách palem.
Krmení
Cvrčci, švábi a ostatní hmyz, pro dospělé samice občas holátko myši.
Chování
Jedná se o poměrně agresivního a rychlého sklípkana. Do varovného postoje se staví jen někdy, často útočí i bez výstrahy. Nebrání se uvolňováním chloupků. Jedná se o toxicky významný druh a po kousnutí bychom měli vyhledat co nejdříve lékařskou pomoc. Moje dospělá samice ale volí raději útěk než kousnutí. Terárium je vhodné důkladně zabezpečit proti útěku. Přes den je moje samice většinou ve svém hnízdě a ven vychází pravidelně kolem 19. hodiny.
Rozmnožování
U tohoto druhu není samička k samečkovi agresivní. Páření probíhá většinou v hnízdě nebo okolí. Samice vytváří kokon poměrně brzy, už po 5 týdnech od páření. Kokon je uložen v pavučinovém hnízdě, kde je připředen ke stěně hnízda. Je to jakýsi vak rozdělený na kapsy a komůrky. Samice kokon hlídá a chrání. V kokonu bývá kolem 200 vajíček. Mláďata rychle rostou a jsou velmi rychlá. Osobní zkušenost s rozmnožováním tohoto druhu zatím nemám.
I přes agresivní chování je to velice zajímavý sklípkan, vhodný spíše pro zkušenější chovatele. Já v současné době chovám tři jedince tohoto druhu.
Použitá literatura:
Kovařík F., 2006: Svět sklípkanů
Wirth V., 1998: Sklípkani
Bruins E., 1999: Encyklopedie teraristiky
Kůrka A., Kovařík F. 2003: České názvy živočichů VI: Pavoukovci (Arachnida) I., Pavouci (Aranea) a Štíři (Scorpiones)