Asi každý, kdo chová většího hada (v mém případě krajtu tmavou) narazil na problém s topným kamenem. Výrobci totiž vyrábí topné kameny do určité vel...
Asi každý, kdo chová většího hada (v mém případě
Krajtu tmavou) narazil na problém s topným kamenem. Výrobci totiž vyrábí topné kameny do určité velikosti, která je však v takových případech nedostatečná. Určitě to lze vyřešit více způsoby (topný kabel v podlaze terária, topná rohož, atd.). Já jsem si ovšem vybral, vzhledem k již postavenému teráriu, cestu výroby topného kamene na míru, v mém případě 78×70 cm.
obr. 1
Již z počátku jsem se potýkal s problémy spojenými s velikostí kamene. Například, jak zajistit, aby se takto velký kámen při manipulaci nezlomil. Zde jsem se rozhodoval mezi armaturou, která by ovšem znamenala větší výšku a tím pádem vyšší hmotnost již tak těžkého kamene, dále mezi silnější plechovou deskou, která by se pod tíhou neprohnula (ovšem i ten plech váží více, než je žádoucí). Nakonec jsem v zásobách objevil silnou desku pertinaxu (obr. 1), která má dobré mechanické vlastnosti, při relativně nízké váze.
obr. 2
Pevnost je tedy vyřešena. Po konzultaci s panem Rusem, který ochotně odpovídal na „hloupé“ dotazy a následně mi dodal topné kabely 90 W a 30 W (používá 250 W/m2 pro požadovanou teplotu povrchu) jsem mohl řešit další postup. Na rovné ploše (v mém případě staré dveře) jsem vytvořil dřevěnou konstrukci – šalunk (obr. 2), do které jsem vložil pertinaxovou desku. Tu jsem následně zalil asi 1 cm vrstvou betonu a nechal do druhého dne zavadnout.
Další problém, na který jsem narazil, byla houževnatost topného kabelu, který nedrží požadovaný tvar (nutno podotknout, že kabely se nesmí křížit ani dotýkat). Sehnal jsem tedy stavební síťovinu, ke které jsem kabel postupně přivazoval. Tato „mravenčí práce“ zabrala asi nejvíc času (obr. 3).
obr. 3
Když byl kabel vpleten do síťoviny, nalil jsem na betonovou desku jemnou vrstvu lepidla pro namáhané povrchy (teplota kabelu vyžaduje kvalitní materiál – rozpínavost atd.), do které jsem síťovinu s kabelem vložil a následně opět zalil lepidlem v takové vrstvě, aby kabely v žádném místě nevyčuhovaly. V této fázi bylo pár dní klidu na zatvrdnutí lepidla (obr. 4).
obr. 4
Již zbývalo jen vyřešit vrchní plochu kamene. Tak velkou břidlici na povrch jsem nesehnal a lepit nějakou „mozaiku“ z menších kousků se mi nechtělo, rozhodl jsem se pro dlažbu. Jistě někdo může namítat, že to nevypadá v teráriu zcela přírodně, pak by se to dalo řešit vložením těch kousků břidlice nebo udělat povrch z pískovce, ale toto řešení zdá se být praktičtější (už jen třeba vzhledem k snadné omyvatelnosti při případném znečištění). A vzhled? Zde se mi vybavil jeden vtip, který „haďáci“ jistě znají – Kwajta na to sewe.
obr. 5
No a máme hotovo (obr. 5). Po odzkoušení zbývá jen sehnat někoho, kdo pomůže kámen odnést do terária. Kvůli váze a tvaru to v jednom nepůjde.
Vzhledem k tomu, že jsem na našem trhu nesehnal kabel větší, než 90 W (a pan Rus mi stanovil ideální příkon 120 W) musel jsem tedy vložit kabely dva (90 W a 30 W). Mám tedy možnost regulovat povrchovou teplotu odpojením nebo připojením 30 W kabelu.
Doufám, že někomu tento článek pomůže s vyřešením podobného problému.
Použitý materiál:
cement, písek, fixační lepidlo pro namáhané povrchy, stavební síťovina, topné kabely, dlažba.