Štěně s rodokmenem nebo bez rodokmenu?

V úvodu je nutné upozornit zájemce o štěně, že si domů většinou přinese tvora vysoce společenského, milujícího svého pána a celou jeho rodinu. Přinese si kamaráda, se kterým stráví nejméně 10 let svého života. Za tu dobu se může v rodině cokoliv změnit, ale pes zůstává. Velmi smutné jsou inzeráty „prodám z rodinných důvodů nebo z důvodu stěhování“. Nejhorší je, když zůstane pejsek opuštěný a dostane se do útulku. Proto by si koupi psa měl každý řádně rozmyslet. Hlavně lidé z města, toužící po čtyřnohém příteli, mnohdy nedocení povinnost venčení, vydání za krmení, očkování a případné léčení, poplatky městu a třeba neshody se sousedy, kteří nesdílí nadšení pro držení psa.

Když se přesto rozhodnete pro pořízení štěněte, má být s rodokmenem nebo bez rodokmenu? Hodně lidí si řekne, na co rodokmen. Touto větou jakoby říkali: je to zbytečné vydání navíc. Máte ale jistotu, že z milého štěňátka, které vám chovatel prodal, bude v dospělosti pes toho plemene, které jste si přáli? Nebude to místo ovčáka jezevčík? Nebo ovčák s krátkými nožkami? Popřípadě, jak mi známá říkala, chtěla štěně Novofundlandského psa a byl jí nabídnut čistokrevný novofundlanďák v podobě Irského setra. Když štěně vyroste, může to být překvapení, co jste si vlastně koupili. Další variantou je zaručeně čistokrevné štěně, které papíry nemá, ale rodiče je měli. Proč nemůže některý chovatel, který vlastní fenu s rodokmenem, doložit rodokmen i pro štěně? Pravděpodobně proto, že se u jeho feny vyskytovaly vady, které vylučují tuto fenu z dalšího čistokrevného chovu. Může to být třeba pro dysplazii kyčelních kloubů nebo lokte. Zjednodušeně řečeno, dostanete štěňátko, které může později kulhat a nepomohou vám žádné zázračné léky, protože se jedná o dědičnou vadu, tedy o vadu, která rodiče štěněte vylučovala z dalšího chovu. Ušetřit v takovém případě se zaručeně nevyplácí. Chovatel prodávající štěňata bez PP, po rodičích s PP, vás určitě nebude při koupi štěněte na dědičné vady upozorňovat.

Chov čistokrevných psů se řídí určitými pravidly, která musí splňovat fena i pes, tedy rodiče štěněte. Především musí splňovat standart plemene. Nesmí se u nich vyskytovat vady, které by je již v jejich štěněcím věku vylučovaly při svodu štěňat z dalšího posuzování třeba na výstavách. Svod štěňat je jakési prvotní hodnocení exteriéru. Každé plemeno má svůj chovatelský řád. Jestliže oba rodiče splní náležitosti, které jsou pro dané plemeno předepsány, mohou být na základě doporučení poradce chovu a vystavení krycích listů zařazeni do chovu. Fena může být nakryta. Štěně pak dostává průkaz původu, kterým plemenná kniha potvrzuje původ štěněte. To znamená, že štěně patří k danému plemeni, je z chovu uvedeného chovatele a pochází z rodičů, kteří splnili podmínky pro chov. Podmínky pro chov určuje bonitační řád. Průkaz původu je vystaven stěněti brzy po narození. Není možné žádat o průkaz původu dodatečně, když se štěně náhodou vyvede a majitel si rozmyslí, že by chtěl rodokmen pro svého psa dodatečně získat. Proto je nutné před koupí štěněte zvážit, jestli se chcete v budoucnu zúčastňovat svodů, výstav a akcí, kde musíte doložit průkaz původu psa. Myslet si, že průkaz původu zaručí, že dostane váš pes nejvyšší ocenění třeba na výstavě je hloupost. Pokud budete psa s PP kupovat pouze za tímto účelem, můžete zklamat především sebe.

Pes má být kamarád, kterému se chcete věnovat a na kterého budete mít dostatek času. Zavřít psa v bytě, do kotce nebo uvázat k boudě, je téměř jedno a to samé. Myslím si, že ve městě se mají psi paradoxně lépe, než na vesnici. Jejich páníčci s nimi chodí na procházky a více se jim věnují. Na vesnici psovi často musí stačit zahrada a celý život nezná nic jiného, než prostor ohraničený plotem. To v lepším případě, když není uvázán u boudy. Nevím, proč si majitel pořizuje psa, kterého uváže k boudě. Takový pes při této nesprávné péči může majitele i napadnout. Myslet si pak, že byl pes ze špatného agresivního chovu je hloupost. Za vším stojí počínání majitele, který neví o psech většinou nic. Bezcitný majitel se často snaží zbavit takového mučedníka za každou cenu. Každý pes je šťastný, když si může na chvíli lehnout k nohám svého pána a nechat se hladit. Je strašné vidět u boudy třeba pudla. Proto by si měl nejen nový majitel, ale hlavně chovatel rozmyslet, jak se budou štěňata mít. Myslím, že je dobré podívat se do novin, kolik je inzerátů na štěňata vašeho plemene a podle toho uvážit nakrytí feny. Uvažujte o tom, kolik zodpovědných zájemců se přihlásí právě na váš inzerát, aby vámi vypiplaný miláček neskončil později v útulku nebo u boudy. Nejhorší je chtít plemeno psa, které právě tzv.“frčí“ a myslet si, že na chovu zbohatnete. U takového plemene většinou úroveň chovu klesá, protože se nechová na kvalitu, ale množí se na kvantitu. Pochopitelně, že takovýto majitel nemnoží sám, ale hned se objeví celý zástup množitelů, kteří pak nemohou své odchovy prodat. U těchto štěňat se pak mohou projevit ve větší míře dědičné vady, a tak se v další generaci množí štěňata s vadami, které mnozí chovatelé nabízejí jako čistokrevná štěňata bez rodokmenu. Proto by si měl každý zájemce rozmyslet, jaké si štěně pořídí. Čistokrevné štěně je pouze to, které vlastní průkaz původu – tedy rodokmen, kde je dokladováno, jakým psem byla fena nakryta.