Nežádoucí predátoři

Naše herpetofauna se obohatila o nový druh! Není však nad čím jásat, spíše naopak. Není již žádnou vzácností narazit u našich rybníků, přehrad nebo jiných nádrží na želvy. Bohužel to nejsou kriticky ohrožené Želvy bahenní (Emys orbicularis), ale jejich severoamerické příbuzné ze stejné čeledi Emydidae, jsou to želvy nádherné – Trachemys scripta elegans. Jejich dočasné (nerozmnožující se) populace ohrožují naši batrachofaunu, ale i jiné skupiny živočichů. Jsou to jedinci, kteří byli ve většině případů úmyslně vypuštěni do volné přírody. Brzy však určitě nebudou jediné, stejný scénář lze očekávat u dalších druhů želv rodu Trachemys, Pseudemys, Chrysemys a Graptemys.

Navštívíte-li nějaký zverimex, je skoro jisté, že v jeho sortimentu naleznete nádherně zbarvená mláďata těchto severoamerických želv. V minulosti se jednalo téměř výhradně o poddruh želvy nádherné Trachemys scripta elegans. Dovoz těchto želv byl však do zemí EU zakázán, proto je dnes nahradily želvy Trachemys scripta scripta, Trachemys scripta troosti, Pseudemys nelsoni, Pseudemys concinna, Chrysemys picta, Graptemys kohnii aj. které jsou „legální“. Důvodem zákazu dříve masově dovážených Trachemys scripta elegans byl fakt, že velká část těchto želv skončila v dospělosti ve volné přírodě, kde ohrožovala domácí faunu. V jižní Evropě má tato invaze další nezanedbatelný rozměr. Tyto želvy zde mohou a na mnoha místech už vytvořily rozmnožující se populace. Dochází k vytlačování domacích druhů želv (Emys orbicularis, Mauremys caspica, M.leprosa a M.rivulata), a predačním tlakem je ohroženo mnoho druhů žab a čolků na těchto lokalitách. Tyto želvy jsou nežádoucími agresivními druhy, které jen prohlubují krizi, ve které se nachází mnoho druhů domácí batracho a herpetofauny Evropy. I když u nás (z důvodu chladnějšího klimatu ) nehrozí, že by se tyto želvy rozmnožily, mohou po vypuštění do přírody žít mnoho let. Podmínkou jejich přežití u nás je dostatečně hluboká nádrž, která v zimě nepromrzá až na dno a umožňuje jim hibernaci. Sám jsem po několik let pozoroval více jedinců druhu u soustavy rybníků v Českém Těšíně. Objevovaly se už na jaře, kdy se vyhřívaly na větvích trčících z vody a při sebemenším pocitu nebezpečí mizely rychle pod hladinou. Tyto želvy rychle získávají plachost potřebnou pro život ve volné přírodě. Jejich odchyt je věcí náhody a rybáři vyprávějí, jak je občas chytí na háček. Do jaké míry je to rybářská latina nevím, každopádně zde tyto želvy jsou a zbavit se jich bude otázkou času. Trvání existence našich populací T.s.elegans je limitováno úmrtím posledního jedince na lokalitě, což může být až za několik let. Avšak jen za předpokladu, že nebude příliv nových jedinců tuto dobu dále prodlužovat. Díky zákazu EU se možná časem T.s.elegans zbavíme, ale je téměř jisté, že je nahradí „legální“ druhy američanek. Všechny totiž mají jednu společnou vlastnost s T.s.elegans a tou je jejich značný vzrůst v dospělosti. Většina těchto želv má v dospělosti 25 ale také až přes 30cm! Velmi málo chovatelů má dostatečné podmínky pro chov takto velkých želv a mnoho z nich si toto při koupi ani neuvědomí. Mnohdy samotní prodejci ve snaze prodat své „zboží“ uvádějí kupujícího v omyl či úmyslně zatajují skutečnou velikost v dospělosti. Je pak jen otázkou času, kdy želvička vyroste natolik, že padne otázka: „Kam s ní?“

• Tato atraktivně zbarvená mláďata Pseudemys nelsoni dorostou až 30 cm!

Dobře zvažte koupi

Mláďata želv rodu Trychemys, Chrysemys, Pseudemys a Graptemys jsou nabízena ve velikosti asi 3cm a jsou krásně zbar- vena. Nezanedbatelná je i jejich nízká cena v porovnání s jinými terarijními živočichy, nejen želvami. To jsou hlavní faktory, které působí na kupujícího. Mnohdy ani neví o skutečné velikosti dospělých želv nebo tento fakt ignoruje v domnění, že je to za dlouhou dobu. Toto je velmi krátkozraký pohled a značně nezodpovědný. Každý chovatel (nejen želv) by měl dobře zvážit, jestli je schopen se o svého chovance adekvátně postarat po celou dobu jeho života. Zvíře není věc, která se dá někam odložit.

• Želva nádherná (Trachemys scripta elegans), samec.

Často se i podceňují nároky těchto želv na péči. Želví mláďata jsou citlivá k mnoha různým faktorům jako je teplota, uspořádání akvária, prostor, potrava aj. Chov v akváriu bez souše je nevhodný. Želvičky potřebují souš, na které se mohou ohřát pod světelným zdrojem. V letních měsících je vynášíme ven kvůli UV paprskům. Chráníme je před průvanem. Častou chybou v krmení je monodieta ze sušených blešivců nebo krmení pouze granulemi. Potrava musí být pestrá a zahrnovat mnoho na vápník bohatých složek. Do jídelníčku také přidáváme rostlinnou složku, která se s věkem zvětšuje. Strava chudá na vápník a vitamíny A a D vede k rachitidě až úhynu, v lepším případě vznikají „jen“ deformace krunýře, které jsou většinou nevratné. Nepříjemnou vlastností při přijímání potravy je, že želvy sousta trhají drápy. To značně zhoršuje kvalitu vody. Mnohdy nepomůže ani silná filtrace a voda v krátké době nepříjemně zapáchá, proto je nutné ji častěji vyměňovat. Substrát na dně je nevhodný, protože do něj zbytky zapadají a hnijí, také to znesnadňuje potřebnou údržbu.
Růst želv je velmi rychlý a tak nám malinké želvičky dlouho radost dělat nebudou. Pestré zbarvení zůstává pouze na končetinách a hlavě, karapax většinou získává s věkem fádnější zbarvení. Dospělé vzrostlé želvy je velmi těžké někomu darovat natož pak prodat. O tato zvířata není prostě zájem ani když se jedná o pěkně vzrostlé jedince vhodné k reprodukci. Odchovu se takřka nikdo nevěnuje, trh je dostatečně zásoben levnými importy z amerických a asijských farem. Proto je nezodpovědní chovatelé vypustí do přírody. Želvy pak strádají chladem, mnoho z nich brzy uhyne a ty, které přežijí plundrují naši faunu. Toto chování lze označit za týrání zvířat a je i v rozporu s ochranou naší přírody.

• Skupina dospělých želv nádherných (Trachemys scripta elegans) byla nabízena na teraristické burze v Ostravě zdarma.

Závěr: rychlý růst a velká velikost chovanců v dospělosti, potřeba velkého prostoru, nevyhovující kvalita vody a s ní související neestetičnost chovných nádrží, pracná údržba. To vše hovoří proti pořízení těchto želv. Tyto želvy se sice příliš nehodí pro chov v bytě, ale je u nich možný venkovní chov v zahradním jezírku. Chovný prostor je třeba dobře zajistit před únikem želv. Zimování provádíme raději ve vnitřních prostorech, i když je možné i v dostatečně hlubokých nepromrzajících nádržích.

Alternativy

U želv rodu Graptemys, z nichž se chová nejčastěji želva Kohnova (Graptemys kohnii), je veliký rozdíl mezi velikostí samic a samců. Zatímco samice mohou mít 25cm, samci nedorostou ani do 15cm. U mláďat však pohlaví nerozeznáte a tak máte šanci 50:50, že právě vaše želvička bude samec. Druh Graptemys sabinensis je oproti ostatním výše jmenovaným druhům výrazně menší a proto i vhodnější k chovu. Samice tohoto druhu dosahují jen 13cm a samci jsou ještě menší a to 7cm. Bohužel je tento druh spíše chovatelská rarita. Dalšími želvami, které dosahují velikosti jen do 20cm, jsou asijské Cuora amboinensis, které jsou i atraktivně zbarveny. Dále Chinemys reevesii nebo balkánská Mauremys rivulata.

• Ideální želva – Klapavka obecná (Sternotherus odoratus) dorůstá jen do

Ideální jsou z hlediska své velikosti americké klapavky (rody Kinosternon, Sternotherus a Claudius). Nejčastěji se chovají klapavka obecná, klapavka pižmová (Sternotherus minor) a klapavka americká (Kinosternon subrubrum). Všechny dorůstají maximálně 14cm. Nejsou sice tak pestře zbarveny, ale jedná se o zajímavé želvy, které naše podmínky nepřerostou. Chováme je v akvateráriu s menším podílem souše a nepříliš hlubokou nádrží. Nádrž je možné osázet vodními rostlinami, které poškozují minimálně. Při dobré péči vydrží až 15let.

Použitá literatura
Szalay, F., Szalayova, H.: Chováme korytnačky, nakl. Príroda, Bratislava 1989
Wilke, H.: Želvy, nakl. Jan Vašut, Praha 1998
Zych, J.: Želvy v přírodě a v péči člověka, nakl. Brázda, Praha 2006

text a foto: Petr Meduna, petrmed@centrum.cz