Malá veterinární poírueka pro milovníky koní - díl 15.

7. Kašel

Kašel je obrannou reakcí dýchacího traktu na mechanické, chemické či zánětlivé podráždění sliznice dýchacích cest od hltanu/hrtanu až po plíce. Kašel je vlastně děj, který zahrnuje hluboký nádech, zadržení vzduchu v plicích při uzavřené hlasivkové štěrbině (dojde k výraznému vzestupu tlaku v hrudníku) a po otevření hrtanu následuje prudký výdech vzduchu o rychlosti až 120m/s, který s sebou strhává hlen a látky či předměty, které podráždily dýchací cesty.

• obr. 1: Kůň se kašlem zbavuje látek či předmětů z dýchacích cest, aby nepoškodily citlivé a životně důležité tkáně.

Podle charakteru můžeme rozlišovat kašel:
- suchý, nebolestivý (vyskytuje se obvykle v prvních stádiích onemocnění a při podráždění dýchacích cest,
- vlhký, s nebo bez výhozu či výtoku z nosu (často provází akutní zánět, kdy se hromadí v dýchacích cestách výpotek),
- suchý a bolestivý (obvykle v pozdějších stádiích onemocnění=chronický kašel).

• obr. 2: Zánět hltanu. Vstup do hrtanu, hrtanové příklopka i okolní sliznice jsou překrvené (tmavě růžové + nastříklé cévy) a pokryté drobnými „uzlíky“ zbytnělé lymfatické tkáně.

Kašel může nastoupit:
- při přechodu do prostředí s nižší teplotou, například ze stáje do chladného vzduchu venku (provází podráždění horních cest dýchacích) - kašel v tomto případě lze vyprovokovat i zmáčknutím hrtanu nebo prvních úseků průdušnice,
- až během práce (obvykle jsou postižené dolní cesty dýchací).

• obr. 3: Transtracheální výplašek koně zdravého (vlevo) a postiženého COPD (vpravo). Přítomné buňky mají jiný charakter a zkušený veterinář podle toho pozná, jaký problém s dýchacím aparátem vyšetřený kůň má.

Příčiny kašle:
- podráždění dýchacích cest - například vdechnutí dráždivých plynů (čpavek, kouř), prachu, cizích těles (kousky potravy, sliny) či alergenů (pyly apod.), jedná se obrannou reakci,
- záněty hltanu, hrtanu - neinfekční (následek působení dráždivých nebo škodlivých látek), virové, bakteriální, při zánětu hrtanu převládá kašel, při zánětu hltanu polykací problémy a zánět patra (angína) - obvykle nebývá nijak narušený celkový zdravotní stav koně (obr.2),
- aklimatizační nemoc hříbat, hříběcí - nemoci vyvolané baktériemi, které už narušují celkový zdravotní stav (horečka, výtoky z nosu, zduření mízních uzlin apod.),
- tracheální stenóza - záchvatovitý kašel s inspiračním stridorem a dyspnoí během zátěže,
- virové infekce dýchacích cest - např. chřipka, RPK (herpesvirus), rhinoviry, rheoviry, aj., společně se tomu říká „syndrom chřipky“ a projevuje se apatií, nechutenstvím, horečkou, čirým výtokem z nosu, zánětem spojivek, kašlem, smíšenou dyspnoí, obvykle se nakazí hodně koní v jedné stáji nebo stádě, na ně mohou navazovat při nedostatečné léčbě bakteriální infekce dýchacích cest,
- COPD (obr.3) - často se kašel projeví až při práci, koně mají sníženou výkonnost, je zvýšená dechová frekvence (v klidu nad 20dechů/min), koně se po zátěži dlouho vracejí na normální hodnoty, objevuje se dyspnoe, a to převážně exspirační, může být výtok z nosu (hlenohnisavý),
- EIPH (zátěží vyvolané krvácení do plic) - především po velkém výkonu koně (dostih) (obr.4),
- plicní parazité, od larev škrkavek, přes strongyloidy až po plicní červy Dictyocaulus arnfieldi (obr.5),
- virové nebo bakteriální zápaly plic - při nich bývá výrazně změněn celkový zdravotní stav koně - apatie, horečka, dyspnoe, hnisavý výtok z nosu, zvýšené hodnoty dechové a tepové frekvence, nechutenství,
- jiná onemocnění - například různé vývojové poruchy, cysty, nádory apod.

• obr. 4: Endoskopický pohled do průdušnice koní postižených různým stupněm EIPH.

Co dělat?
Protože bez důkladného celkového vyšetření nelze téměř nikdy říct, co je příčinou kašle a jak je problém závažný, je třeba zajistit koni klid (1 - 2 týdny podle závažnosti) a laicky ho vyšetřit (dechová a tepová frekvence, teplota, posouzení kvality dýchání, výtoku z nosu, očí, sliznic, mízních uzlin, chování, příjmu krmiva). Je-li kašel mírný a není nijak jinak narušen zdravotní stav koně, můžeme koně opatrně vypohybovat (procházka krokem) a druhý den ho znovu vyšetřit. Pokud kašel neustoupí asi do tří dnů nebo je silný či je jinak narušen celkový zdravotní stav koně, je třeba ihned zavolat veterináře a koně nechat v naprostém klidu. V obou případech se snažíme koni dopřát co nejvíce čerstvého vzduchu, nejlépe je dát ho ven (lepší je pro kašlajícího koně chladný vzduch venku než teplý ale nekvalitní vzduch ve stáji). Snižujeme prašnost prostředí, například kropením podestýlky a chodby ve stáji, namáčením sena a jádra.

• obr. 5: Larvička plicního parazita Dictyocaulus arnfieldi ve vajíčku.

I když se kašel uklidní, mějte na paměti, že došlo k jistému poškození citlivé sliznice dýchacího traktu. Ta se hojí poměrně dlouho. I po menší „epizodce“ zánětu nebo dokonce infekce dýchacího traktu by se kůň měl do plné zátěže vrátit až za tři týdny po ustoupení příznaků onemocnění, nebo i později.

• obr. 6: Pro koně je přirozené být venku na čerstvém vzduchu. Každá stáj je pro jejich dýchací cesty „hřebík do rakve“.

Prevence
Onemocněním dýchacího traktu lze předcházet, a to vhodnými podmínkami ustájení (minimální prašnost, dostatek čerstvého vzduchu, žádné dráždivé plyny). Koně se po celá tisíciletí vyvíjeli na rozlehlých pláních, kde se nikdy nenahromadily ani dráždivé plyny ani prach, spóry či mikroorganismy. Jejich dýchací trakt je proto velmi citlivý na jakkoli zvýšenou koncentraci těchto dráždidel, což se velice rychle (a bohužel často nepozorovaně) projeví poškozením epitelu dýchacích cest. Následkem neustálého dráždění a poškozování dýchacích cest, nedostatečného léčení a rehabilitace po infekcích dochází k nevratným změnám na dýchacím traktu, které známe a často označujeme jako „chronická dušnost“. Tento stav se časem stává nevratným a napořád vyřadí koně z jezdeckého využití a dokonce i z „normálního“ života. Majitelé dušných koní mohou jistě dlouze vyprávět…
Virovým onemocněním lze předejít také vakcinací. Na rozdíl od vakcín například proti vzteklině či tetanu, jsou však tyto vakcíny velmi „nedokonalé“. Nedokážou navodit dlouhodobou imunitu - to znamená, že už za poměrně krátkou dobu po naočkování ztrácí svůj účinek a koně se mohou nemocí nakazit. Druhou nevýhodou je to, že když koně očkujeme poprvé, je potřeba mu dát v určitém časovém rozmezí několik dávek (takzvaná primovakcinace). Podle současných výzkumů „obvyklé“ vakcíny proti chřipce či RPK „drží“ spolehlivě pouze 3 - 4 měsíce (přestože výrobci doporučují přeočkovávat v mnohem delších intervalech)! Přesto i méně častá vakcinace je lepší, než žádná.