Ochránci přírody???

Výsledky mého pozorování se vztahují na krajinu kolem Kladrub nad Oslavou. Když jsem se do tohoto kraje pře 30 roky nastěhoval, připadal mi jako ptačí ráj. Jsou zde všechny možné druhy lesa, lesní potůčky a kolem řeky Oslavy prudké skalnaté svahy, kde se nedá provádět těžba lesa. Byl zde vzácný lejsek bělokrký, datel černý, strakapoudi, hnízdil zde výr. Dnes vypadá situace tak, že kos a brávník svoji písničku dozpívali. U hýla a dlaska, kteří byli hojní, je pokles stavu takový, že snad nepřežijí letošní rok. Tito čtyři mají smůlu, přes zimu je ničí přemnožený krahujec a v době hnízdění jim hnízda ničí přemnožená sojka. Kdyby ti, co si říkají ochránci přírody zjistili, že nějaký důchodce má v kleci čížka nebo stehlíka, hrozila by mu pokuta několik tisíc. Jaký trest si zaslouží ti, kteří hubí celé populace. Ptáci a veverky se v lese cítí tak „bezpečni“, že pěnice pokřovní prolézala pletivem do voliéry k papouškům, kde vyvedla v pořádku tři mláďata. Veverka v roce 2005 měla mladé v budce na ořechu třicet metrů od obytného domu. V přírodě, nenarušené člověkem je právo silnějšího normální. Ale v přírodě řízené člověkem, je stav, který vyrobili naši ochránci takový, že dali těm silnějším ochranu a možnost, aby se přemnožili. Narušili tak ochranu slabých a dopouští se trestného činu. Dávají jasně najevo, jak si stát váží sice drobné, ale velice užitečné práce našeho ptactva.

Kam nedosáhne straka ani sojka, tam nastoupí v boji proti užitečnému ptactvu špaček. Při prvním hnízdění (začíná hnízdit první), při jeho přemnožení a nedostatku starých doupných stromů, obsadí většinu dutin a ti, kteří si je udělali, nemají kde hnízdit. Při druhém hnízdění, když si vybere dutinu, která je obsazená, hnízdo zničí a vyhází je vstupním otvorem. Jak bude špačků přibývat, mnohem rychleji bude ubývat těch, kteří potřebují k hnízdění dutinu. Škody, které způsobí na úrodě lidem, nemají vliv na existenci lidí. Škody, které způsobí užitečným ptákům zlikvidují několik druhů hmyzožravých: brhlík, strakapoud malý, rehek zahradní, lejsek. Největší „radost“ z tohoto hloupého zákona o chránění špačka u nás mají rakouští vinaři.

Stejnou ničitelskou činnost, kterou vykonává v nezalesněné krajině straka, vykonává v zalesněné krajině sojka. V okruhu jednoho kilometru od hnízda sojky nemá žádný pěvec naději, že vyvede mladé. Nezáleží na tom, v jakém stavu je snůška. Vajíčka vypije, mláďata zabije a odnese pro svoje mladé. Kuna úplně zlikvidovala veverku a nebude trvat dlouho, než zlikviduje datlovité, kteří mají dostatečně velký vstup do dutiny a kuna ním může vniknout. O datlovitých se říká, že jsou to lékaři lesa. Zajímá toto ochránce přírody? Pár roků stačilo krahujci na likvidaci kosa. Kos není žádný andílek, ale svoje lumpárny nám oplácel příjemným zpěvem, proto si nezaslouží, aby byl určen za krmivo pro přemnožené krahujce. Než začali řídit přírodu ochránci, jejich stavy byly přiměřené.

Kdyby peníze, které pohltí organizace, která si říká ochránci přírody, byly použity pro přírodu, měla by každá obec vykoupit 4 ha zemědělské půdy horší bonity, jako náhradu za rozorané meze a zničené remízky. Jen pro přírodní použití, jako zásobu krmiva pro ptactvo na zimní měsíce. Žádní ochránci ptactvo nezachrání, pokud v přírodě nenajdou dostatek krmiva a klid pro hnízdění. O přemnožené kuny, straky, sojky a krahujce by se postarali myslivci, jak tomu bylo dříve a o špačky by se postarali vinaři na jižní Moravě. A určitě by se nám zase vrátil do zahrad ptačí krasavec stehlík a pěvecký mistr konopka. Ochráncem přírody může být člověk, který má rád přírodu, ne státní úředníci, kteří si hrají na ochránce a přivedli přírodu do stavu, že škůdci jsou přemnoženi a užiteční jim slouží jako potrava. Příroda je příliš křehká hračka. K tomu, aby se kdokoliv přesvědčil o stavu ptáků v přírodě, nejsou zapotřebí žádné ornitologické znalosti. Kosa zná každý, stačí zajít do vesnice, která je blízko lesa, a přesvědčit se o stavu tohoto, před pěti roky hojného, pěvce.