Malá veterinární příručka pro milovníky koní - díl 16.

Příznaky, které nalezneme na trupu

Trup koně se jako takový rozděluje na hrudník (a tedy dutinu hrudní s jejími orgány), břicho (a dutinu břišní s orgány) a pánev (s dutinou pánevní s orgány), svá zvláštní specifika má páteř a měkké tkáně kolem ní – tedy hřbet. Na trupu koně můžeme pozorovat různé změny a příznaky onemocnění, něco si řekneme o těch nejběžnějších a nejdůležitějších:
dušnost,
kolika,
průjem,
bolesti zad,
ztuhnutí až neochota k pohybu,
otoky na trupu.

1. Dušnost
Dušnost se projeví také některými příznaky na trupu (vpadání mezižeberních prostor, dýchavičná stružka, dýchání břichem či řití). Podrobněji byla popsána v minulé kapitole.

2. Kolika
Velice závažným příznakem, který se projevuje "na trupu“ koně, je kolika. Nejedná se o nemoc, ale o příznak různých nemocí či poruch. To znamená, že stejnými kolikovými bolestmi se mohou projevovat různá onemocnění – a to i různě závažná! Proto je potřeba při každé kolice zavolat veterináře, aby zjistil, jaké onemocnění ji vyvolalo.
 
O kolikách lze napsat celou obsáhlou knihu, budu se proto snažit v tomto článku vyjmenovat pouze to nejnutnější, co by měl každý znát, aby lépe pochopil problematiku tohoto příznaku a v případě onemocnění koně uměl rychle a co nejlépe jednat.
Příčiny koliky u koní mohou být:
– onemocnění či poškození trávicího traktu (žaludku, střev) - nejčastější,
– onemocnění jater,
– svalová bolest (např. černé močení či tying–up),
– onemocnění plic a pohrudnice,
– zánět pobřišnice,
– onemocnění močového traktu,
– poruchy imunity,
– otravy,
– stahy dělohy u klisen před porodem,
– onemocnění srdce – vzácné,
– údajně i psychogenní bolesti.

Kolika je vlastně synonymum pro bolest v dutině břišní. U koní lze její příčinu hledat nejčastěji v trávicím traktu. V tabulce 1 jsou stručně popsány tři základní typy bolesti.

Tab. 1: Typy bolesti podle místa (lokalizace) a charakteru a jak je vnímá člověk.

bolest podle lokalizace
somatická (řecky "soma" = tělo)	viscerální = útrobní (latinsky „viscera“ = orgány tělesných dutin)
povrchová (kůže)	hluboká (pojivová tkáň, svaly, kosti, klouby)
nastupuje rychle či pomaleji (akutní či chronická), její místo obvykle umíme určit (např. píchání, otlačení, zhmoždění, pálení)	obvykle neurčíme přesně místo bolesti, zdá se, že bolí větší plocha, může být provázená nevolností, pocením, reflexním stahováním kosterních svalů - například okolo bolestivého kloubu (např. svalové křeče, bolest kloubů, zvrtnutí, u lidí i migréna, u koně také například schvácení kopyt)	špatně lokalizovaná („bolí celé břicho“), obvykle velmi nepříjemná, často provázená nevolností nebo reflexními stahy kosterních svalů – stahy svalů břicha při kolice (např. kolika = „bolest břicha“, ale i bolest při zánětu pohrudnice)

bolest podle charaketru a délky trvání
akutní	chronická
zapříčiněná konkrétním poškozením, náhlá, ostře ohraničená místem poškození, lze ji obvykle dobře lokalizovat, její síla závisí na síle poškození, trvá krátce, obvykle ustane po odstranění příčiny (např. popálení, uhození)	zapříčiněná konkrétním poškozením, trvá déle (>1 - 3 měsíce) nebo se stále vrací, přetrvává-li i po odstranění příčiny, bývá podmíněná i psychicky, obvykle ji nelze dobře lokalizovat ani ohraničit, její síla nezávisí na síle poškození (např. bolesti nervů, u lidí migréna)

 

• obr. 1: Nejčastější místa střevní zácpy. 1 – pánevní ohbí, 2 – místo přechodu horní pravé slohy velkého kolonu v příčný tračník, 3 – hlava slepého střeva, 4 – tělo slepého střeva.

• obr. 2: Změna polohy tlustého střeva, pohled zprava na levé slohy velkého kolonu. 1 – pánevní ohbí, 2 – levá dolní sloha (při změně polohy je nahoře), 3 – levá horní sloha, 4 – dolní brániční ohbí (zde je nahoře), 5 – horní brániční ohbí.

Rozdělení kolik
Budeme teď mluvit konkrétně o kolikách, které mají svůj původ v poškození či změně funkce trávicího traktu. Přestože i zde je příčin mnoho (a jejich kombinací), můžeme je rozdělit do několika skupin:
1. intestinální dysfunkce = změna funkce střev
– to znamená, že střeva nepracují tak, jak by měla (zrychlená či zpomalená peristaltika)
– sem můžeme zařadit plynovou koliku, jednoduchou zácpu (obr. 1), křečovou koliku
– tyto koliky jsou nejčastější, obvykle patří mezi „jednodušší“ a méně nebezpečné, lze je (pokud majitel neotálí se zavoláním veterináře) vyléčit přímo ve stáji a koně se po uzdravení vrací do normálního pracovního i krmného režimu
– !!! pokud se neléčí včas, mohou se z nich vyvinout koliky závažnější !!!
2. intestinální displacement = změny polohy střeva
– střeva (obvykle jejich část) se přemístila či otočila
– sem patří jednoduchá změna polohy, otočení (obr. 2) či zauzlení, střevní kýly
– tyto koliky jsou velice nebezpečné a bývají při pozdní léčbě smrtelné
– vyžadují obvykle chirurgické ošetření (operaci), mohou je provázet komplikace (např. záněty střev) a kůň se z nich nemusí ani po úspěšné operaci zcela vyléčit (zůstanou např. srůsty apod.).

3. enteritidy, infarkty a ulcerace = záněty střeva, nedokrvení a vředy
– sem můžeme zařadit záněty střev infekční, parazitární či neinfekční, žaludeční či střevní vředy, ischémie (nedokrvení) střeva
– kromě koliky se tato onemocnění mohou projevovat i jinými příznaky (např. průjmem)
– závažnost těchto onemocnění bývá velká, léčba dlouhá, nákladná, s nejasným koncem.

Postižený může být žaludek, tenké střevo (dvanáctník = duodenum, lačník = jejunum či kyčelník = ileum), slepé střevo, tlusté střevo (vzestupný tračník = velký kolon, sestupný tračník = malý kolon).

Tab. 2: Příčiny kolik a jejich odstranění či prevence.

příčina kolik	co dělat proti ní
způsob krmení koní (málo píce, velké objemy jádra najednou, málo časté krmení), náhlá změna krmiva, přechod na bohatou pastvu (plynové koliky)	upravit krmný režim (píce aspoň 1,5 kg / 100 kg hmotnosti koně), krmit často po menších dávkách, postupně přecházet na jiné krmivo či pastvu
nepravidelné pracovní zatížení (naprostý klid koně po dnech práce ale i po poranění apod.)	zajistit koni pravidelný pohyb, nedělat žádné náhlé změny v zatížení, přizpůsobovat změnám zátěže i krmnou dávku, a to v dostatečném předstihu (den předem)
stres (nepravidelný denní režim, transport, odstav, změna sestavení stáda, závody, náročný trénink či vyjížďka apod.)	zajistit a dodržovat pravidelný denní rozvrh koní, na nové stádo či odstav navykat postupně, při transportu se postarat o lehce stravitelné a šťavnaté krmivo a dostatek vody, na delších trasách dělat přestávky a koně povodit
překrmení jádrem, překrmení slámou	sestavení vhodné krmné dávky, zamezit koni v nekontrolovaném přístupu k jádru nebo k chutné slámě
nedostatek vody (hrozí zácpa)	kontrolovat napáječky (zamrznutí vody, porucha přívodu vody), starat se o neustále čistou a nezávadnou vodu
problémy se zuby (především starší koně)	pravidelná kontrola chrupu (každý půlrok), jeho případná úprava, kontrola příjmu potravy
horečka či jiná onemocnění (narušují činnost střev)	být schopen včas zjistit, že kůň není zdravý a vyhledat veterinární pomoc, omezit krmení
infekce střevními parazity	vypracovat a dodržovat odčervovací program podle charakteru a skladby stáda či stáje, pravidelně vyšetřovat trus
některé léky (např. protizánětlivé léky – phenylbutazon, flunixin megluminát, insekticidy – Amitraz, léky ovlivňují nervový systém – atropin, scopolamin, léky proti bolesti – xylazin, detomidin)	používání těchto léků nechat VŽDY na veterinárním lékaři, protože jsou-li podávány správně, nejsou nebezpečné, NIKDY nepoužívat tyto léky samovolně!, důležitá je správná indikace a dávkování i sledování reakce koně
pozření jedovatých látek (organofosfáty = insekticidy, monensin – lék proti kokcidiím, cantharidin – blistr aj.)	omezit přístup koní ke zdrojům těchto látek (postřiky proti škůdcům, lékárna, olizování ošetřených ran)
žaludeční vředy u hříbat i dospělých koní (koně, kteří jsou známí tím, že mívají opakovaně mírné koliky, bývají často postižení vředy)	omezit stres, správně dávkovat protizánětlivé léky
dlouhodobé pojídání písku či hlíny nebo jemného štěrku ve výběhu nebo pilin v boxe	zajistit koni kvalitní pastvu nebo do výběhu či boxu dát například seno, postarat se o dostatečný obsah minerálů v krmné dávce, omezit nudu ve výběhu a boxu
záněty střev	správně krmení (kvalitní krmiva, postupný přechod na nové krmivo), omezení stresu
lipomy (stopkaté tukové nádory, mohou obtočit střevo, především tenké), jiné nádory v dutině břišní (vzácně)	nelze jim předejít

Příčiny kolik
Trávicí trakt koní je nesmírně citlivý. Během svého vývoje byl sestrojen tak, aby zajistil tak velkému zvířeti, jako je kůň, dokonale zpracovat a využít živiny, získané z trávy (píce) (obr. 3 a 4). Kůň – na rozdíl například od přežvýkavců – je určen k neustálé pastvě. Jeho žaludek a střeva pracují dokonale a nerušeně pouze tehdy, když kůň téměř po celý den přijímá s menšími přestávkami malá množství píce. Dnešní „životní styl“ koní (celodenní pobyt ve stáji, jadrné krmení, krmení pouze několikrát denně, velký objem krmiva najednou, nepřirozeně velká zátěž, stresy apod.) tento přirozený proces trávení značně narušují a přestože se na první pohled nemusí nic dít, postupně se hromadí podněty k nějaké poruše či onemocnění, které může po určité době ústit v koliku. I to může být důvodem toho, proč v mnoha případech ani po důkladném vyšetření a rozebrání anamnézy jasnou příčinu koliky nezjistíme.

• obr. 3: Pohled na vnitřnosti dutiny břišní zleva. a – levá dolní sloha velkého kolonu, b – pánevní ohbí, c – levá horní sloha velkého kolonu, d – malý kolon, e – hrot slepého střeva.

Mnohokrát však je příčina zřejmá. Zde je na majiteli, aby kriticky rozebral situaci svých koní a odstranil či vyhýbal se všemu, co by mohlo koliku vyvolat. V tabulce 2 jsou uvedeny některé zřejmé příčiny kolik a možnost, jak se jim vyhnout.

• obr. 4: Pohled na vnitřnosti dutiny břišní zprava. a – pravá dolní sloha velkého kolonu, b – hlava slepého střeva, c – tělo slepého střeva, d – hrot slepého střeva, e – malý kolon.

Příště budeme na téma kolik pokračovat.