Králík saténový, jak dál?

Do roku 1988 jsem poměrně často působil na výstavách v okrese Blansko. A zde jsem na jedné výstavě mezi králíky plemene kalifornský objevil králíka se zvláštním zbarvením a “divnou” strukturou srsti. V té době byli dovezeni do ČSSR králíci saténoví, kteří v Brně byli chováni dvěma chovateli, měl jsem proto možnost poměrně často na výstavách tyto posuzovat také z toho důvodu, že starší kolegové se tomu vyhýbali. Tehdy jsem chovateli již zmíněných kaliforňáků poradil, atˇ tohoto králíka nezabíjí (protože byl vyloučen z posuzování) a zařadí jej do pokusného chovu, kdy by mohl být vyšlechtěn králík kalifornský saténový. Později jsem se ještě s takovou srstí setkal i u jiných chovatelů, ale žádný se této mojí prosby neujal. Škoda, protože při pohledu na zahraniční výstavy ještě dnes (pokud jsem měl možnost vidět) vystavován tento barevný ráz není. A to jsou králíci saténoví vystavováni v nepřeberné paletě barevných rázů. Na loňské výstavě v Bavorsku bylo vystaveno cca 200 králíků a to ve výborné kvalitě. Dominovali červení a modří, kteří jsou dle mého pohledu nejlíbivější, ale i mnoho jiných.

U našich chovatelů toto plemeno mnoho příznivců nenašlo, a tak se setkáváme ojediněle se zbarvením slonová kost a červený. Při návštěvě celostátní výstavy mladých králíků v Radosticích bylo k vidění jen několik králíků tohoto plemene. O to více je potěšitelné, že při tak úzké chovatelské základně byli vystaveni i tři králíci saténoví v barvě černopesíkaté. Tyto vystavoval Jindřich Šíp z Chotěboře. Přestože šlo o novinku , přes nedostatky z tohoto šlechtění vyplývající bylo jedno zvíře velmi solidní a u dalších je otázka, co udělají po přelínání. Problémy však budou při zbarvení podsady, ostatně jako u klasických českých černopesíkatých. Další barevný ráz v barvě modré mě nepřesvědčil a hlavně saténový lesk byl slabší (možná i vlivem línání). Saténový červený je chován v poměrně vysoké kvalitě, což bylo vidět i na hodnocení těchto králíků. Je samozřejmé,že králíka saténového “dělá” onen zvláštní saténový lesk v jakémkoliv barevném rázu nebo velikosti. Je zajímavé, že barevný ráz slonová kost je v zahraničí nejčastěji chován a u nás se neujal (přestože byl k nám importován okolo r. 80) . Škoda, možná to bylo zapříčiněno samotnými chovateli- importéry, kteří hleděli na novince jen vydělat a nakonec sami s chovy skončili.

Králík saténový svou velikostí splní i nároky rodiny na maso svou živou hmotností v rozmezí 3-4 kg a poměrně dobrými růstovými schopnostmi. Zavalité, poměrně zmasilé tělo dominuje tomuto plemeni. Jak jsem již předeslal, nejdůležitější je saténový lesk.

“Všechny druhy chlupů vykazují zvláštní, velice silný, hedvábně třpytivý lesk, vyvolaný rovněž saténovým faktorem. Ten způsobuje vytvoření zcela průhledného, jakoby sklovitého obalu všech chlupů, se schopností odrážet světelné paprsky.” Tolik citace platného vzorníku pro posuzování.

Pro chovatele samotné bude asi rozhodující udržovat chovatelské zařízení v náležité čistotě s dostatečným větráním. Právě koncentrace čpavku bude negativně působit na saténový lesk.

Samotná chovatelská základna není široká a rozhodně by plemeni hodně pomohlo tohoto králíka rozšířit. Ale i při poměrně malém počtu chovatelů dnes není problém pomoci si kvalitním chovným materiálem ze zahraničí, byť s vyššími náklady. Určitě by stálo za to aby se chovatelé sdružili v nějakém klubu , případně více spolupracovali mimo klub. Snad by se podařilo plemeno více rozšířit a zpestřit paletu plemen vystavovaných na našich výstavách.

Určitě není pěkné zhlédnout výstavu, kde je vystaveno jen několik a to hlavně “masných” plemen. Právě pestrost musí návštěvníky upoutat, aby přišli i příště.