Kousání do nohou

Tato jakási hra je běžná zejména u mladých štěňat. Avšak zpravidla, pokud se tomu nevěnuje pozornost, nebo dokonce naopak je pes v takovém chování třeba i nevědomky podporován, to časem může přejít v nepříjemný zlozvyk. Větší sklony k tomuto chování mají psi temperamentní a samozřejmě psi dominantnějšího chování.

Nejvhodnější je od počátku takové chování striktně zakazovat nebo alespoň rozumně redukovat. Většinou postačí velmi důrazné „fuj“ nebo „nesmíš“, ovšem je zapotřebí důslednost. Bez důslednosti pes nepochopí, že se vám takové chování nelíbí, zákaz by si sice spojil s momentálním chováním, ale pouze v daném čase. Jen při opakovaném chování a opakovaném zákazu je schopen si dát do souvislosti nevhodnost chování za každé situace.

U přibližně 7–11 týdenních štěňat často postačí se těmto hrám nenápadně vyhýbat a na kousání jim nabídnout hračku nebo žvýkací kost apod. Je ale nutné si dát velký pozor, aby si pes nedal do souvislosti: „kousání do rukou = budou si se mnou hrát, nebo dostanu mňamku“ …

Pokud nepomáhá striktní „fuj“, je zapotřebí vyvinout důraznější zákaz. Nejlépe v momentě nevhodného chování pronést povel „fuj“, psa rázně přitisknout k zemi a držet ho v této poloze tak dlouho, dokud se nepodvolí (neuvolní a nepřestane se vzpouzet, případně vrčet). Je nutné postupovat opravdu odhodlaně a důsledně, jinak výchova ke vhodnému chování nebude mít žádný přínosný význam. Je mnoho psů, kteří své chování opakují ihned poté, co je pustíte. V tom případě je nutné také své chování opakovat, a to i tehdy, kdyby se mělo jednat o třetí, čtvrté či desáté opakovací cvičení. Důležité je si dostát svého, tedy nedovolit psovi si myslet, že to vzdáte.

Jestliže se domníváte, že výše popsaný trest nezvládáte nebo že nemá žádný účinek, můžete sáhnout po jiném trestu, jako například ihned psa zavřít na pár minut do koupelny či na chodbu, zkrátka tam, kde bude sám, bez zábavy. Pokud však váš pes patří mezi ty, kteří mají velké problémy být někde o samotě, je lepší tento trest nepoužívat. Je-li váš pes starší a ovládá cvik „místo“, pošlete ho vždy, když je jeho chování krajně nevhodné na místo a trvejte na tom, aby zde zůstal několik minut – dokud mu nedovolíte místo opustit.