Jaro už je v plném proudu a s ním i návraty posledních ptačích opeřenců. Jednoho z nich – kukačku obecnou – měli šanci ochránci přírody slyšet v ranních hodinách na Klabavské nádrži, nedaleko Rokycan, po návratu z rovníkové Afriky. Zhruba o dva dny dříve ji měl šanci slyšet i pan Pavel Polomis z Klabavy.
Kukačka obecná je středně velký pták s dlouhým ocasem, za letu připomíná krahujce, zejména svým příčným vlnkováním břicha. Její let je však odlišný. Je to neobyčejně přizpůsobivý pták, žijící v různých typech prostředí. Zajímavostí u kukačky je skutečnost, že je hnízdním parazitem, což znamená, že sama nevychovává svá mláďata. Klade po jednom vejci do hnízd jiných ptáků, kteří se pak o mládě starají. Samička klade během hnízdní sezóny asi 15 až 20 vajec, vesměs do hnízd různých druhů pěvců, někdy i tak malých, jako je střízlík. Vejce snáší někdy přímo do hnízda, jindy je bere do zobáku a do hnízda pašuje. Díky soustavným výzkumům bylo zjištěno, že kukačka k výchově svého mláděte využívá až 141 druhů pěvců. Pravidelnými hostiteli je však asi dvacet druhů, z nichž nejvíce bývá využívána červenka obecná, rehek zahradní, konipas bílý, ťuhýk obecný, budníček lesní, pěnice slavíková či rákosník obecný. Z toho důvodu, aby se kukaččí mládě vylíhlo dříve než-li mláďata pěstounů, je doba sezení velice krátká, asi dvanáct a půl dne.