Malá veterinární příručka pro milovníky koní - díl 17.

2. Kolika – pokračování

Jak se kolika projevuje
Jak jsem již řekla, kolika je vlastně bolest břicha. Podle toho, jak je bolest silná (což nemusí vždy odpovídat závažnosti koliky!) a jak je kůň schopen bolest snášet (to je individuální záležitost, stejně jako u lidí, přestože obecně starší koně bolest snáší lépe) se stupňují i kolikové příznaky; od mírných, přes středně silné až po velmi silné. Jednotlivé příznaky se mohou různě kombinovat, mohou se stupňovat nebo uklidňovat. V každém případě i ta nejmírnější kolika vyžaduje veterinární pomoc, protože by mohla přejít v koliku mnohem závažnější.
Vyjmenuji zde obecné příznaky koliky od mírných po těžké:

• obr. 1: Natažený postoj kůň zaujímá nejčastěji při zácpě slepého střeva.

1. mírné bolesti:
– apatie, nechutenství,
– zívání,
– flémování,
– ohlížení se po slabině,
– natažený postoj (zakročené zadní nohy) (obr. 1),
– ležení (plus často ohlížení se po slabině) (obr. 2),
– neklid (hrabání, chození po boxe).

• obr. 2: Kůň leží a ohlíží se po slabině, kde cítí bolest.

2. středně silné:
– kopání po břiše nebo do stěn boxu, kousání se do břicha,
– lehání a vstávání,
– snaha se válet

• obr. 3: Silné pocení po celém těle může být známkou velké bolesti.

3. silné:
– příznaky jako u 1. a 2., ale mnohem intenzivnější,
– „sténání“ (vzácně),
– pocení se (obr. 3),
– válení se, nutkavé lehání a vstávání, zůstává ležet na zádech (obr. 4),
- až silné křeče, kdy kůň ztrácí vnímání okolí a může sebe či okolní osoby a koně vážně poranit.

• obr. 4: Válení se a snaha zůstat ležet na hřbetě koni často ulevuje od nejhorších bolestí.

Další příznaky, provázející výše uvedené chování:
– nepřítomnost nebo naopak zesílení střevní peristaltiky,
– zvýšení tepové a dechové frekvence,
– změna zabarvení sliznic,
– různý stupeň dehydratace,
– nadměrné či nedostatečné až zastavené kálení.

Tab. 3. Typy kolik, jejich charakteristické příznaky a závažnost.

kolika	příznaky	závažnost
křečová kolika	silnější kolikové bolesti, které trvají asi 5–10 minut, pak na chvíli poleví a opět se objeví; zvýšená peristaltika střev (někdy ji lze slyšet až na dálku); tep do 60 tepů/min; časté kálení měkkého trusu	lze ji zvládnout konzervativně podáním analgetik, nutná je však veterinární kontrola zdravotního stavu koně
primární plynová kolika (např. po zkrmení plynotvorného, tedy lehce kvasitelného krmiva)	různě „nafouklé“ slabiny; kolikové bolesti různého stupně; peristaltika je spíš zleněná, slyšíme kovově zvonivé zvuky; snaha o nataženou polohu; tep 50-90 tepů/min;stav se může zhoršovat	častá kolika, může se vyřešit sama, například po povodění koně
naplnění, ucpání a rozšíření žaludku následné prasknutí žaludku	středně silné až silné kolikové bolesti; „psí posed“ (obr. 5); později i dehydratace; svalový třes; naplněné povrchové cévy (šok); !!!náhlé uklidnění příznaků!!!	velmi závažné, nutné ihned léčit veterinářem (nosojícnovou sondou na místě, popřípadě následný odvoz na kliniku) nelze léčit
žaludeční vředy	kolika především po nakrmení; hubnutí, nechutenství; skřípání zuby, slinění	závažné, třeba důkladně vyšetřit a léčit
jednoduchá zácpa tenkých střev (krmení, parazité, zúžení střeva aj.)	vyvíjí se pomaleji; při neúplné zácpě jsou příznaky mírnější; při úplné zácpě viz zauzlení tenkých střev	lze ji zvládnout bez operace (konzervativně), ale je nutný rychlý zásah veterináře
zauzlení tenkých střev kýly nádory	velice rychle nastupující těžké příznaky: silné kolikové bolesti až maniakální chování; tepová frekvence > 80 tepů/min; zastavená peristaltika; těžká dehydratace; puls slabý, sliznice nejdříve bledé, později rudé až špinavě červené, plné kožní cévy (šok);křeče až úhyn	nutno rychle operovat, jinak hrozí úhyn
jednoduchá zácpa velkého kolonu (krmivem, pískem, cizími tělesy či střevními kameny) – nejčastěji pánevní ohbí (flexura pelvina)	kolikové bolesti nastupují pomalu, bývají mírné až střední; nechutenství, apatie; tep 40–50 tepů/min (do 60); po čase nastupuje dehydratace; zpomalené peristaltika; málo drobných, suchých výkalů, potažených hlenem nebo žádné; při nahromadění plynu nafouknutí břicha	lze léčit konzervativně ve stáji (infuze, podání oleje, hořké soli či jiných projímadel); v některých případech nutná operace
jednoduchá zácpa slepého střeva	příznaky koliky obvykle nastupují pomalu, jsou mírné až střední, často přetrvávají několik dní a střídají se se stavy úlevy; nechutenství, apatie;mírně až středně silně narušen celkový zdravotní stav; kůň obvykle „normálně“ trousí	lze ji zpočátku zvládnout infuzemi, nálevy a klyzmaty, do slepého střeva však není snadné se dostat, proto je často třeba přistoupit k operaci
jednoduchá zácpa malého kolonu	příznaky jsou obvykle neurčité, kolika středně silná; kůň má nápinky na kálení, ale netrousí; při kompletní zácpě (zátka) příznaky výrazné	nálevy, především klyzmata, v pozdějších stádiích, především v případě zátky, operace
torze neboli otočení („zauzlení“) velkého kolonu, malého kolonu nebo slepého střeva	velice silná rychle nastupující kolika; tep > 75 tepů/min (později až 120); peristaltika zpočátku zrychlená, pak se zeslabuje až úplně vymizí; za několik hodin se zvětší břicho (nafoukne se plynem); málo nebo žádné výkaly; dehydratace, šok (viz tenké střevo)	veterinář by měl koně stabilizovat a co nejrychleji ho poslat k operaci
změna polohy velkého kolonu	různě silné kolikové bolesti; nechutenství; málo výkalů; tep 50–60 tepů/min; břicho mírně nafouklé; nejdříve mírná dehydratace; později se stav zhoršuje	po podání protibolestivých léků, infuzí a vypuštění plynu možná spontánní reparace, někdy pomůže válení, jinak nutná operace
záněty střev	kolika, průjem; často horečka; tep 40–100 tepů/min; krví nastříklé až cyanotické sliznice; apatie až šok	velice nebezpečné a často vyžadují hospitalizaci a intenzivní léčbu na klinice s četnými infuzemi a podáváním antibiotik; těžké záněty nezřídka končí smrtí
Koliky mohou mít i jiné příčiny a příznaky se mohou různě prolínat a měnit. Obecně: čím jsou bolesti silnější, tím je stav závažnější. Příznaky šoku (nejdříve bledé, později zarudlé až špinavě červené sliznice, popřípadě cyanotické sliznice, naplněné povrchové cévy, slabý až nehmatný puls), silná dehydratace a úplná zástava peristaltiky jsou velmi závažným jevem.

V tabulce 3 jsou vyjmenované některé koliky, jejich charakteristické příznaky i závažnost.

• obr. 5: Psí posed při těžké kolice, většinou přeplnění žaludku. (foto 1, 2, 5 převzato z www.acvs.org)

Co dělat
V případě sebemenšího podezření na koliku je třeba jednat a neváhat se zavoláním veterináře. Pokud budete umět koně vyšetřit a popsat nálezy, už po telefonu si veterinář může udělat obrázek o závažnosti situace a vhodně vám poradit s první pomocí. Vždy je nakonec lepší, když veterinář přijede „zbytečně“ k jednoduché kolice, která sama pomine, než aby nepřijel a z mírné koliky se během noci vyvinulo zauzlení střev.
Takže, co dělat, když má kůň koliku:
– v první řadě zamezte přístupu koně ke krmení (i podestýlce) i vodě nebo je odstraňte,
– při těžké kolice (válení se, prudké pohyby) zajistěte koni raději dostatek prostoru, aby se neporanil (písková jízdárna, výběh) a ihned volejte veterináře,
– při lehčí kolice koně umístěte do bezpečného boxu nebo výběhu a dříve, než zavoláte veterináře, můžete provést základní vyšetření, abyste situaci co nejlépe popsali,
– je-li to možné, změřte tepovou, dechovou frekvenci a teplotu koně,
– zjistěte zabarvení sliznic,
– změřte CRT,
– poslechněte si peristaltiku střev,
– prohlédněte si výkaly koně, jejich množství, konzistenci, barvu,
– pokud i mírné příznaky trvají déle než půl hodiny, volejte určitě veterináře,
– pro lepší informovanost veterináře si vzpomeňte, jak kolika začala, jak dlouho trvá, jak se vyvíjí, co jí předcházelo (závody, změna krmiva apod.), v jakém zdravotním stavu je jinak kůň (i březost), jak a čím byl popřípadě léčen.
Pokud veterinář neřekne jinak, můžete zatím provést pár věcí, než přijede:
– koně udržujte v klidu a teple (ne horku),
– pokud se kůň chce válet, dovolte mu to (válení není příčinou zauzlení střev, jak se dlouho myslelo!), dejte pouze pozor, aby se při válení neporanil,
– pokud kůň neodmítá, můžete ho vodit; voďte ale pomalu (podle chuti koně) a ne příliš dlouho, abyste ho voděním nevyčerpali! Vodění, především do a z kopečka, může být účinné při jednoduché plynatosti, tedy nekomplikované primární plynové kolice. Pomalé provádění koně je lepší, než ho nechat se prudce válet, na druhé straně, pokud kůň leží klidně, ztratí méně sil než při vodění, což může být později ku prospěchu.
– rozhodně koni nepodávejte žádné léky či jiné přípravky,
– při křečové kolice (výrazně slyšitelná peristaltika) mohou být užitečné masáže těla (například hrubou žínkou nebo slámou), protože dráždí sympatikus, který zpomaluje činnost střev,
– můžete také pomoci masáží (1 minutu) některých akupunkturních bodů, například u báze ucha nebo na spodní straně uprostřed kořene ocasu přímo nad řitním otvorem.

Kolika však vždy vyžaduje veterinární vyšetření, není to případ, kdy bychom měli spoléhat na účinek „zázračných“ bylinek nebo jiným alternativních metod!