Sedmdesát let Mgr. Stanislava Chvapila, prom. ped.

Chovatelé okrasného ptactva znají Stanislava Chvapila především jako autora českého vědeckého názvosloví všech druhů a subspecií papoušků, autora několika knih o ptácích a řady ornitologických a chovatelských článků, které publikoval v různém tisku. Je až neuvěřitelné, že se tento člověk v letošním roce dožívá již sedmdesáti let. Stanislav Chvapil se narodil 30. května 1937 v Praze, ale od nejútlejšího mládí žije v Roudnici nad Labem. Zde také chodil do obecné školy, střední školy a Horova gymnázia. Vystudoval Vysokou školu pedagogickou v Praze, aprobaci biologie-zeměpis a dosáhl titulu promovaný pedagog. Do roku 1982 vyučoval na základní škole v Roudnici n. L., v letech 1983–1985 působil jako ředitel školy ve Štětí. V té době také vystudoval dálkově přírodovědeckou fakultu KU a obhájil diplomovou práci na téma „Ptáci Austrálie“. Po té požádal o zproštění funkce ředitele školy a nastoupil jako středoškolský profesor na gymnázium v Roudnici n. L. Na gymnáziu učil až do důchodu. Nyní pracuje jako ředitel Stanice ekologické výchovy Ciconia Českého svazu ochránců přírody v Roudnici n. L.

Od mládí se Stanislav Chvapil zajímal o přírodu. Již v dětství se věnoval chovu akvarijních rybek, choval kanáry, andulky a různá terarijní zvířata. Jeho zájem se však nejvíce soustředil na chov exotických ptáků. V mládí organizoval v Roudnici n. L. dvě poměrně velké výstavy cizokrajného ptactva. Jeho přírodovědné zájmy jsou velmi široké, ale největší pozornost věnoval vždy studiu chování ptáků v přírodě. Za dlouholeté pedagogické praxe vychoval řadu žáků a vzbudil v nich zájem o biologii, ekologii a zejména ornitologii. Mnoho jeho bývalých studentů absolvovalo vysoké školy přírodovědeckého směru. Při školní praxi se zabýval i metodikou výuky biologie jako vedoucí kabinetu přírodopisu okresu Litoměřice a posléze jako krajský lektor biologie bývalého KPÚ v Ústí n. L. Na gymnáziu organizoval SOČ, přírodovědné a ekologické soutěže a biologické olympiády. Pro školy napsal několik metodických textů z ornitologie a ochrany přírody, které vydalo Komenium. Je dlouholetým členem České společnosti ornitologické (1955) a České zoologické společnosti. Od roku 1980 je vedoucím Skupiny pro výzkum brodivých ptáků (Ciconiiformes) České a Slovenské republiky, kde každoročně zpracovává a vydává Zprávy Skupiny. Dlouhodobě se zabývá výzkumem a kroužkováním čápů bílých. Do roku 2006 okroužkoval 4041 pulli. čápů bílých, nejvíce v ČR a SROV. Od roku 1965 se podílí na mezinárodním sčítání vodních ptáků, pracoval na mapování hnízdního rozšíření ptáků a provádí terénní ornitologické průzkumy a fenologická pozorování. Soustavně uskutečňuje přírodovědné a ochranářské přednášky s vlastními barevnými diapozitivy. Publikuje v odborném tisku a v různých novinách a časopisech. Celkem uveřejnil přes 360 odborných i populárních ornitologických, přírodovědných, chovatelských a ochranářských článků.

V roce 1978 se zúčastnil dvouměsíční ornitologické expedice do Austrálie. Z cesty zpracoval čtyřdílný barevný seriál o přírodě a ptácích Austrálie, který několikrát vysílala československá a německá televize. V nakladatelství Academia vydal monografii „Ptáci Austrálie“ (1985). Jeho fotografie ptáků jsou v několika populárních i odborných knihách. Zpracoval české vědecké názvosloví všech druhů a subspecií papoušků světa, které bylo schváleno nomenklatorickou komisí ČSAV a vyšlo v brožurce „Přehled soustavy a české názvy ptáků – astrildovití pěvci, papoušci, vrubozobí“. Pro nakladatelství Artia napsal knížku „Okrasní ptáci“, která vyšla 29× v devíti jazykových verzích. V nakladatelství Granit vydal knížku „Klec jako domov“ (1994). V roce 1998 mu vydalo Aventinum další knížku též s názvem „Okrasní ptáci“ (třetí vydání v roce 2005). Spolupracuje s televizí při tvorbě odborných přírodopisných pořadů pro mládež i dospělé. V letech 2000 a 2006 podnikl jednoměsíční cesty po rezervacích a národních parcích východu USA, odkud přivezl řadu diapozitivů a fotografií. V letech 1955–1958 připravoval spolu se Svatoplukem Vlasákem „Oběžník“ Zájmového kroužku chovatelů cizokrajného ptactva při ZOO v Praze (dnešní KPEP). V té době byl na výstavách cizokrajného ptactva v botanické zahradě KU v Praze autorem propagačních ochranářských osvětových materiálů a živých koutků naší avifauny. Mnoho let byl členem Ústřední odborné komise chovatelů okrasného ptactva ČSCH. Na 28. světovém šampionátu ptactva v Olomouci (1980) byl moderátorem slavnostního závěrečného večera a předávání cen. Pro všechny zahraniční účastníky a delegáty měl přednášku s barevnými diapozitivy. V letech 1979 až 1982 publikoval v časopisech „Chovatel“ a „Živa“ rozsáhlý seriál o australských papoušcích a články o různé australské avifauně. V časopisu Živa i v pozdějších letech.

V současné době se Stanislav Chvapil věnuje hlavně ochraně přírody a krajiny naší vlasti. Je duší celého ochranářského a ekologického snaženi v okrese Litoměřice. Řadu let pracoval jako okresní konzervátor státní ochrany přírody, nyní je ve funkci stráže ochrany přírody. Mnoho let je předsedou Okresní výkonné rady ČSOP Litoměřice a ZO programu „Rod Ciconia a ostatní brodiví“ ÚVR ČSOP. V neplacené funkci vedoucího ekocentra Ciconia ČSOP Roudnice n. L. napsal texty k propagačním letáčkům a skládankám o káních, čápech, koroptvích, křepelkách, ledňáčcích říčních, k samolepkám „Čáp bílý“ a „Káně lesní“ a zpracoval brožurku „Ptáci v zemědělské krajině a jejich význam“. Řídí veškerý chod této ochranářské organizace a všechny odborné programy. Stanislav Chvapil je cílevědomý a pilný erudovaný pracovník se smyslem pro odborně fundovanou činnost, ve které se projevuje jeho láska k přírodě a poctivý a zaujatý přístup k práci. Popřejme mu k sedmdesátým narozeninám hodně zdraví a aby mu dlouho vydržel jeho mladiství elán v jeho zamilované práci pro ornitologii, chovatelství a ochranu přírody.