Nedivme se, koho potkáme na cvičáku

Při dnešním množství psů a široké škále plemen už bychom neměli být překvapeni, jaký čtvernohý adept výcviku chodí na cvičák. Překvapením dnes již nejsou retrívři, špicové, pudlíci, američtí kokršpanělé, bílí švýcarští ovčáci nebo bernští salašničtí psi. Pozornost občas vzbudí třeba Rhodéský ridgeback. Ale setkat se na cvičáku, kde se cvičí podle NZŘ, IPO a SchH s jorkšírem, to je trochu silná káva a vzbuzuje to u někoho rozpaky. Někteří rádoby kynologové dávají najevo i své pohrdání a podobně. Pochybovačům pak zmrzne úsměv na rtech, když se dozví, že ten malý Jorkšír s náhubkem má úspěšně složenou zkoušku ZOP a je připraven složit ZZO. Názorným příkladem takové situace byl u naší organizace Vodňany čtvrtý ročník závodu „O vodňanský pohárek“ dle zkoušky ZZO + doplněk. Závod proběhl dne 7. dubna tohoto roku a byl velmi slušně obsazen. Nastoupilo 27 psů, kromě německých ovčáků, rotvajlerů, belgického ovčáka malinois startoval nejen již zmíněný jorkšír, ale i pro mnohé velmi exotický australský keloid, který má složeno několik zkoušek. Mozaiku neobvyklých plemen pak doplnil jeden Anglický kokršpaněl, dva rhodézští ridgebackové a dva bílí švýcarští ovčáci. Jorkšír a australský keloid se mezi ostatními plemeny neztratili a ukázali, že jejich psovodky mládežnice umí. Je to možná klikatá cesta k pozdějšímu sportovnímu výcviku dle IPO a SchH s jinými plemeny. Snad tyto mladé psovodky, díky úspěchům s těmito neobvyklými plemeny, neztratí zájem o všestranný sportovní výcvik a někdy příště je potkáme například s německým ovčákem. To vidím jako pozitivní krok, bereme-li v úvahu generační problém ve sportovní kynologii.

text: Miroslav Ryneš st., foto: Pes Jíra