Malá veterinární příručka pro milovníky koní - díl 19.

4. Otoky

Už v odstavci o vyšetřování kůže jsem se zmínila o otocích. Otok (edém) je vlastně tekutina, která z nějakého důvodu vystoupila z cév a nahromadila se v pojivové tkáni. Zjednodušeně můžeme otoky rozdělit na dvě skupiny: zánětlivé a nezánětlivé (tab.1).

zánětlivé a nezánětlivé (tab. 1).

zánětlivé	nezánětlivé
– příčinou je zvýšená propustnost stěny cév pro tekutinu, buňky i chemické látky (např. bílkoviny) – tvrdé, bolestivé, teplé – provázejí jakýkoli zánětlivý proces kůže, podkoží nebo blízkých tkání	– příčinou je stagnace krve v cévách (stagnační edém), následkem čehož dochází ke zvýšení nitrocévního tlaku a k prostupu tekutin cévní stěnou, nebo snížení koncentrace bílkovin v krevní plazmě a následném prostupu „řidší“ tekutiny z cév do tkání, či nedostatečný odtok lymfy – těstovité, nebolestivé, chladné – často mají tendenci „padat dolů“

a) Zánětlivé otoky
V místě a okolí zánětu se nahromadí ve tkáních tekutina, což se navenek projeví jako otok. Jeho velikost a závažnost závisí na rozsahu a lokalizaci zánětu a jeho příčině. Zánětlivý otok je teplý, tvrdý a bolestivý, vyskytuje-li se na končetině, kůň obvykle kulhá.
Příčiny zánětlivého otoku:
- jakékoli poranění na těle (škrábnutí, uhození, odření, kousnutí, kopnutí, otlačení apod.),
- poranění hlubší tkáně (natažení, pohmoždění svalu, poranění šlachy, šlachové pochvy, vazu, kloubu, např. při podvrtnutí, pádu nebo po nadměrné námaze),
- infekce kůže a podkoží (například po nedostatečném ošetření rány, podlomy, zánět po bodnutí hmyzem) nebo hlubší tkáně,
- lymfangitis (neboli flegmóna),
- „zvláštní“ typy zánětu (např. snětivý zánět nebo plynová flegmóna).
Po plošném, tupém úderu nebo zhmoždění tkáně (např. kopnutí, kousnutí koněm) se v místě měkkých tkání může vytvořit krevní podlitina („modřina“), která se také projeví otokem, bolestivostí a může či nemusí hřát. Jako otok může vypadat i absces, což je nahromadění hnisu v uzavřené dutině ve tkáni, nebo kloubní nálevka, což je zvýšená náplň kloubu.

Co dělat:
Zánětlivé otoky dobře reagují na chlad, pokud zahájíme první pomoc včas. Došlo-li k poranění koně (upadnutí, kopnutí, odření, škrábnutí), je třeba zajistit koni absolutní klid, ihned ošetřit případnou ránu (blíže se k tomu vrátím v kapitole o ranách) a okolí poranění chladit vodou. Chladíme 10 - 30minut, čím je poranění hlubší, tím déle chladíme, na končetinách postačí chladit 10 - 15 minut, potom chladit přestaneme a opakujeme několikrát denně. Můžeme přikládat chladivé Priesnitzovy obklady (dnes se už nedoporučuje přikládat led) nebo stříkat slabý proud studené vody. Chlad jednak zpomaluje až zastavuje tvorbu otoku, jednak příslušnou tkáň znecitlivuje, takže ulevuje od bolesti. Pokud dáváme na postižené místo obklady, musíme dbát o to, aby se nezapařily a končetinu naopak nehřály. Chladivé gely a masti v jsou u těchto akutních stavů málo účinné.
Chlazení má smysl pouze tehdy, když chladíme zánětlivý otok ne starší než 48 hodin. Stejně tak, pokud ani do 48 hodin nedojde k vymizení otoku, je třeba volat veterináře. Je totiž možné, že se ve tkáni rozšířila infekce, což vyžaduje i jinou léčbu (antibiotika a často naopak teplo, aby došlo k „dozrání rány“), nebo je poranění vážnější a vyžaduje důkladnější vyšetření.
 

• obr. 1a, b: Lymfangitida. Akutní zánět podkoží a mízních cév, vzniklý převážně následkem průniku baktérií skrze kůži drobnou nebo větší rankou. Při špatné léčbě může přejít v trvalé zbytnění končetiny, čili sloní nohu.

Výjimkou v chlazení je lymfangitis, která se však často vyvine až později, obvykle po vniku infekce neošetřenou nebo špatně ošetřenou rankou. Při ní poměrně rychle oteče celá dolní část končetiny (viz obr.1), otok je velice bolestivý na dotek, silně hřeje a kůň obvykle výrazně kulhá. V tomto případě je nutné ihned zavolat veterináře, který koni podá antibiotika a určí další postup léčby. Na obr.2 je pro srovnání vyfocen zánět šlachy, který v akutním stádiu (prvních zhruba 48 hodin) dobře reaguje na léčbu chladem (na rozdíl od lymfangitis).

• obr. 2: Zánět šlachy ohýbače. Červená šipka ukazuje na oteklé místo (končetiny jsou namazané chladivým jílem).

Záněty a infekce hlubších tkání, jako jsou svaly, klouby, šlachy a jejich pochvy nebo i okostice, sice obvykle dobře reagují na chlazení a absolutní klid koně, přesto však vyžadují veterinární vyšetření a případně i další léčbu.
Pokud si nejste jistí, o jakou příčinu otoku se jedná nebo je navíc narušen celkový zdravotní stav koně, vždy je lepší ho nechat v klidu, nic nepodnikat a ihned zavolat veterináře.

• obr. 3: Nezánětlivý otok na stehnech má těstovitý charakter a po zmáčknutí prstem chvíli udrží svůj tvar.

b) Nezánětlivé otoky
Tyto otoky nehřejí, bývají často těstovité až tvrdé a nebolestivé. Mají tendenci „padat“ dolů, takže se vytvoří nebo rychle přemístí do spodních částí těla (dolní část končetin, spodina krku, hrudi, břicha, mezinoží apod.), ale mohou se vyskytnout i na hlavě. Často se v nich po přitlačení prstu vytvoří na chvíli důlek (obr.3). Příčiny jejich vzniku jsou velice pestré a podle toho je nutné správně vyhodnotit závažnost takového otoku a stanovit jeho další léčbu.
Nejčastější příčiny nezánětlivých otoků:
- stagnační otoky na končetinách: jsou způsobené například dlouhým stáním, které zpomalí odtok tekutin v cévách, nebo jsou způsobené slabostí pojivové tkáně, a to i ve stěně cév (často u starých koní, kterým otékají dolní části končetin),
- stagnační otoky mohou být kdekoli na těle, kde příčinou bývá zúžení nebo přímo ucpání cévy (např. trombus, zánět cévní stěny, ale i absces, zánět nebo nádor v okolí cévy) a následně zpomalení toku krve a prosakování krevní plazmy do tkání,
- stagnační otoky způsobené srdeční nedostatečností, kdy se krev hromadí obecně ve všech žilách a způsobuje tvorbu rozsáhlejších otoků po celém těle, ty se vlivem zemské gravitace přesunují do spodiny krku, prsou, břicha, mezinoží, šourku apod.),
- podobně vypadají otoky způsobené poruchami ledvin a jater, jejichž příčinou není zpomalení toku krve v žilách, ale nedostatek bílkovin nebo nadbytek sodíku a prosakování tekutin do tkání především z kapilár,
- alergické reakce, kdy je příčinou rozšíření cév a zvýšení průtoku krve a tedy i zvýšení jejího hydrostatického tlaku a prosakování do okolních tkání nebo změna propustnosti cévních stěn, často se vyskytují náhle a lokalizují se v oblasti hlavy a krku („hroší hlava“) a šíří se dále po těle nebo se projeví jako kopřivka (koni po těle naskáčou „pupínky“, obr.4),
- některá infekční onemocnění (obr.5) (např. virová arteritida, africký mor koní, někdy otoky končetin u herpesvirové infekce).
 

• obr. 4: Kopřivka: mnohočetné otoky po těle, které se mohou slévat a vytvářet tak plošné edémy.

Co dělat?
- Stagnační otoky na končetinách obvykle vymizí po odstranění příčiny (upravení krmné dávky podle zatížení koně, upravení pohybového režimu koně). Tyto otoky se zlepší pohybem a jejich odstranění podpoří suché, teplé zábaly. Předcházet jim můžeme pravidelným pohybováním koní, správnou výživou a také tím, že po práci koni stříkáme končetiny studenou vodou a nezavedeme ho přímo do boxu, ale ještě povodíme nebo ho dáme do výběhu.
- Otoky, které se rychle objevují na hlavě a krku koně (převážně alergické reakce) vyžadují okamžitou pomoc veterináře, protože hrozí udušení koně.
- Veterináře voláme také v případě, kdy se otoky nacházejí kdekoli na těle koně (přestože neohrožují přímo život koně), protože se může jednat o onemocnění srdce, ledvin nebo jater nebo jsou příznakem alergické reakce či dokonce závažné nákazy, a taky pokud je současně nějak narušen celkový zdravotní stav nebo chování koně (zvýšená dechová a tepová frekvence, zvýšená tělesná teplota, změněné sliznice, prodloužené CRT, kulhání, kolika, průjem, apatie, dušnost apod.).

• obr. 5: Pevný otok hrudníku poukazuje na infekční příčinu nahromadění tekutiny v podkoží.