Na otázku co je to indiánský kůň, asi téměř každý odpoví: mustang. Jistě to není nesprávná odpověď, n...
Na otázku co je to indiánský kůň, asi téměř každý odpoví: mustang. Jistě to není nesprávná odpověď, neboť tyto zdivočelé koníky, kteří byli výsledkem samovolného křížení nesčetných druhů a typů koní a snad i mezků a mul, Indiáni skutečně odchytávali, krotili je a jezdili na nich.
Mnohem správnější odpověď by ale byla Appaloosa, neboť právě toto plemeno dokázal vyšlechtit indiánský kmen Nez-Percé ze severozápadní Ameriky, který získal počátkem 18. století kvalitní starošpanělské skvrnité koně a ty dál cíleně šlechtil pro lov bizonů, válečné účely a dlouhé přesuny celých indiánských táborů za potravou. V krátké době kmen choval dvanáct tisíc těchto kvalitních koní. Jezdili bez sedel, jen na jednoduchých ohlávkách, spoléhajíc na jejich vynikající charakter a přirozený výcvik.
Hřebec Besanson Behistom po práci.
Právě tak jako ostatní indiánské kmeny, byli i Nez–Percé, po nálezu zlata na jejich území, zataženi do indiánských válek s bělochy a zatlačováni do rezervací. Při jednom z takových přesunů byli armádou nuceni překročit jarními vodami rozbouřenou Hadí řeku, jejímž korytem se valila ledová voda z tajících sněhů hor. Z kůží svých stanů zhotovili provizorní vory, do nich naložili starce, ženy a děti, zapřáhli do nich své Appaloosy a vedli je do divokého proudu. Řeku ve zdraví překonali všichni lidé, ale 900 Appaloos se v rozběsněných vodách utopilo. Těžko v historii najdeme smutnější příklad charakteru a obětavosti koní. Koní, kteří položili i život za svého člověka.
Po dalších bitvách a šarvátkách se 740 Nez–Percéů pokouší na 2000 koních uprchnout do bezpečí 2100 kilometrů vzdálené Kanady. Využívají neobyčejné tvrdosti, houževnatosti a vytrvalosti svých Appaloos a více než tři měsíce unikají drsným vysokohorským terénem čtyřem armádám americké kavalerie. Překračují přitom horská sedla o nadmořské výšce 2500 m. Pouhých dvacet kilometrů od jejich vytouženého cíle jsou ale nakonec obklíčeni a donuceni se vzdát. Všechny zbylé Appaloosy jsou jako nebezpečný symbol jejich bojové síly zrekvírovány a postříleny nebo rozprodány okolním rančerům za neuvěřitelně vysoké částky, neboť právě rančeři oceňují obrovské kvality těchto koní. Koní, kteří vysoce překračovali tehdejší standart běžných amerických honáckých koní.
Hřebec Besanson Behistom v boxe.
Právě charakter a užitné vlastnosti těchto koní vedly následně k tomu, aby se svět na počátku 20. století pokusil o záchranu tohoto takřka zdecimovaného unikátního plemene. Jen málo jedinců z původního početného stáda Appaloos přežilo a ještě méně těchto koní se podařilo podchytit pro obnovu chovu. Standardu plemene odpovídající koně byli nalézáni na zemědělských rančích, kde byla oceňována jejich ovladatelnost, tažná síla a výdrž při shánění stád, dále v řadách americké kavalerie, ale i v cirkusech a na show, kde byla využita jejich učenlivost a byli předváděni jako neobvyklá výstřednost světa koní. Za pomoci krve quarterů a vybraných anglických a arabských plnokrevníků se podařilo toto vyjímečné plemeno světu zachovat. Přestože u nás v Čechách jsou Appaloosy stále ještě velmi málo známé, ve světě si pro svou povahu a univerzálnost toto znovu vzkříšené plemeno záhy získalo tak neuvěřitelnou oblibu, že je dnes třetím nejrozšířenějším plemenem na světě. Současný stav činí téměř 700 000 registrovaných koní.
Do Čech byla první Appaloosa přivezena až v roce 1992 a i u nás se plemeno díky své povaze, využitelnosti a kráse rychle rozšiřuje. Současným stavem 258 registrovaných koní se řadí k velmocem jako je Kanada, Francie, Itálie a Německo. Vloni dosáhl český chov pátého nejvyššího počtu narozených hříbat tohoto plemene na světě. Český Appaloosa Horse Club pod vedením westernové trenérky Esther Weberové se stává jedním z nejsilnějších a byl v loňském roce vyhlášen nejčinorodějším klubem Evropy. Kvality českého chovu dokladují úspěšná umístění na mistrovství Evropy i v žebříčku Top–Ten – 10-ti nejúspěšnějších Appaloos světa. Největší chov v České republice je na ranči Laschinka, kde chovají padesát koní původních krevních linií. Jedni z nejúspěšnějších reiningových a All Aroundových koní jsou ze stájí Ewstyle, Watani a Černá Voda. Na chov koní pro dobytkářské discipliny se zaměřuje ranč U soudného potoka, vynikající halterové chovy produkují ranč Goldway a farma Galloway. To nejlepší z českého chovu Appaloos je možné letos spatřit 14. července na Appaloosa Show 2007 v jezdeckém areálu Nová Amerika u Jaroměře, kde dopoledne proběhnou chovatelské halterové přehlídky a odpoledne westernové discipliny reining, trail, pleassure, ridding a další.
Klisna Sofie Holly Bay.
Stavba těla
Appaloosa je souměrný, dobře osvalený kůň, jehož tělesná stavba má příjemný rozměr, hůlková výška je v rozmezí 147–157 cm. Průměrná hmotnost je 530 kg. Hlava je ušlechtilá s rovným profilem a navazuje na dlouhý klenutý krk. Prostorný hrudník umožňuje dostatečnou kapacitu srdce a plic. Jako u nejlepších honáckých koní je suchá stavba těla kompaktní, čtvercového rámce, záda jsou krátká a rovná, záď je svalnatá a nohy štíhlé s holení o obvodu 20 cm, s výraznými klouby a velmi tvrdými, pružnými kopyty nevyžadujícími většinou kování. Šikmá lopatka zaručuje prostorný a pohodlný krok.
Kobylka Vanessa To Impress z Metylovic.
Zbarvení
Nejnápadnějším znakem appaloosy je její zbarvení. Někteří koně bývají celí skvrnití, jiní mívají skvrny jen na některých částech těla a neexistuje pravidlo, které by určovalo jednotný typ zbarvení. Pro jednodušší orientaci však můžeme rozlišovat několik základních zbarvení appaloos: leopard, snowflake (sněhová vločka), marble (mramor), frost (jinovatka), raindrops (dešťové kapky) a blanket (deka). Kromě barvy jsou appaloosy identifikovatelné i dalšími znaky: viditelným bělmem oka, jemnými a řídkými žíněmi ocasu a hřívy, pruhovanými kopyty a skvrnitou pigmentací kůže na nose, kolem očí a genitálií.
IT Springflowerbaron ve voze.
Povaha a využití
Appaloosa je přírodní plemeno zocelené v extrémních podmínkách v horách i na prérii, což z něho udělalo plemeno fyzicky nesmírně zdatné, houževnaté a skromné, nevyžadující téměř žádný komfort ustájení. Také současné Appaloosy si podržely tyto vlastnosti a díky své inteligenci, přizpůsobivosti a těsné vazbě na člověka patří k těm nejvšestrannějším plemenům.
Neuvěřitelně snadno se učí novým podnětům, proto mají vlohy jak pro westernové tak pro drezurní ježdění. Tvrdí se, že cvik jednou Appaloose ukážete, další den jej již sama nabídne a předvede. Appaloosy pro svou obratnost a zděděný cit pro práci s dobytkem jsou tou nejvhodnější alternativou těm farmářům, pro které je typický honácký kůň – robustní quarter již příliš sportovně a jednostranně zaměřeným plemenem. Appaloosy jsou odvážní a ochotní skokani a dobře se umisťují i na parkurech a military. Jsou kromě Arabů jedním z nejvhodnějších plemen pro vytrvalostní dostihy a distanční jízdy. Sportovní srdce a rychlost dokazují i v dostizích, kde časový rekord na 4,5 furlongu, tj 905 metrů držela dlouhodobě až do roku 1993 právě Appaloosa. Nejen na amerických rančích jsou pro svou sílu v tahu denně pracovně využívány v zápřahu – viz fotografie z farmy Galloway Roupov.
IT Springflowerbaron s tercákem – strojem na přihrnování brambor.
Appaloosy se projevují výrazně nižším stádovým pudem, odvahou a sníženým prahem lekavosti, což spolu s výbornou orientací, jistotou chodu a dobrou rovnováhou v jakémkoli terénu představuje ideál spolehlivého a pohodlného turistického koně. Koně, který není zlý, nekope, nekouše a neplaší se a proto je hojně využíván farmami provozujícími agroturistiku na koni.
Obrovskou oblibu u široké základny rekreačních jezdců si sympatické Appaloosy vydobyly především mírnou, dobráckou povahou a snadnou jezditelností s příjemnými chody. Poddajnost hřebců se nijak výrazně neliší od ovladatelnosti klisen. Hřebci jsou temperamentnější, ale vždy zvladatelní, klisny poctivě pracovité. Není žádnou vyjímkou chovat společně hřebce s klisnou v jednom jednoduchém přístěnku, na jedné pastvině a společně je i jezdit. Appaloosy milují bezpečí svého domova, nevyžadují na pastvinách žádný dohled a svévolně je neopouštějí. Pro svou přátelskou psí povahu jsou oddanými společníky svému pánovi a jeho rodině. Appaloosy jsou schopny maximálně uspokojit širokou veřejnost – začátečníky, rekreační jezdce i jezdce na profesionální sportovní úrovni. Zábavným zpestřením chovatelských snah je i nevyzpytatelnost barevnosti očekávaných hříbat, znásobená netušenými změnami barevnosti v prvních letech života. Appaloosy jsou jednoznačně koně pro radost.
IT Sprigfloerbaron v plečce.
Podle starého přísloví se Appaloosy k dětem a mláďatům chovají ohleduplně, jsou klidné při práci se ženami a dokáží být tvrdé, žádá-li to po nich muž. Tvrdí se také, že pokud je kůň schopen opravdové lásky, pak nejblíže k člověku má právě Appaloosa.
Na závěr pro vaši inspiraci. Dívka na úvodní fotografii nepochází ze vzdálené Ameriky, ale ze západních Čech. Na ekofarmě Arnika tato čtrnáctiletá školačka na provazové ohlávce přehání stohlavá stáda dobytka na tříletém plemenném hřebci. Tohoto hřebce si sama, ač naprostý začátečník, bezproblémově obsedla a vycvičila.