podrod Lonchura – panenka (Sykes, 1832) Panenka nádherná - Lonchura spectabilis (P.L.Sclater, 1879) Synonyma: amadina novobritská Anglický ná...
Panenka nádherná - Lonchura spectabilis
(P.L.Sclater, 1879)
Synonyma: amadina novobritská
Anglický název: Hooded Mannikin
New Britain Mannikin
Sclater´s Mannikin
Německý název: Weissbauchnonne
Velikost: délka 95 - 112mm
křídlo 43 - 52mm
ocas 32mm
Rozšíření:
druh vytváří v areálu svého výskytu osm poddruhů (subspecií).
1. L.s.spectabilis - panenka nádherná novobritská
Zbarvení:
samec má černou hlavu, bradu a krk. Svrchní partie a křídla jsou šedohnědá. Kostřec oranžově červený, svrchní krovky ocasní žluté. Špička ocasu je černá. Prsa, boky a břicho bílé až krémově bílé. Spodní krovky ocasní černé. Oko hnědé, zobák tmavě šedý, nohy světle šedé.
Samice je zbarvena téměř shodně, ale spodina je krémová až krémově nahnědlá. Zbarvení kostřce a svrchních krovek ocasních není tak výrazné.
Existují i ptáci tohoto poddruhu, kteří mají spodinu více šedou a na bocích, eventuelně i prsou tmavší (šedohnědé) pruhy. Dříve se usuzovalo, že se jedná o výraz pohlavního dimorfismu, ale takto mohou být zbarveni i samci. Nicméně častější je uvedené zbarvení u samic. Nelze jej, z výše uvedeného důvodu, označit jako pohlavní dimorfismus. Jedná se spíše o variabilitu ve zbarvení.
Mláďata jsou celkově hnědá, na spodině světlejší. Kostřec je rezavý. Po přepeření se barva kostřce zvýrazní a objeví se nejasně tmavá maska, jako základ budoucí černé hlavy.
Výskyt:
Papua
- ostrov Nová Británie.
• Panenka nádherná Mayrova, nahoře samice, dole
2. L.s.mayri - panenka nádherná Mayrova
Zbarvení:
je podobné nominální subspecii, ale spodina je krémová a kostřec a svrchní krovky ocasní jsou jasně žluté. I u tohoto poddruhu existují ptáci s hnědší spodinou a jemnými pásky na bocích. Ne vždy se ale jedná o samice. Pohlavní dimorfismus je u tohoto poddruhu méně výrazný, ale obecně platí to co u předchozího.
Výskyt:
Indonésie
- severovýchod Irian Jaya, Papua
- severozápadní část.
3. L.s.gajduseki - panenka nádherná Gajdusekova
Zbarvení:
je podobné nominální subspecii, ale spodina je okrově žlutá, svrchní plášť kaštanově hnědý. Kostřec a svrchní krovky ocasní okrově žluté.
Výskyt:
Papua
- východní část provincie Chimbu.
4. L.s.wahgiensis - panenka nádherná madangská
Zbarvení:
je velmi podobné poddruhu
mayri, ale svrchní plášť a křídla jsou světle hnědá.
Výskyt:
Papua
- provincie Marobe a Madong.
5. L.s.sepikensis - panenka nádherná sepikenská
Zbarvení:
má černou hlavu, ostatní zbarvení je skořicově hnědé. Kostřec a svrchní krovky ocasní žlutohnědé, až s naoranžovělým nádechem. Spodní krovky ocasní černé.
Výskyt:
Papua - oblast Sepik.
Ostatní uvedené subspecie nejsou literaturou jednoznačně akceptovány. V podrobnějších studiích jsou ale vedeny (Restall), a proto jsem je zařadil také.
• Panenka nádherná korobská.
6. L.s.karimui - panenka nádherná karimuiská
Zbarvení:
hlava je tmavě hnědá, svrchní plášť a křídla hnědá. Kostřec červený, svrchní krovky ocasní červenožluté. Spodina hnědavá.
Výskyt:
Papua - západní část provincie Chimbu.
7. L.s.korobae - panenka nádherná korobská
Zbarvení:
hlava černá, svrchní plášť a křídla hnědá, kostřec a svrchní krovky ocasní okrově žluté. Prsa, břicho a boky mají „starorůžovou“ barvu. Spodní krovky ocasní černé.
Výskyt:
Papua - Koroba.
8. L.s.guariae - panenka nádherná guarinská
Zbarvení:
hlava je hnědá, svrchní plášť a křídla šedohnědá, kostřec a svrchní krovky ocasní okrové. Prsa, boky a břicho žlutohnědé. Spodní krovky ocasní černé. I u tohoto poddruhu se vyskytují jedinci s tmavšími pruhy na bocích a prsou.
• Panenka nádherná sepikenská.
Panenka nádherná je druhem, který obývá pahorkatiny a střední polohy, jejich travnatou krajinu. Objevuje se občas i v otevřené krajině nižších poloh, kam přilétá za potravou. Obvykle se vyskytuje v hejnech o 30 - 40 jedincích. Páry jsou u tohoto druhu poutány velmi pevně. Při krmení nebo koupání samci hlídají samičky proti nebezpečí a až po jejich nasycení nebo koupeli uspokojují své potřeby. Samci při krmení nebo odpočinku často zpívají a napomáhají tak udržet sociální vztahy ve skupině. Základem krmné dávky jsou semena trav a bylin, plané rýže a obilovin. Preferují semena v mléčné zralosti. Občas za potravou zaletují i na pole a do zahrad. Hnízdo si budují v trávě nebo křovinách. Má tvar ovoidu a je postaveno ze stonků trav, listů, vláken apod. Snůška činí 5 - 6 vajíček, inkubační doba je 13 - 15 dnů a mladí vyletují asi ve stáří tří týdnů. Tento druh také hnízdí občas v koloniích o několika párech.
Panenka nádherná byla do Evropy dovezena poprvé v roce 1933 (Neunzig). Je velmi pravděpodobné, že další import uskutečnil v roce 1970 Burkard (R. Vít). Koncem dvacátého a začátkem tohoto století byla importována celkem pravidelně a v hojných počtech. Jednalo se především o ptáky poddruhu
mayri (Indonésie). Ptáci přicházejí do Evropy v dobrém stavu a pouze vyjímečně zjišťujeme alimentární potíže. Ty jsou lehčího rázu a k jejich odeznění postačí dieta - bylinné čaje či extrakty a zabezpečení klidu. Bezprostředně po příchodu potřebují ptáci teplotu okolo 25°C, při vlhkosti 60 - 65%r. Hodnoty lze snižovat celkem rychle, vždy ale v závislosti na zdravotním stavu a kondici ptáků. Koncem karantény je odpovídající teplota asi 20°C, při vlhkosti asi 50 - 55%r. Z veterinárního hlediska se můžeme setkat občas s invazní tracheobronchitidou (prskavkou), ale i aspergilomykózou. Zde je nejlepší léčbou prevence - udržení vlhkosti na přijatelné úrovni a snížení prašnosti jak prostředí, tak i krmiva. V následném chovu se může občas objevit kokcidióza nebo cochlosomóza. Ihned po příchodu ptáci dobře berou drobnější semena - mohár, senegal i lesknici. Nicméně na běžnou směs pro panenky si zvyknou rychle, na vaječnou směs se musí učit delší dobu. O živé krmivo nemají prakticky zájem. Velmi rády naopak berou nedozrálá nebo předklíčená semena. V karanténě ale s tímto typem krmiv postupujeme opatrně. Jednou týdně zadotujeme aminokyseliny. Dobře se osvědčila probiotika nebo preprobiotika (FOS). Důležité je dostatečné dávkování vitamínů a minerálií, hlavně vápníku (Ca). Po dobré adaptaci a aklimatizaci jsou panenky nádherné nenáročnými chovanci. Jsou živé a zvědavé, samci často zpívají. Ptáci tohoto druhu nejsou nikterak agresivní. Lze je chovat i ve společnosti menších druhů astrildovitých. Často si rády probírají peří i s příslušníky jiných druhů, a to i když jsou v páru. Nároky na mikroklima jsou obdobné, jako u ostatních druhů panenek. V mimohnízdním období postačuje teplota přes den okolo 20°C, s možným nočním poklesem na 15 - 12°C, při vlhkosti do 50%r. V období hnízdění pak potřebují denní teplotu 20 - 22°C, s možným nočním poklesem k 15°C, při vlhkosti asi 60%r. Prostorové nároky jsou také malé. Pro realizaci chovu i odchovu postačí klec o délce 60 - 70cm, kde chováme ptáky po jednotlivých párech nebo v malých voliérách (0,3 - 0,5m3), kde lze vyzkoušet společný chov 2 - 3 párů. Pochopitelně je možný chov ve velkých společných voliérách. I u tohoto druhu je lepší, pokud se páry vyberou samostatně z většího množství jedinců. Lze tak sestavit i menší kolonii. Vzhledem k nepříliš výraznému pohlavnímu dimorfismu je to jednodušší i pro chovatele. Dobře sestavené a připravené páry zahnízdí záhy po jejich sesazení nebo pokud jim chovatel připraví podmínky. Raději obsadí budku nebo košíček, ale mohou si postavit i volné hnízdo. Na jeho stavbě se podílejí oba partneři. Jako stavební materiál podáme seno, zelenou trávu, cupované listy rákosu nebo kukuřice, kokosová a sisalová vlákna, mech apod.
Panenky nádherné předvádějí často tok se stéblem. Samec přednáší svůj upoutávací zpěv jasně. Začíná zpívat s hlavou na stranu, otevírá a zavírá zobák, natahuje pomalu hlavu, ale tělo zůstává bez hnutí. V přímém toku samci často létají se stéblem v zobáku. Po předneseném zpěvu samec poskakuje drobnými skoky k samici, otáčí se ze strany na stranu a slabě se pohupuje. Je mírně ohnut dopředu a s otevřeným zobákem zpívá. Samec zpívá i v hnízdě nebo poblíž něj a snaží se nalákat do hnízda samici. Sa-mička snáší denně a zasedá po třetím sneseném vajíčku. Na snůšce se přes den střídají oba partneři, v noci sedí většinou sama samice. V tomto období je potřebné udržet odpovídající vlhkost (minimálně 50 - 60%r), protože jinak klesá líhnivost vajec. Mladí se líhnou holí a mají růžovou kůži, která za 3 - 4 dny tmavne. Kroužkujeme kroužky o průměru 2,7mm. Mladé na hnízdě krmí oba rodiče. Názory na kontrolu hnízda nejsou jednotné. Někteří chovatelé před kontrolami varují, jiní uvádějí, že ptákům nevadí. Po vylétnutí je ještě asi dva týdny rodiče dokrmují. V menších klecích a voliérkách mladé odstavíme, ve velkých voliérách to není nezbytně nutné. Mláďata přepeří ve stáří 4 - 5 měsíců, ale plného adultního šatu dosáhnou až ve druhém roce života. Chovné páry necháme v jedné sezóně vyhnízdit maximálně třikrát. Potom můžeme ptáky rozdělit podle pohlaví, ale u tohoto druhu to není nezbytně nutné a plně postačí změnou podmínek zamezit dalšímu hnízdění. Ptáky lze zařadit do skupiny dalších druhů astrildovitých, podobně jako ostatní druhy panenek.
• Panenka nádherná novobritská – dvě barevné varianty.
V mimohnízdním období tvoří základ krmné dávky kvalitní směs zrnin pro panenky v suchém stavu. Dále nabízíme zelené krmivo, ovoce a zeleninu, květy a pupeny stromů či keřů. Jednou za týden podáváme vaječnou směs, aby ji ptáci nezapomínali brát. Ve dvoutýdenních intervalech dotujeme aminokyseliny. Vitamíny a minerálie dávkujeme způsobem obvyklým pro toto období.
V době hnízdění rozšíříme krmnou dávku o předklíčené zrniny, nedozrálá semena trav, bylin a obilovin (pšenice). V období odchovu podáváme vaječnou směs, kterou lze obohatit o některou speciální směs pro drobné plodo či hmyzožravé ptáky nebo o sušené dafnie, gamary apod. Je možné nabídnout i živou potravu - larvy plesnivců, kukly, mšice apod. Ptáci ale ve většině případů nemají o živou potravu zájem. Jednou týdně dotujeme aminokyseliny. Vitamíny a minerálie dávkujeme způsobem obvyklým pro toto období.
Panenky nádherné a jejich chov lze doporučit i začínajícím chovatelům.