Malá veterinární příručka pro milovníky koní - díl 22.

Kůň se nechce hýbat nebo najednou bez zjevné příčiny lehne a nechce či nemůže vstát. Popřípadě jste coby jezdec či majitel přímým svědkem úrazu koně. Jak zareagovat? Co dělat? Čeho se vyvarovat?

1. Ztuhnutí, nepohyblivost, ulehnutí
Někdy se může stát, že kůň bez viditelného poranění či změny na těle má problém se hýbat. K tomu dojde buď během ježdění či po něm, nebo po nějaké době klidu v boxe či výběhu. Chcete koně rozejít, a on jde toporně (obr.1), špatně ohýbá klouby na jedné nebo více končetinách (obr.2) či nechce udělat ani krok. Taky se může stát, že si kůň lehne a veškeré snahy o jeho postavení selhávají. Co mu může být?
Bohužel odpověď je velmi nejistá, hlavně v prvních chvílích, kdy ještě nedošlo k pořádnému vyšetření.
 
Tabulka 1: první pomoc při úrazu koně.

– neztrácet hlavu a nepropadat panice!

– zajistit klid: ihned sesednout, je-li možné, odvést koně na klidné místo

– uklidnit koně

– prohlédnout koně: zjistit zranění, na jakém místě, jak vážně, bolestivost, krvácení, pohyblivost

– zastavit krvácení přiložením tlakového obvazu nebo bandáže na ránu

– zkontrolovat životní funkce koně (hlavně tepovou, dechovou frekvenci, kvalitu dýchání)

– zkontrolovat barvu sliznic

– stanovit CRT

– změřit rektální teplotu

– v případě potřeby vyšetřit oči

– zjistit, zda kůň normálně reaguje na podněty, zda je bdělý a při plném vědomí

– zjistit, zda se pohybuje normálně

– jestli není kůň dehydratovaný

– ošetřit rány

 

• obr. 1: Bolest předních kopyt se projeví topornou, neochotnou chůzí a přenášením váhy na patky.

Pokud už máte trochu znalostí o zdravotní problematice koně a situace není natolik neodkladná, že vám dovolí nad koněm chvíli v klidu přemýšlet, můžete - než přijdete zavolaný veterinář - zauvažovat, které konkrétní příčina vyvolala stávající problém a podle toho provedete už konkrétnější první pomoc. Příčin může být několik, v podstatě se bude jednat o poruchy následujících orgánových soustav:
- svaly (např. zátěžová myopatie, poranění svalů po úrazu),
- ortopedické problémy (např. zlomeniny, schvácení, poškození šlach, kopytní abscesy),
- nervosvalové spojení (např. tetanus),
- nervovy aparát (např. obrny, úrazy páteře a míchy nebo hlavy a mozku),
- poruchy termoregulace (např. přehřátí, úžeh či úpal, horečka),
- metabolické poruchy (např. vyčerpání, dehydratace),
- selhání oběhového systému (onemocnění srdce, šok),
- velké bolesti (např. těžká kolika).

Podívejme se na trochu blíže na onemocnění, s nimiž se "český majitel koně" setká asi nejčastěji):

Zátěžová myopatie
Jinými slovy černé močení, sváteční nemoc, lumbago, rhabdomyolýza apod.
Příčiny:
- zátěž po dnech volna za plné jadrné krmné dávky
- vyšší fyzické požadavky, než je kůň schopen podat
- genetika - např. určitá plemena, linie…
- koně, kteří již onemocnění prodělali
- zhoršení prokrvení svalů (např. prudkých ochlazením rozehřátého koně studenou vodou), vysoká teplota prostředí, narušení tekutinové a elektrolytové rovnováhy
 

• obr. 2: Fixace čéšky způsobí, že kůň není schopen na chvíli nebo na dýl ohnout postiženou pánevní končetinu.

Příznaky:
- „divná“ chůze, ztuhlost pánevních končetin, hýžďových a hřbetních svalů
- někdy i svalový třes, až křeče, odmítání pohybu, ulehnutí
- pocení, zvýšená dechová i tepová frekvence
- bolestivé svaly
- v extrémně těžkých případech tmavá moč
- dehydratace
- může být snížená střevní peristaltika
První pomoc:
- ihned ukončit práci, nechat koně v klidu, nenutit k pohybu
- postižené svaly držet v teple (přehodit deku, bundu), nemasírovat
- nabízet vodu
Prevence:
- pravidelný pohyb, postupný trénink
- přizpůsobit množství jádra fyzické práci
- neustále dostatek vody a elektrolytů

Nezatížení končetiny
Kůň náhle přestane zatěžovat končetinu z různých důvodů:
- zlomeniny - záleží na místě zlomeniny, obvykle provázeno velkou bolestí a otokem, silné kulhání až nezatěžování končetiny
- prasknutí šlach
- kopytní absces - příznaky velmi podobné zlomenině, kůň náhle odmítá postavit se na končetinu
První pomoc:
- koně uklidníme, necháme stát, nehýbeme s ním, je-li to aspoň trochu možné, převedeme ho do klidného, nastlaného boxu
- končetinu prohlédneme a zkusíme najít místo poranění popřípadě zastavíme krvácení
- voláme veterináře
- v případě zjištěné zlomeniny přiložíme fixační obvaz (viz minulý díl) s dlahou (výrazně to koně uklidní!)
- v případě zjištění prasknutí šlachy provedeme totéž, pokud není prasknutí šlachy úplné, lze končetinu předtím intenzivně chladit
- v případě kopytního abscesu zabalit kopyto do „zahřívacího“ obvazu
 

• obr. 3: Pokud kůň leží na volném prostranství a odmítá se nebo není schopen vstát, je třeba to považovat za příznak vážného zdravotního problému.

Schvácení kopyt
Příčiny:
- příjem nadměrného množství krmiva (hlavně jádra popř. čerstvé trávy)
- příjem zkaženého krmiva
- schvácení z přetížení (práce na tvrdém podkladu, při poranění jedné končetiny)
- po onemocnění střev (těžký infekční průjem), po zadržení lůžka apod.
- některé léky (např. kortikoidy)
Příznaky:
- při mírnějším průběhu nebo v začínajícím stádiu neklid, toporná chůze krátkými kroky, špatné zvedání jedné končetiny
- charakteristický postoj předsunutých hrudních končetin a přenesení hmotnosti na zadní
- v těžších případech se kůň odmítá pohybovat, může ulehnout
- pulsace prstních tepen, kopyto hřeje
- třese se, potí, zvýšená dechová a tepová
- korunka může být pokleslá, můžeme být proražené chodidlo kopytní kostí
První pomoc:
- při podezření (nadměrný příjem krmiva apod.) ihned odstranit příčinu a volat veterináře
- koně nekrmit, podávat jen vodu,
- během prvních 24 hodin je možné koně po chvilkách provádět (pokud neodmítá chodit), ve sporných případech s ním však nehýbat
- dát koně do měkce nastlaného boxu, nejlépe vlhký, chladivý písek, možno přiložit kopytní obvaz s vypodložením patek
- chlazení končetiny vodou i v prvních stádiích je sporné
 

• obr. 4: Horké (a často i vlhké) počasí špatně snášejí nejen koně těžce pracující, ale i mladí, staří či jinak nemocní. Při pastevním chovu je na to třeba vždy myslet!

Tetanus
Příčinou onemocnění tetanem je infekce rány baktérií Clostridium tetani. Nejčastěji se infikují rány bodné, způsobené znečištěnými předměty a rychle se uzavírající (vidle, hřebíky, ostnaté dráty).
Příznaky:
- mohou nastoupit za 5 - 21 dní i několik týdnů od poranění
- křeče svalů na hlavě, krku, hrudi, postupně jde na pánevní končetiny a ocas, kůň stojí jako „dřevěný houpací kůň“
- výhřez třetího víčka a zpomalení jeho zatažení
- kůň se nemůže hýbat, může ulehnout
- teplota není zvýšená
První pomoc:
- dodržovat vakcinace proti tetanu
- každé poranění ihned vyčistit a dezinfikovat, například roztokem hypermanganu či Betadyne
- v případě onemocnění - křečí - koně ihned dostat do temného, klidného boxu, nastlaného, zajištěného proti hluku a světlu
- s koněm minimálně manipulovat
- ihned volat veterináře

Vyčerpání
Vyčerpání jde často ruku v ruce s přehřátím. K vyčerpání a přehřátí koně dochází nejčastěji při vytrvalostních jízdách, popřípadě při dostizích. Příčinou bývá špatný odhad kondice koně jezdcem, horké počasí, často vlhké. Podporovat to mohou různé skryté nemoci nebo poranění. K vyčerpání jsou náchylnější koně málo trénovaní nebo nervnější, kteří sami často přepínají své síly.
Příznaky:
- po zátěži pomalu klesá dechová a tepová frekvence
- během práce začíná být kůň méně obratný, poslušný, pohotový, může se pohybovat vrávoravě, může být až apatický
- v nejhorším případě ulehne a leží i neklidném prostředí
První pomoc:
- koně nechat v klidu, pouze ho v horkém počasí zastínit nebo chladit hlavu a krk vlažnou vodou, v chladnu zase přikrýt
- počkat, dokud se hodnoty TF a DF neuklidní
- zkontrolovat stav hydratace
- podat vodu a elektrolyty
- pokud se situace neupraví, volat veterináře

Podobné příznaky jsou i při úžehu či dehydrataci, kdy při úžehu je výrazně zvýšená tělesná teplota (nad 40 - 43°C), dechová frekvence bývá po zátěži vyšší než tepová, cévy jsou široce roztažené a pod kůží viditelné, dehydratace je průvodním jevem úžehu a často i vyčerpání. Při úžehu můžeme celého koně chladit studenou vodou.