Flegmóna

U koní je velmi běžné, že po poranění končetiny, především její spodní části, reagují podkožní pojivové tkáně zánětem, po průniku infekce hnisavým zánětem. V případě hnisavého zánětu podkoží obecně mluvíme o flegmóně, pokud jsou postižené lymfatické cévy, nazýváme tento stav lymfangytida. Ve většině případů se obojí kombinuje a oba tyto výrazy popisují stejný problém. Zánět se podkožní pojivovou tkání obvykle šíří velmi rychle a zanícená noha téměř před očima zvětšuje svůj objem. Zanedlouho vypadá jako sloup. Obvykle také hřeje, na pohmat je tvrdá a velmi bolestivá. Může se stát, že koně natolik bolí, že se na ni odmítá postavit nebo viditelně kulhá. Někdy může mít kůň horečku a celkově mu nebude dobře.
A teď k problematice léčby. Je pravda, že jsem v Malé veterinární příručce psala, že se akutní zánětlivé otoky na končetinách (ale i jinde po těle) chladí. Je to běžná a stará forma léčby zánětu vodou (hydroterapie), konkrétně chladnou vodou, která snižuje nadměrné prokrvení zaníceného místa, tím se zabrání vzniku bolestivého otoku, který může také svým tlakem poškodit další buňky a tkáně, zamezí se také prostupu dalších zánětlivých látek z krve do tkání, takže se zmírní bolest a další případné poškození okolních buněk a tkání. Akutní záněty se obecně mají chladit pouze v prvních fázích, čili dva, maximálně tři dny, protože omezením prokrvení se snižuje také schopnost tkáně se léčit a odvádět krví pryč odpadní produkty či zbytky poškozených tkání. Zánět starší dvou (tří) dnů, čili po přechodu do chronického stádia, se pak má naopak zahřívat, aby se zlepšilo prokrvení, které podpoří hojení.

V příručce jsem také psala, že výjimkou v tomto obecném postupu (čili chlazení), je právě ona lymfangitida (flegmóna). Tady je problém trochu jinde – střídavé chlazení a po jeho ukončení opětovné zahřátí tkáně totiž vede k popraskání zanícených lymfatických cév, které se může hojit „jizvou“, čili zvazivovatěním podkoží – to se může po určité době projevit trvalým zesílením nohy koně = sloní nohou. Proto, pokud má člověk podezření, že je končetina koně oteklá následkem lymfangitidy (flegmóny), nemá ji chladit. Jediné chlazení by zde mělo smysl a nevedlo by tolik k poškození tkáně, kdyby se končetina chladila v perakutním stádiu, čili v době, kdy flegmóna teprve vzniká (kdy noha „roste před očima“). Pak by mohlo dojít k zastavení zánětu.
Jinak léčba probíhá podobně, jak popisujete – končetina se udržuje v teple. To, zda to bude teplo vlhké, tedy zapařovací obvazy nebo teplo suché, čili „jen“ bandáže, by měl rozhodnout přivolaný veterinář. Důležité však je podat koni ihned antibiotika, a to aspoň 5 dní. První dva až tři dny je většinou končetina ještě bolestivá, takže není vhodné koně nutit k pohybu. Jakmile však bolest ustoupí, lze ho pravidelně provádět na ruce po tvrdším povrchu. Pokud majitel zvládá lymfodrenáž, může ji na končetině provádět. Jakmile se stav koně zlepší (nejlépe po ukončení podávání antibiotik), doporučuje se co nejvíce pohybu, výběh, procházky, později i obvyklá jezdecká práce. Lepší je pohyb po tvrdém rovném povrchu, který nejlépe podpoří vstřebávání tekutiny v podkoží a zlepší prokrvení končetiny a její hojení. Pohyb se kombinuje se zahříváním končetiny. Počítejte s tím, že po každém stání v boxe a po každém sundání obvazu bude končetina oteklejší, pohyb by to však měl zlepšit. Úplné navrácení do původního stavu však potrvá několik týdnů.