Tato krajta pochází ze západní a střední Afriky. Žije od Senegalu po Súdán a Ugandu. Na většině území, kde se vyskytuje, je charakteristickým rysem...
Tato krajta pochází ze západní a střední Afriky. Žije od Senegalu po Súdán a Ugandu. Na většině území, kde se vyskytuje, je charakteristickým rysem klimatu střídání suchého a vlhkého období roku. V období dešťů, které trvá od března až dubna do října až listopadu se vlhkost vzduchu pohybuje mezi 80 a 95 %. Průměrná roční teplota okolo 27 - 28 °C.
V přírodě jí velice zřídkakdy uvidíme, protože se přes den ukrývá. Její plachost a neútočnost je známa mezi teraristy a proto je velice vyhledávaná jako chovanec terárií. Ovšem málokterý chovatel těchto krajt ví, že existuje mnoho již pojmenovaných barevných mutací jako je např. Amelanistic, anerythristic, angolan pattern, axanthic, black striped, cinnamon, jungle, granite, pastel jungle, xanthic caramel a mnoho dalších.
Moje dva páry jsem získal jednotlivě. První pár jsem odkoupil v červnu 1995 od “chovatele”, který je krmil jednou za tři měsíce a udržoval v jejich špinavém teráriu teplotu 17 - 18 °C. V té době jim bylo asi tři a půl roku. Jejich zdravotní stav byl dost špatný. Byly pohublé tak, že jim v některých partiích byla vidět žebra. Trvalo mi rok, než jsem je dostal do kondice. Ze začátku jsem krmil méně a dávky jsem postupem času zvyšoval. Ovšem hned od začátku dostávaly velké dávky vitamínů, hlavně C, B, D, vápník a další.
Druhý pár jsem koupil na burze (Praha - Eden 7/1997) každého zvlášť. Jeden kus od dovozové firmy, toto zvíře mi po dvou dnech uhynulo na velké množství parazitů ve střevech. Při telefonickém upozornění na pravděpodobnou nákazu u jejich prodávaných zvířat a žádost o navrácení peněz jsem byl odmítnut dost nevybíravým způsobem i když byla předložena zpráva o pitvě (veterinární asanační ústav). Uhynulý exemplář byla samice. Samec byl zakoupen na burze od soukromého chovatele a ten byl v pořádku a v kondici. Jeho věk byl podle sdělení majitele čtyři roky.
5. února 1998 ve večerních hodinách jsem pozoroval oba samce při zápase. Snažili se jeden druhého tělem přitlačit k zemi propleteni v závitech. Protože jsem se s tím nikdy nesetkal, dost mě to zmátlo. V žádném případě se nesnažil ani jeden z nich toho druhého v závitech dusit nebo kousnout. Vše se odehrávalo bez použití síly. Tento stav trval skoro celou noc. Druhý den se nic nedělo, až v ranních hodinách 7. února jsem pozoroval páření. Spojení trvalo asi 5 hodin. Druhý a třetí den se páření opakovalo. Od té doby již souboj samců nebyl pozorován. Po třech týdnech se samice natahovala na větvi v blízkosti žárovky. Když pak začala asi po dvou měsících obracet břicho vzhůru, byl jsem si v té době jist, že se páření povedlo. Ovšem koncem třetího měsíce se krajta začala chovat normálně. Březost simulovala dost věrohodně. V průběhu této simulace nikdy neodmítla myš.
Znovu jsem to zkusil na podzim téhož roku, kdy jsem jim opět udělal tzv. “období dešťů”. Páření probíhalo 4 - 6. ledna. Po tuto dobu všechny krajty žraly pravidelně. Mohu říci, že ani tentokrát se to neobešlo bez souboje samců. U samičky se pak opakoval způsob chování při vyhřívání. Natahovala se pod žárovkou a několikrát i natáčela spodek těla nahoru k žárovce.
21.4.1999 snesla samice v malém přístřešku pět velkých vajec, kterých jsem si všiml až k večeru, protože vejce ovinula svým tělem tak, že nebyla vidět. Při kontrole vajec se snažila kousat. V té době bylo v teráriu 31 °C a 70 % vlhkosti vzduchu. Vlhkost mi dělala největší starost, proto jsem vajíčka 23.4.1999 přenesl do inkubátoru. V něm jsem nastavil teplotu 31 - 32 °C a vlhkost se pohybovala mezi 95 - 100 %. Plenu, která brání odkapávání sražené vody, měním každý 3 - 4 den a molitanovou podložku pod vajíčka po třech týdnech. Tu pak vyperu a znovu použiji. Ovšem po několika vypráních se molitan začíná drolit, takže je lepší mít nějaké podložky v zásobě.
10.5.1999 se začaly povrchy vajíček znatelně propadat a 27.5.1999 se na jednom vajíčku objevila mokvavá skvrna s plísní. Skvrnu jsem potíral v 10 hodinových intervalech tekutým roztokem Myco - Decidinu (ANTIMYKOTIKUM) po dobu tří dnů. Skvrna po této době zmizela, jako by na tomto vajíčku nikdy nebyla.
18.6.1999 jsem prostřihl tři vajíčka do tvaru V, abych zjistil jsou-li krajtičky živé. Pokud tento postup použijete, je potřeba dát si pozor na hlavní cévky, které jsou rozseté po vnitřní stěně vajíčka. Na dotyk reagovaly prudkými stahy. Vajíčka jsem uzavřel pomocí proužku lepící pásky. Na mláďata tento zásah neměl žádný vliv.
První mládě vystrčilo hlavu 25.6.99 z neprostřiženého vajíčka, druhé 26.6.99 už z prostřiženého vajíčka, třetí a čtvrté 27.6.99 prostřižená vajíčka a poslední páté z druhého neprostřiženého vajíčka 28.6.99. Poslední krajtička opustila vaječný obal dne 30.6.1999.
Dvě mláďata byla větší než zbývající tři. Po týdnu se poprvé svlékly a po deseti dnech začaly přijímat potravu (holátka).
U těchto krajt je důležité navození období sucha a dešťů. V inkubátoru pak musíme udržet požadovanou teplotu a hlavně vysokou vlhkost, která nesmí spadnout pod 90 %. Na vajíčka nesmí odkapávat voda kondenzující na vrchním víku, jinak hrozí výskyt plísní.