(Euplectes orix) Tento druh je rozšířený téměř v celé jižní polovině Afriky. Od Keni a Ugandy na východ a od Angoly na západ. Samec v přírodě ve sv...
(Euplectes orix)
Tento druh je rozšířený téměř v celé jižní polovině Afriky. Od Keni a Ugandy na východ a od Angoly na západ. Samec v přírodě ve svatebním šatě se podobá samci snovače oranžového, takže převládá černé a ohnivě červené zbarvení. Liší se od něho tím, že černá maska je prodloužená až pod bradu. Prsa jsou červená. V našich podmínkách je u samců ohnivě červené zbarvení nahrazeno oranžovým. V době mimohnízdní je jejich zbarvení podobné samicím. Ty jsou svrchu světle hnědé, nadoční pásek mají žlutobílý. Spodní část těla je bělavá. V Goslerově Atlase ptáků světa je zobrazen na str. 232 tokající samec snovače kaferského, ovšem pod trochu podivným názvem...- přádelník červený. V přírodě mají samci některých druhů snovačů více samic. Literatura uvádí i tři až pět. Živí se hlavně semeny trav a v různých obdobích i hmyzem. Napadají také obilná pole.
V roce 1999 se mi konečně podařilo dokončit plánovanou větší venkovní voliéru. Skládá se z výletové části 4,6 x 3,5 m a je celá zastřešená průhlednými vlnovkami. Z obou bočních stran na ni navazují dva dřevěné domky, oba ze tří stran uzavřené. Střechu domků tvoří prkna pobitá lepenkou. Ve spodní i horní části mají výletová okna (rámy s pletivem), která mám po většinu roku vysazena. Celá voliéra je potažena dvojitým pletivem s malými oky a má tyto vnější rozměry: délka 9 m, šířka 3,5 m a výška 1,75 m. Původní záměr chovat v ní evropské ptactvo a okrasné bažanty vyšel částečně. Chov bažantů jsem musel po roce zrušit pro nepochopení sousedů. Přihlásil jsem se do Klubu barevných a postavových kanárů a evropského ptactva v Brně a nyní chovám kromě drobných exotů i evropské ptactvo. Přemýšlel jsem, jakým druhem okrasného ptactva bych mohl tuto voliéru obohatit. Nakonec jsem se rozhodl pro snovače. Koncem března letošního roku jsem u přítele v prodejně Chovenka zakoupil jeden pár snovačů kaferských. Po dovozu byli umístěni v malé kleci společně s astrildy a jinými snovači. Samec právě přepeřoval do svatebního šatu. Doma jsem je vpustil do klece 120 x 75 x 50 cm k amadám a stračkám. Krmeni byli šedozeleným a žlutým prosem, směsí travních semen, lesknicí, naklíčenou lesknicí a prosem, občas naklíčenými klasy červeného senegalu. Později různými dozrávajícími trávami, listy salátu, pampelišky a ptačincem. Někdy dostali i několik moučných červů. Přesto, že samec ještě nedokončil přepeřování, rozhodl jsem se snovače 2. května při teplém počasí vpustit do již zmíněné venkovní voliéry mezi evropské ptactvo a navíc jsem tam umístil i jeden pár amad tříbarvých (APT). Takže vznikla ptačí společnost o tomto složení: 1,1 snovač Kaferský, 1,1 APT, 1,1 zvonohlík zahradní, 1,1 Čečetka zimní, 1,1 Čížek lesní, 1,1 Stehlík obecný a 1,1 hýl obecný. Ptáci se dobře snášeli. Nedopeřený samec snovače se první týdny převážně zdržoval ve větším dřevěném domku (jako by se styděl ukázat ve výletové části voliéry). Aktivní byl pouze ráno a večer.
V květnu jsem dokončil vybavení voliéry větvemi. Mám ve výletové části nasázeno několik borovic, keře pámelníku. Vytvořil jsem různá zákoutí a hnízdní kapsy z borových větví, březových větví, větších větví vrby a trochu suchého rákosí. Uprostřed jsem rozmístil drny vysoké trávy - srhy říznačky do půlkruhu a délce asi 3 m. Výška této trávy byla zpočátku až 1,5 m. Doprostřed na zpevnění prostoru jsem zapíchnul větší březovou větev. Zhruba 1. června dokončil samec konečně přepeřování. Začal tokat a předvádět svou krásu na slunci. 5. června jsem náhodou objevil jeho první hnízdo. Bylo upleteno v trávě jen asi 40 cm nad zemí z listů srhy říznačky a nastříhaného sisálu. Počasí se zhoršilo. Došlo k většímu ochlazení. 5. června se teploměr pohyboval jen na + 5 °C! To však samce nezastavilo. Začal stavět další hnízdo o kousek vedle a výše. 15.6. už měl hnízdo třetí. Neustále se ve stavbě zlepšoval a hnízda stavěl výš a výš. Asi 20.6. jsem přidal do voliéry několik čerstvých trsů srhy říznačky - ještě zelených. Snovač toho hned využil a začal stavět z uštípnutých zelených listů této trávy a sisálu už páté hnízdo ve výšce asi 90 cm nad zemí. Využil i stojící březovou větev a hnízdo k ní připevnil. 25.6. bylo dokončeno. Všechna jeho hnízda mají tvar kukaně zhruba do poloviny otevřené bez vletových otvorů a jsou poměrně malá. Teprve pátá stavba se samičce zalíbila a 27.6. si upravovala vnitřek hnízda sisálem a snesla první vajíčko. Bylo světle modrozelené. 29.6. snesla třetí (poslední) vajíčko a nasedla. Vždy, jakmile hnízdo opustila, přiletěl k ní samec a se silně načepýřeným peřím a hlavou skloněnou hluboko na hruď vyrážel zvláštní skřípavé a syčivé zvuky. Vypadal jako malý čert. Jeho obličejová maska měla při pohledu zpředu v těchto chvílích tvar černého srdce. Zjistil jsem, že vlastně zahání samičku zpět do hnízda. To se neustále opakovalo po celou dobu sezení. Také se často ozýval hlasitým cvrlikáním, hlídal si svůj hnízdní revír a prohnal každého ptáka, který si dovolil sednout na travní porost v blízkosti hnízda i když to byl například hýl. Svou zručnost si procvičoval na polehlé dlouhé trávě, kterou různě proplétal, jakoby chtěl uplést síť...
Úchvatné byly i jeho ranní koupele v kameninové míse. Ponořil hlavu do vody a třepetal křídly tak náruživě, že voda stříkala na všechny strany. Při pozorování z dálky by si mohl náhodný chodec myslet, že mám ve voliéře vodotrysk. Tyto koupele prováděl nepravidelně - za teplého počasí.
Sedmý den sezení jsem ráno zjistil, že jedno vajíčko zmizelo (Možná bylo neoplozené a samička se ho zbavila..). V dalších dnech nastalo ochlazení. Samička na něj reagovala tak, že si hnízdo uvnitř ještě vylepšila - zesílila stěny sisálem a slabými stonky trávy lipnice. Také se rychleji do hnízda vracela. Dvanáctý den sezení se ráno vylíhlo první mládě. Další den druhé a to v nezvyklou dobu asi mezi 14:00 až 16:00 hod. odpoledne. Do hnízda jsem při vstupu do voliéry dobře viděl. Mláďata byla velice světlá (asi jako vylíhnuté bílé zebřičky) a trochu na hlavě ochmýřená. Pátý den starší mládě otevřelo oči. Samička ještě mladé zahřívala. Krmila tím způsobem, že se zavěsila zvenku na hnízdo a hlavu strčila dovnitř. Po nakrmení mláďat teprve vklouzla dovnitř a zahřívala je. Po přečtení různé literatury, kde se autoři zmiňují o hnízdění snovačů (většinou oranžových) jsem zjistil, že údaje o snůšce 2 - 4 vajec, líhnutí po 12-ti až 14-ti dnech jsou nejpřesněji uvedeny v knize Z. Vegera “Kapesní atlas cizokrajných ptáků” a v překladu knihy H. Dathe “Príručka pre chovatelôv vtáctva 2”.
Další den došlo opět ke změně počasí. Nastalo téměř tropické vedro, i noční teplota 20 - 24 °C byla tak vysoká, že samička mladé nezahřívala. 17.7. (mláďata měla 7 dní) došlo k dalšímu ochlazení. Ve dne pouze 14 °C až 16 °C a příští ráno jen 10 °C. Samička už mladé nezahřívala. Ta začala opeřovat, ale bylo vidět, že je jim zima... Měl jsem o ně obavy. Všechno dobře dopadlo - vysvitlo sluníčko. Rostla velmi rychle a dvacátý den stáří pozdě odpoledne vylétlo 1. mládě. Příští den odpoledne druhé. Po vylétnutí se mi podařilo odchov okroužkovat kroužky s vnitřním průměrem 3 mm. Kroužkování bylo dost obtížné a nemohu ho doporučit. Nakonec se podařilo. Mladí snovači mají dlouhé a silné nožky. Snad by se dal použít kroužek s průměrem 3,3 až 3,5 mm.
Mláďata se velmi podobají samičce. Mají krátké ocásky a první dva dny nelétají příliš obratně. Do hnízda už se nevracejí. Hnízdo jsem prohlédl a nenašel v něm ani jediný zbytek trusu. Bylo jako nové. Samička trus vynáší (podobně jako hýlové obecní), což jsem několikrát pozoroval. Teprve po vylétnutí jsem slyšel mláďata, jak krátkým pískáním přivolávají matku. Samec během odchovu vůbec mladé nekrmí. Je velmi aktivní v hlídání okolo hnízda. Celý den se naparuje, cvrliká a syčí. Samička je nenápadná, ale podle chování samce lze hned určit, ve které části voliéry se právě zdržuje. Nyní ještě něco o krmení. V době, kdy hnízdili moji snovači kaferští, měli mláďata i všechny druhy evropských ptáků ve voliéře. Bylo dost pracné zajistit dostatečné množství plevelů, zrnin a hmyzu pro tolik mláďat. Jsem rád, že se mi to podařilo. 2 x až 3 x denně jsem při hlavním krmení nosil košík různých plevelů. Hmyzem jsem krmil alespoň 6 x denně. Nic jsem nechtěl nechat jen náhodě. Samička snovače od prvního dne po vylítnutí mláďat krmila po celou dobu odchovu především hmyzem. Spotřebovala větší množství kukel lučních mravenců, brala i nelétavé octomilky, moučné červy a smýkaný hmyz. Jednoznačně dávala přednost lučním kobylkám, které konzumovala živé nebo usmrcené těsně před zkrmováním. Smýkaným hmyzem a čerstvými kuklami se nedalo krmit pravidelně, protože počasí bylo občas deštivé. Takže “padly” veškeré moje zásoby octomilek, mražených kukel a moučných červů, o které se snovači dělili především s hýly, čížky a čečetkami. Ve voliéře měli všichni ptáci tento sortiment krmení.
Stále: proso zelené, žluté, ptačí zob, travní směs suchou, naklíčený senegal v klasech, kokošku pastuší tobolku, penízek rolní, srhu říznačku, bojínek, ovsík, jílek, šťovík kadeřavý, naklíčenou řepku a slunečnici, větvičky břízy s dozrávajícími semeny. Také různé bodláky a planý heřmánek obalený mšicemi. S pokročilým létem už bylo mšic minimálně. Těžko lze říci, čemu dávají snovači při hnízdění přednost. Vím ale, že v květnu po vpuštění do voliéry nebyli nijak vybíraví.
Nyní jsou už mláďata šestnáctý den po vylétnutí stále ještě matkou dokrmována. Následují ji i na zem. Třepetají křídly a vibrují celým tělem - škemrají tak o potravu. Sama začínají zobat zatím suché klasy červeného senegálu, pohozené po zemi a také moučné červy. Z krmení plevely přecházím ve voliéře částečně na klasy obyčejného prosa v mléčné zralosti.
Snažil jsem se popsat toto hnízdění do detailů, protože v naší literatuře žádné podrobnější informace o snovačích bohužel nenajdeme.
Jsem šťastný, že mohu mít doma alespoň kousíček živé Afriky, protože nepatřím mezi lidi, kteří si mohou dovolit odletět na dovolenou do tohoto světadílu...
Chovatelům drobotiny bych chtěl doporučit, aby si za každou cenu nepořizovali nejdražší a nejvzácnější ptáky. Aby nejdříve uvážili, jaké mají podmínky pro chov a podle toho vybírali. I poměrně levní exoti nám mohou připravit mnoho radostí.
Já se budu snažit sestavit na příští sezónu skupinu snovačů a doufám, že získám další zkušenosti, které by stály za zveřejnění.