Z chovu andulek pro začínající

Několik poznámek napsal chovatel Th. Vins ve známém německém časopise AZN se zaměřením na mladé chovatele. Zde je několik názorů.

Chovná kniha
Vedení chovné knihy je nutné. Je to úkol pro každého chovatele, který si prostě nemůže dovolit tento úkol opomíjet, chce-li se jednou stát špičkovým chovatelem. Podstatnými body, které by měla chovná kniha obsahovat, jsou podle Th. Vinse tyto: přesné podchycení rodičů – barva, stáří, čísla kroužků, případně, pokud je známa, dědičnost. Data líhnutí a čísla kroužků mladých, počet vajec a mláďat ve snůšce. Poznámka o kvalitě mláďat při opuštění budky.

Velikost chovatelského zařízení
To je důležitý bod, na který jsou různé názory. Minimální rozměry chovného boxu se uvádí 80×40×40 centimetrů. Podstatným a zásadním předpokladem je, že po hnízdění budou mít andulky ihned k dispozici dostatečně velkou proletovací voliéru, která by jim zaručovala brzké získání dobré kondice. Mláďata by měla být po odstavení od rodičů po nějakou dobu umístěna do chovných boxů až do úplné soběstačnosti. Potom by měla přijít do velké voliéry, kde by se mohla plně vyvinout.

V jakém stáří dáváme andulky hnízdit?
Názory chovatelů jsou na tuto otázku značně rozdílné. Někteří chovatelé nedávají samičky hnízdit dříve, než dosáhnou dvou let stáří, aby tak byla zajištěna kvalita potomstva. Jiný chovatel prohlašoval, že nejlepší mládě, které kdy odchoval pocházelo po samci, který právě ukončil první pelichání. Většina chovatelů však zastává názor, že do chovu by se neměla brát samice mladší desíti měsíců. Ovšem skuteční a zodpovědní chovatelé nechávají andulky hnízdit po dosažení dvanácti měsíců stáří. Já jsem téhož názoru.

Krmení
Chovatel Vins má některé samice, které krmí svá mláďata výborně, což považuje za plus. Stále má však připraveno několik párů jako chůvy pro případ, že by některý pár selhal nebo by se v hnízdech vyskytly nadpočetné snůšky vajec. Téměř vždy se přesvědčí, že samičky, které začnou mladé škubat nebo je zabíjejí, jsou výchovou mláďat příliš zatěžovány. Může se stát, že má chovatel mimořádně kvalitního samce, kterého by chtěl v jedné hnízdní sezóně pářit se třemi nebo čtyřmi samicemi. To lze uskutečnit jen za předpokladu, že máme v rezervě dostatečný počet andulek „chův“, které dáváme hnízdit ve stejnou dobu jako výstavní pár.