Zážitky ze 117. „Velké“

S batohy na zádech a dobrou náladou jsme vystoupily z vlaku na pardubickém hlavním nádraží. Byla druhá říjnová neděle, která již tradičně patří Velké pardubické, nejvýznamnějšímu dostihu v České republice. Houfy lidí směřovaly na dostihové závodiště, mezi nimi já a moje kamarádka Heda. Tento svátek si málokterý příznivec dostihů nechá ujít.

Když jsme dorazily na závodiště a usadily se v blízkosti paddocku, začaly jsme pročítat obsáhlý dostihový program. Nebe bylo bez mráčku a my byly rády, že nás sluníčko aspoň trochu hřeje. V každém dostihu jsme si našly několik favoritů. Heda sázela, já jsem radši fotila. Téměř pravidelně totiž vsadím na koně, který se mi líbí, ale kterému to moc neběhá. Takže sázení jsem přenechala Hedě, které se docela dařilo. S každým odběhnutým dostihem byla „Velká“ blíž a blíž. Sluníčko se pomalu posouvalo směrem k západu a vrhalo dlouhé stíny. Koně už byli voděni v paddocku obklopeném lidmi, tribuny plně obsazeny a od sázkových kanceláří vedly dlouhé fronty. Nakonec jsem i já podlehla a šla si vsadit na mého oblíbence Juventuse. Heda si vsadila na její oblíbenkyni Sixteen „na vítězství“, přestože jsem se jí to ve vlaku snažila rozmluvit s odůvodněním, že Sixteen je přece jen ve „Velké“ nováčkem, je nejmladší v poli a že bych jí moc nevěřila. Hedu jsem však nepřesvědčila. Ale ani se jí nedivím, že mě nebrala vážně, protože zatím pokaždé, co jsme Sixteen viděly v „akci“, tak zvítězila. Když jsem se nad tím zamyslela, ani já bych si nikým nenechala rozmluvit sázku na Juventuse, i kdyby moc velké šance na vítězství neměl. A tak jsme měly vsazeno. Heda si šla sednout na tribunu a já zamířila k cílové rovině na slavnostní předvedení startujících koní. To se konalo za doprovodu starokladrubských koní, jízdní policie Pardubice a trojnásobného vítěze VP Peruána. Potom koně odcválali na start, tribuny ztichly a všichni napjatě očekávali start 117. ročníku Velké pardubické.

Decent Fellow

Na startu se sešlo čtrnáct koní, z toho jedenáct českých a tři účastnící z Velké Británie. Za největšího favorita je označován loňský vítěz Velké Pardubické ryzák Decent Fellow, dále Maskul, Cieszymir, Juventus a jak jsem již napsala debutující bělka Sixteen. Změnu v jezdeckém obsazení způsobil pád žokeje Josefa Bartoše v prvním dostihu, a tak v sedle Decent Fellowa vidíme žokeje Tomáš Hurta a na Cieszymirovi místo Angličana P. A. Johnsona Marka Stromského.

Eliška Přemyslovna

Bylo odstartováno. V 15.40, výstřelem startovací pistole paní Soni Fraňkové, byl odstartován 117. ročník Velké Pardubické České pojišťovny. Dostih dlouhý 6900 m se 31 steeplechase překážkami. Nervozita byla veliká, nejednomu člověku se potily ruce a běhal mráz po zádech. Ihned po startu šli do čela dvojnásobný vítěz VP Maskul a v loňském ročníku třetí Cieszymir. Obou svěřencům trenérů Radka a Františka Holčáka vyhasla naděje na vítězství na Taxisově příkopu (čtvrtý skok). Po jejich pádu se do čela probojoval Decent Fellow, který měl asi nejhladší průběh dostihu. Takové štěstí ale neměli všichni koně. Na živém plotu s příkopem (jedenáctý skok) měl velké potíže Juventus, vedený žákem Josefem Váňou, na Poplerově skoku (čtrnáctý skok) „nechali nohy“ Zeerow se Sixteen, na dropu (patnáctý skok) byl žokejem Radkem Havelkou zadržen Brambusch. Problémy se nevyhnuly ani ostrovanovi Three Millovi, z jeho sedla po doskoku na velké vodě (osmnáctý skok) vypadl žokej Jan Faltejsek. V cílové rovině jsme mohli vidět poslední pád, když na proutěnce zakopl Polárník s Pavlem Složilem.

Ivoire De Beaulieu

Dusot kopyt cválajících koní a křik příznivců dostihového sportu povzbuzující jezdce i koně se rozléhal po závodišti. O krásný doběh se postarala sedmiletá bělka Sixteen v sedle s žokejem Dušanem Andrésem. Začala se dotahovat na vedoucího Decent Fellowa, který udával tempo celému dostihu a s přehledem proběhla cílem jako první. Za ní o sedm délek druhý Decent Fellow, o tři délky třetí Eliška Přemyslovna, čtvrtý Angličan Ivoire De Beaulieu a pátý Juventus.

Juventus

Dostih byl plný napětí a nečekaných zvratů. Nejen mě, ale určitě i mnoho jiných diváků Sixteen překvapila. „Vrhli“se na ni dychtiví fotografové a spouště cvakaly o sto šest. Čekalo se na oficiální výrok dostihové komise a na slavnostní předávání cen pěti nejúspěšnějším jezdcům. Toho se ujal primátor města Pardubice Jaroslav Deml. Ke gratulantům patřila i dcera anglické královny Alžběty II. princezna Anna a manželka prezidenta České republiky paní Livie Klausová.

Volné chvíle mezi dostihy byly zpestřeny ukázkami různých koňských disciplín a vystoupením tanečních souborů, které zaujaly mnoho návštěvníků. Krásné podzimní počasí jen podtrhlo nepopsatelnou atmosféru dostihového odpoledne. Odpoledne plného plnokrevných koní. Myslím, že nejen my, ale i spousta dalších fanoušků dostihového sportu se už těší na 118. Velkou pardubickou.