Navštivte s námi: Parq Zoologique de Paris

• Do pařížské zoo ve Vincennes se dá vejít čtyřmi branami – Port de st Mandé v blízkosti Grand Rocher, Port de St Maurice, Port de Charenton a Port de Paris v blízkosti stanice metra (na obrázku).


• V blízkosti „Velké skály“ zaujme návštěvníky skupinka kašírovaných slonů, jak jinak než z betonu.


• Je s podivem, že živý samec slona indického se pyšní ještě dokonalejšími kly než jeho betonoví kolegové. Jak to ve výběhu hrazeném masivním betonem dokáže, to je opravdu záhada. Kromě slonů indických tu ale můžete spatřit i vzácné africké slony pralesní (jednoho ze zdejšího chovu vystavovala před časem i pražská zoo).

První dojem, kterým na nás ta mladší ze dvou pařížských zoologických zahrad zapůsobila, byl poněkud rozporuplný – chvíli jsme totiž nevěděli, zda jsme se nespletli a omylem nezabloudili do proslulé Maginotovy linie. Beton byl všude. Zábradlí, pavilony, vnitřní zařízení klecí a dokonce i kašírované figuríny slonů v životní velikosti – vše bylo betonové. Nedá se říci, že by takovéto nakupení betonových mas působilo zvláště příjemným dojmem, ale za chvíli si člověk zvykne. Po nahlédnutí do průvodce se nám poněkud vyjasnilo, zoo v Bois de Vincennes byla otevřena 2. června 1934, tedy skutečně nedlouho poté, co A. Maginot vyprojektoval slavné francouzské opevnění. A v té době byl beton v architektuře nekorunovaným králem. Do zoo se vstupuje čtyřmi branami a ode všech upoutá na první pohled pozornost „Grand Rocher“ vysoká 65 m, ve které je kromě technického zázemí pro okolní výběhy (včetně dvou obřích rezervoárů vody) zabudována i vyhlídková věž. Byla vybudována v letech 1932–34 podle projektu architekta Charlese Letrosne. Vede na ni 352 schodů (ale i výtah) a můžete si odtud ze tří vyhlídkových teras, z nichž nejvyšší leží 60 metrů nad zemí, prohlédnout z ptačí perspektivy nejen zoologickou zahradu, ale i její široké okolí. Bývá otevřena od 10.30 do 17 hodin. Skálu využívají k předvádění svých lezeckých dovedností paovce hřivnaté a kozy šrouborohé. Stavba je to vskutku impozantní, ale při její prohlídce jsme si maně vzpomněli na slova zakladatele pražské zoo, prof. Jiřího Jandy, která pronesl při výběru pozemku pro pražskou zoo v Tróji: „… máme tu skály, jež jinde draho a nepřirozeně budují“. Museli jsme mu dát za pravdu, zvláště, když jsme se dozvěděli, že jenom rekonstrukce tohoto objektu provedená v roce 1997 stála 15 miliónů euro a spotřebovalo se na ní více než 600 m3 betonu.

Podívejme se však na zvířata. Na čtrnácti a půl hektarech plochy se zde podařilo shromáždit pozoruhodnou kolekci přibližně 1200 obratlovců ve 170 druzích. Z toho asi 90 druhů jsou savci a 80 druhů připadá na ptáky. Bohatě je tu zastoupena zejména fauna Madagaskaru – snad jako připomínka dob, kdy byl francouzskou državou – které je věnován i zvláštní pavilónek. Kromě „běžných“ druhů lemurů, jako jsou katy či variové (oba druhy mají skvělé venkovní výběhy, kde je můžete pozorovat takřka jako v přírodě) tu lze nalézt i lemury šedé, maki myší, a dokonce i ksukola ocasatého, známějšího spíše pod domorodým jménem aye–aye. Ten se tu dokonce množí, což je naprosté unikum, které se podařilo již jen zoo na ostrově Jersey. Milovníky zvláštností nenechají chladnými ani okapi pruhované, které zaujmou nejen svým zvláštním zjevem, ale i pro nás nezvyklým vyvedením vnitřní výzdoby stájí. Ty jsou totiž celé vymalovány olejovými barvami do podoby tropického pralesa a ani opice na větvích tu nechybí! Nicméně se zdá, že okapi z toho nemají zdaleka takové trauma jako někteří návštěvníci, protože pařížská zoo byla mezi prvními na světě, kde se tato vzácná zvířata podařilo rozmnožit. Za pozornost stojí ale i kolekce medvědů, naleznete zde třeba skupinu medvědů malajských či medvědy ušaté, o dalších druzích ani nemluvě. Velkým lákadlem pro návštěvníky (těch projde branami zoo ročně na 800 000) bývala panda velká, v roce 2000 však bohužel samec Yen–Yen v rekordním věku 28 let uhynul. Jednou z posledních novinek je rozsáhlý výběh pro lemury – z těch tu upoutá zejména velice zřídka chovaný sifaka malý – ibisy madagaskarské a kukaly korunkaté, vybudovaný v roce 2001. Z ptáků upoutá pozornost, kromě již jmenovaných rarit, poměrně bohatá kolekce hrabavých, ve které si kromě bažantů můžete prohlédnout kupříkladu jednoho z blízkých příbuzných našich slepic – kura Sonneratova. Hezká je však i kolekce dravců.

Zkrátka, budete-li v Paříži, nezapomeňte navštívit kromě Eiffelovy věže, Louvru a hospůdek na Montmartru také zoo v Bois de Vincennes. Za 8 euro vstupného (děti od 4 do 16 let platí 5 euro) tam uvidíte mnoho zajímavých zvířat, se kterými se jinak v zoo setkáte jen ojediněle. V létě je zoo otevřena od 9 do 18.30 hodin, v zimě do 17 hodin. Nejlepší dopravní spojení je metrem trasy 8 do stanice Dorée–Mande Tourelle, ale můžete použít i autobusy č. 46, 86, 325, či tam dojet po vlastní ose po silnici E15, ze které na avennue de Paris odbočíte na D38. Ať se vám v zoo líbí.

• Plán pařížské zoo ukazuje, že má tvar téměř pravidelného trojúhelníku.


• První pocit, který po vstupu do zoo získáte, je mírná deprese z přemíry betonu, který se zdá zavalit vše živé. Na obrázku je výběh paviánů.


• Není proto divu, že malý pavián babuin vypadá, jako by mu bylo poněkud nevolno.


• Zoo ve Vincennes patří k několika málo na světě, kde se sifakové pravidelně množí.


• Lemur kata předvádí ve venkovním výběhu své nejmilejší zaměstnání – – slunění.


• Také výběh lemurů vari poskytuje téměř dokonalou iluzi přírody.


• Jedním z nejzajímavějších exponátů zdejší zoo jsou okapi pruhované, příbuzné žirafám, které byly přes svou značnou velikost objeveny v pralese Ituri teprve v roce 1906.


• Také ubikace tamarinů jsou – pro nás nezvykle – doplněny iluzivní malbou jihoamerického pralesa vyvedenou v oleji.


• V kolekci kurovitých ptáků lze nalézt kromě bažantů, hoků a orebic i křepela korunkatého.


• Žirafy Rothschildovy patří k tradičním chovancům pařížské zoo, která se může pochlubit slušnou řádkou jejich odchovů.


• Obvykle vystavuje pařížská zoo většinu žijících druhů medvědů, ale miláčkem návštěvníků je nesporně medvěd malajský, který svými vláčnými pohyby připomíná městského povaleče.

• Historický kolotoč budí – zejména u malých návštěvníků – přinejmenším stejnou pozornost jako vystavovaná zvířata.