Peříznalství vede k chovatelským úspěchům

Český svaz chovatelů uspořádal v budově Ústředního výboru odbornou přednášku o okrasném ptactvu. Pozvaní chovatelé z Prahy a Středočeského kraje umístili své odchovy do již připravených bodovacích kleci. Ve zcela zaplněné Velké zasedací síni se přednášející zaměřil nejen na bodové ohodnocení donesených exotů, ale především na objasnění chyb, které má každý jedinec. Většina chovatelů se totiž mylně domnívá, že nákupem chovných ptáků u věhlasných vystavovatelů má již předem zajištěn odchov ve špičkové kvalitě. Odchovaní ptáci vykazovali především u barevných mutací zcela prokazatelné chyby v opeření, ve velikosti těla i hlavy a špatný typ.
Po dotazu přednášejícího směrem k majitelům těchto opeřencům, co vědí o peříznalství, bylo zjištěno, že mizivě málo nebo vůbec nic. V následujících řádcích vás tedy seznámím se stručným obsahem mojí přednášky, která, jak doufám, byla pro chovatele přínosem.

Tělo dospělého jedince je pokryto několika typy peří, které se odlišují především svou strukturou a dále rozdělením na těle. Z jednotlivých typů je to především peří krycí, ke kterému se řadí také letky a rýdovací pera. Spodní částí takového krycího pera je brk, který přechází v osten. Z ostnu vybíhají na obě strany větve a z těchto větví pak buď hladké nebo háčkovité paprsky. Větve se svými paprsky tvoří tak zvaný prapor. Je to vlastně souvislá plocha vytvořená větvemi a paprsky. Vedle krycího peří je to dále peří prachové. To nemá na rozdíl od krycího osten a větve vybíhají přímo z brku. Dalším typem je peří vlasové. Toto peří má sice vyvinutý osten, ale nemá téměř žádný prapor. Neúplně dominantní vloha F podmiňuje kadeřavost (Frizzling), při níž se osy krycích per spirálovitě stáčejí, paprsky jsou málo vyvinuté a tato pera netvoří souvislý pokryv, ale volně vyčnívají. Nositelé genotypu FF mají často pokryv těla na zádech jen částečně vyvinutý, kdežto u heterozygotů Ff je kadeřavost intermediárního charakteru. Tato abnormalita je modifikována dalšími geny, z nichž recesivní faktor mf ji zmírňuje. Postižení jedinci mají zvýšenou spotřebu krmiva a nízkou líhnivost vajec. Hedvábnost (Silkiness), při niž je krycí peří jemné, takže připomíná savčí srst, je způsobena recesivní alelou h v homozygotní konstituci. Je typická pro některá zakrslá plemena, ale vyskytuje se i u plemen užitkových. Souvisí patrně s dědičně podmíněnou nedostatečnou funkcí štítné žlázy. Komplementární působení dominantních genů Sfl a Sf2 vyvolává nadpočetné letky, kterých je v ruční části křídla 11 - 12 oproti normálnímu počtu 10. Dalším faktorem, podmiňujícím utváření chocholky je gen Cr, který je neúplně dominantní. Ve shora uvedených řádcích se objevilo několik výrazů, které si zaslouží vysvětlení. Setkali jsme se s tak zvanou neúplnou dominancí, kdy kříženec dvou čistokrevně založených rodičů lišících se v jednom znaku vykazuje jakoby střed mezi oběma, popřípadě směsici obou stavů znaků vedle sebe. Proto se dříve taková dědičnost nazývala dědičností intermediární a rozeznávala se dědičnost smíšená a mozaiková. Dnes se tedy toto vše nazývá dědičností s neúplnou dominancí. Přímo se dědí dědičné podněty, které v dalším vývoji jedince vedou k vytváření zcela určitých znaků. Souhrn všech těchto dědičných schopností se nazývá genotyp - dědičné založení. Jinak řečeno, je to celkový soubor genů, které příslušný orgán obsahuje. Fenotyp je výslednicí působení dědičného základu a prostředí. Je to zevně viditelný nebo jiným způsobem zjistitelný a měřitelný projev. Toho jedince, který má alely v páru stejné, označujeme jako homozygota. Jedinec s alelami v páru nestejnými se nazývá heterozygot. Dominance je převládání jedné vlohy nad druhou a recesivita je ustupování jedné vlohy před druhou. Domi- nance a recesivita jsou tedy základní jevy, se kterými se setkáváme na úrovni jednoho vlohového páru.
Mutace jsou pozměněné genetické informace, které se předávají dále, ať již při replikaci nebo transkripci. Dceřinná molekula je jiná než mateřská. Prostřednictvím pohlavním buněk se mutace přenáší z generace rodičů na potomstvo. Mutační změnou určitého genu se mění i jeho projev. Vzácně dochází k náhlé změně dědičného základu - mutaci, jejíž projev nelze předpovědět. Mutace mají samozřejmě značný evoluční význam. V zahraničí jsou pro jednotlivé typy opeření používány výrazy yellow, buff a medium. Tato pojmenování mají však také vztah k výraznosti barvy, především u yelow a buff. Jako první přesně formuloval teorii, kterou dnes známe jako yellow a buff známý skotský chovatel andulek výstavního typu doktor M.D.S.Armour. V angličtině znamená yellow žlutý a buff označuje buvolí a volskou srst s kůží. Z tohoto doslovného překladu si dokážeme představit opravdu málo. Bylo by vhodnější přiřadit k výrazu buff slovo bledý nebo neintenzivní. Naproti tomu se jeví yellow jako intenzivní. Doktor Armour také zjistil u andulek, že povaha opeření je v přímé závislosti s dalšími příznaky, jakými jsou kupříkladu velikosti, typ, tvar a velikost hlavy a hrdelních znaků. Pro buff - bledé - neintenzivní ptáky uvádí doktor Armour následující popis: jsou velcí, mají hrubé a široké peří. Konce jednotlivých per jsou širší a působí dojmem, jako kdyby měli nějaký jinovatkový nebo kouřový povlak. Mají velké a těžké tělo. Naproti tomu ptáci s opeřením typu yellow-intenzivní jsou hezčí, jemnější, elegantnější a lepší v typu. Jejich struktura peří je jemná a pera přiléhají těsně k tělu. Jejich veškeré opeření obsahuje více barvy a lesku, takže při dopadu slunečních paprsků se leskne a třpytí. Hlava bývá v poměru k tělu přiměřeně velká. V zásadě je možné říci, že se jedná o líbivé ptáky. Sestavování chovných párů z ptáků, kteří mají typ opeření yellow v sobě skrývá některé konkrétní problémy. V první generaci dojde k upevnění intenzivní barvy. Kupříkladu kanáři budou výrazně červení a andulky tmavě modré až fialové. U andulek s opalinovou kresbou dochází často k nadměrné tvorbě pigmentu, což se projevuje tak zvaným nečistým - žíhaným čelem, dále hrdelními znaky ve tvaru kaňky a nečistou plážovou kresbou. Tato vlastnost se dominantně dědí. Na výstavách bývají tito ptáci často postihováni citelnou bodovou ztrátou, přestože mají hlavu dobře tvarovanou. Je možné je použít ve spojení s lutino, kde odchov s červenýma očima bude mít čisté čelo. Ve druhé generaci již zjistíme, že naši kanáři a andulky mají opeření příliš řídké a lámavé. U kanárů se navíc na těle objevují neopeřená místa. Toto chybné sestavení chovného páru má dále za následek u potomstva malou a slabou postavu. Když porovnáme vítěze minulých výstav, tak zjistíme, že to byli ptáci s hrubým peřím a hřmotného zjevu označovaní jako buff. Odhlédněme od toho, že častými příčinami neoplozené snášky jsou nedostatky v kondici, chyby ve výživě nebo příliš mladí ptáci. Pokud bude buff faktor zastoupen u obou rodičů, hrozí nebezpečí, že budou vejce neoplozená. Prokazatelní buff-ptáci mají husté opeření také v těsné blízkosti řitního otvoru, takže samcovo vystříknuté semeno nemůže dosáhnout samiččinu kloaku. Obráceně může taková struktura peří u samičky způsobit nemožnost oplození. Bystrý chovatel odstraní před pářením u buff ptáků z okolí řitního otvoru - kloaky s pomocí malých a dobře nabroušených nůžek dostatečný počet peříček. V žádném případě nedoporučuji používat pinzetu a peříčka vytrhávat. Naše miláčky by takto necitlivě obnažená místa svědila, byli by nervózní a určitě by nezahnízdili. Pokud tedy peříčka pouze zkrátíme na minimum, umožníme tím řádné pohlavní spojení obou jedinců. Cílevědomý chovatel andulek bude mít ve svém kmenu ptáky s oběma typy opeření tj. buff i yellow. Přitom není rozhodující, zda je samec nebo samice buff nebo yellow. Je nutné dbát na dobré typové vlastnosti. Nejlepší výsledky přináší spojení yellow x buff. Zde získáme velké ptáky s dobrým typem, výraznou barvou, lesknoucím peříma čistým vlnkováním.
V následujících řádcích vám podám vysvětlení ke 12 obrázkům peří andulek. Peří bylo získáno z ptáků, kteří byli odchováni u takovým chovatelů, jakými jsou Alf Ormerod (zemřel v roce 1989), Gerald Binks, Harry Bryan, Guy Foulkes, Malcolm Freemantle, Jim Hutton, Doug Sadler, Ernie Sigston, Kenneth Sprags, Derek Stiling, Bill Watson, John Woods, Fred Wright.

Na každé tabuli jsou vždy dvě pera jednoho barevného rázu s typy opeření yellow, medium a buff. Mimo poznání tří rozdílným typů opeření má velkou důležitost správně určit kvalitu jednotlivých typů a sladit dohromady přednosti a nedostatky.
Na obrázku číslo1 vidíme velmi drsné, hrubé a velmi dlouhé, ale úzké peří buff. Pochází z opalina šedého žlutohlavého, který nemá výstavní typ. Na tomto samci je všechno velké, beztvaré, drsné a hrubé. Prachové peří je krátké a slabé. Tento samec má 12 ručních letek.
Na obrázku číslo2 vidíme peří s označením medium ze samce stejného zbarvení. Tento pták má velmi dobrou kvalitu opeření, dlouhé peří medium odpovídající šířky opatřené dobrým prachovým peřím. Žádoucí u tohoto peří by byla ještě větší hustota. Tento pták má velké a kulaté hrdelní znaky. Byl již vícekrát vítězem třídy v chovatelském stupni šampiónu na celostátní výstavě.
Na obrázku číslo3 je typ peří yellow stejného zbarvení, které by ovšem mohlo být delší a širší. Spodní krovky ocasní těchto tří opalinů šedých žlutohlavých jsou od buff přes medium až k yellow nyní o více než 10mm kratší. Vnější letky ruční jsou od buff k medium o 5mm a od medium k yellow o 10mm kratší.Toto pozorujeme v souvislosti s tvarem hrdelních znaků, které jsou u buff extrémně dlouhé, u medium velké a kulaté a u yellow příliš malé a úzké.

Na obrázku číslo4 vidíte velmi dlouhé a barevně výrazné světle modré peří buff s dobrým prachovým peřím. Tvar hrdelních znaků u toho ptáka je charakteristický pro tento typ opeření.
Na obrázku číslo5 máme peří syna shora uvedeného světlomodrého, kterému matka předala větší hustotu a šířku peří. Má velmi dobré, dlouhé a široké peří typu medium, které se zrcadlí ve velkým kulatých hrdelních znacích. Tento světlomodrý získal na výstavách již mnoho hlavních cen.
Na obrázku číslo6 máme peří světlomodrého ptáka s typem opeření yellow dobré délky, které má však příliš malou šířku a nedostatečnou intenzitu barvy.
Ještě několik slov ke spojení 1,0 šedozeleného typu medium se samicí se skořicovou opalinou šedozelenou opět typu medium. Hrdelní znaky mediárních ptáků ukazují skutečnou výstavní kvalitu a jsou širší než delší.
Na obrázku číslo7 vidíme peří šedozeleného samce typu buff, které je velké a drsné. Také hrdelní znaky jsou velmi dlouhé.

Na obrázku číslo8 je šedozelené peří typu medium. Toto opeření má dobrou hustotu a šířku, hrdelní znaky jsou dobré a kulaté, nahoře ve tvaru srdce. Prachové peří by mohlo být silnější.
Na obrázku číslo9 vidíme dobré peří typu yellow, u kterého si můžeme přát ještě větší šířku. U tohoto peří je nápadné, že je příliš tenké. Pokud spolu spáříte jedince s tímto opeřením, mohou se v chovu objevit podřadní jedinci s velmi řídkým a krátkým opeřením.
Na obrázku číslo10 vidíme barevně výrazné, drsné peří opalina světlezeleného typu buff. U světlezelených ptáků nebývá tento typ opeření příliš častý. Anglický specialista na světlezelené Bill Watson je chová více než 45 roků. Do chovu používá světlemodré a ptáky s tmavým faktorem. Tvrdou selekcí upevnil ve svém chovném kmenu tuto vynikající barvu. Hrdelní znaky jsou velké, velmi dlouhé.
Na obrázku číslo11 je dobré peří medium. Je barevně výrazné, široké, ale má o něco méně prachového peří. Hrdelní znaky jsou velké, ale při tomto páření chyběl ten správný partner, který by vyrovnal tvar hrdelních znaků nahoře. Proto se udržela přes několik generací horní forma hrdelních znaků. Oba samci mají 11 ručních letek.
Na obrázku číslo12 vidíme peří opalina světlozeleného typu yellow, který pokud bude mít vhodnou partnerku, je upotřebitelný do chovu. Pták ztratil na intenzitě barvy, protože jeho matka byla opalina s malou intenzitou barvy. Peří má dobrou šířku a délku. Ukazuje se také s atraktivními hrdelními znaky. Spodní krovky ocasní jsou od buff k yellow o 10mm kratší. Vnější ruční letky jsou od buff k yellow o 5mm kratší.
Na dalším obrázku jsem nakreslil tři představitele typů opeření yellow, medium a buff. Výraz medium je možné přeložit do češtiny jako prostřední. Povšimněte si také vodorovných přerušovaných čar na prostřední kresbě. Současný světový trend směřuje k tomu, aby výška - délka zobáku se do škrabošky vešla třikrát!

Ptáci s opeřením buff se vyznačují tím, že mají hrdelní znaky tak dlouhé, až přesahují - vyčnívají přes okraj škrabošky. Naproti tomu mají ptáci s opeřením typu yellow hrdelní znaky menší než medium a buff.
Závěrem několik dobrých rad. Před následující chovnou sezónou proveďte analýzu - rozbor opeření každého ptáka, kterého chcete použít do chovu. Nedávejte dva slabé jedince spolu do páru. Dnes nejde jen o chov velkých a beztvarých ptáků, nýbrž elegantních a podle vzorového obrazu pokud možno bezchybných. V dnešní době počítačů je možné si sestavit program takovým způsobem, aby při výběru nových chovaných párů nemohlo dojít k tomu, že by oba jedinci měli stejnou dědičnou chybu. Počítač nám musí být nápomocen k tomu, aby na základě námi vložených informací nám vybral nejlepší možné řešení.
Přeji všem chovatelům, aby jim na členských schůzích přednášeli skuteční odborníci, záleží především na funkcionářích ZO ČSCH, aby alespoň jednou ročně uskutečnili odbornou přednášku. Jedině tak bude možné zvýšit úroveň českých chovatelů a následně také jejich chovů.