Chovatelské minimum Dnešní moderní doba poskytuje množství příležitostí pro milovníky exotické přírody. Mnoho lidí si domů pořizuje neobvyklá zvířa...
Chovatelské minimum
Dnešní moderní doba poskytuje množství příležitostí pro milovníky exotické přírody. Mnoho lidí si domů pořizuje neobvyklá zvířata, o kterých ví pramálo. A to je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla napsat tento článek. Člověk často přeceňuje své schopnosti a možnosti při výběru cizokrajných zvířat, což má někdy špatný vliv na zakoupená zvířata. Proto vám chci přiblížit chov tohoto menšího běžce a seznámit vás s klady i zápory jeho chovu.
Zařazení nandu pampového
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Nadřád: běžci (Ratitae)
Řád: pštrosi (Struthioniformes)
Čeleď: nanduovití (Rheidae)
Rod a druh: Nandu pampový (Rhea americana)
Nejbližší příbuzný nandu pampového je nandu darwinův (Pterocnemia pennata), který se od něj liší především barvou peří. Nandu pampový a darwinův patří společně s ptákem kiwi (Apteryx), kasuárem přilbovým (Casuarius casuarius), emu hnědým (Dromaius novaehollandiae) a pštrosem africkým dvouprstým (Struthio camelus) do nadřádu běžců. Z názvu běžci můžeme odvodit, že jsou přizpůsobeni k běhu. U létavých ptáků létací svaly nasedají na mohutný hřeben hrudní kosti. U běžců tyto svaly zakrněly a proto létat nemohou. Nandu pampový obývá stepi (pampos) a savany (llanos) Jižní Ameriky. Vyskytuje se především v severovýchodní Brazílii, východní Bolívii a Argentině. Nedosahuje velikosti pštrosa afrického dvouprstého (2,5 m), spíše se svojí výškou (1,6–1,8 m) blíží emu hnědému a kasuárovi přilbovému. Tělesná hmotnost dospělého jedince se pohybuje okolo 25 kg. Samec bývá obvykle vyšší a mohutnější než samice. Pohlavní dimorfismus se projevuje i ve zbarvení: Samec je celkově tmavší a krk má více zbarvený dočerna. Tito pštrosi mají opeřenou hlavu, krk i tělo. Noha je opeřená jen na stehně. Na rozdíl od pštrosa afrického má nandu tři prsty, které jsou všechny zakončeny drápem. Stejně jako u ostatních běžců je v noze uložen velký silový potenciál. Křídla používá hlavně pro udržování rovnováhy při pohybu. V přírodě se živí převážně rostlinou stravou. Často vyhledává hmyz a drobné savce.
Nandu pampový.
Využití
Nandu působí velice vznešeným dojmem a je velmi zajímavé sledovat jeho chování. Využití nespočívá jen v ozdobě zahrad a v radosti chovatele, ale uplatnění může být i v potravinářství. Jeho vejce jsou celosvětově považována za delikatesu a maso je velmi chutné a zdravé. Stejně jako u pštrosa afrického můžeme využít jemnou kůži a peří. Pírka se používají jako dekorace v kombinaci se suchými květinami a můžeme je také vidět na módních přehlídkách.
Nandu darwinův.
Chov v zajetí
Výhodou chovu těchto zvířat je, že jsou velmi otužilí. Mohou se chovat ve výbězích bez zateplených prostor. Nemusí mít přístřešek, ale jako každé zvíře se rádi schovají před silným větrem, sněhem a deštěm. Výběh se snažíme umístit na rovinu. Když zaprší a zvířata se splaší ve svahu, kde bahnitý povrch klouže, zvíře se může snadno zranit. Minimální velikost výběhu pro tři dospělé nandu je dána zákonem a činí 500 m2, pro každého dalšího dospělého jedince 250 m2 navíc. Nejkratší strana výběhu nesmí být kratší než 7 metrů a minimálně jedna strana musí dosahovat délky 70 metrů. Oplocení výběhu není třeba stavět příliš vysoké. Doporučuje se výška alespoň 1,5 m a to kvůli samci, který může být v době toku agresivní a narážet do oplocení. Pokud nemáte možnost mít ohradu v prostoru, který je obehnán ještě jedním plotem, doporučuji zhotovit ohrádku z pletiva, aby se dovnitř nedostali toulaví psi. Dle mého názoru nejběžnější a nejvýhodnější je chov nandu v triádách (jeden samec a dvě samice). Tato formace je velmi vhodná, jelikož se může stát, že samec, který má jen jednu samici, ji bude stále uhánět kvůli páření a samice z toho bude ve stresu. Na druhou stranu nedoporučuji ani držení více zvířat ve větší skupině (pokud máme jedince na chov). Jednoduše řečeno: poměr dvou samic na jednoho samce je ideální.
Pštros africký.
Potrava
Každá ubikace musí obsahovat zdroj kvalitní vody. Nezbytností pro zdraví zvířat je kvalitní krmivo. Jak jsem se již zmínila, hlavní složkou jejich jídelníčku je rostlinná potrava (luční tráva, jetel, vojtěška, obiloviny, brambory …) nepohrdnou ani drobnými živočichy (myši, ptáčata, slimáci, hmyz …), vařenými vajíčky a namočeným chlebem. Někteří chovatelé využívají možností moderní doby a používají krmné směsi (granule pro pštrosy, prasata …). Je dobré rozlišovat období snáškové a mimosnáškové. V mimosnáškovém období (říjen – březen) podáváme krmení, které má nižší výživnou hodnotu a mírně snížíme množství krmiva. Kombinujeme nakrátko nasekané seno (luční) s obilovinami. V zimním období se doporučuje pšenice a ve snáškovém období oves, který má vyšší energetickou hodnotu a výrazněji působí na tok samců. Pro lepší trávení se obiloviny namáčí či šrotují. Ve snáškovém období (duben – září) dbáme na to, aby zvířata měla dostatek kvalitní potravy. Doporučuji nakrátko nasekanou vojtěšku (má větší výživnou hodnotu než tráva) a zvýšení podílu obilovin. Je dobré do krmiva nasypat snáškový premix, který obsahuje látky potřebné pro tvorbu vajec a pro lepší reprodukční schopnost samců. Jako zpestření můžeme podávat strouhanou krmnou řepu, vařené brambory, ovoce a zeleninu. Obiloviny je možno z části nahradit namočeným pečivem (chleba, rohlíky …).
Chovná triada.
Výše popsané informace jsou dle mého názoru základem pro spokojený život zvířat, který udělá radost každému poctivému chovateli. Věřím, že jsem vám srozumitelně sdělila toto chovatelské minimum a přeji mnoho zdaru a chovatelských úspěchů.
Odpočívající nandu.
(Příště dokončení: Líhnutí a odchov kuřat.)