Řada chovatelů, zabývající se chovem králíků a hlavně čistokrevnou plemenitbou registrovaných králíků, má enormní zájem na tom, aby se králíčata rodila v prosinci a v lednu. Hlavní důvod tohoto brzkého připouštění je v kvalitních odchovech, které tito chovatelé vystavují na výstavách všech stupňů. Z vlastní zkušenosti vím, že to vůbec není jednoduchá záležitost.
Problém nespočívá ani tak v zapouštění letošních králic tzv. „prvniček“, ale v připouštění králic, u kterých porod s následným odchovem králíčat už proběhl. Špatné zabřezávání těchto králic je zapříčiněno několika aspekty.
V prvé řadě je to línání králíků. U králíků můžeme pozorovat línání srsti během celého roku, ale obzvláště na podzim. Nejméně králíci línají od prosince do března. Jelikož línání průměrně trvá měsíc až měsíc a půl, jsou králíci v této době choulostivější na nachlazení a hlavně jsou pohlavně ochablejší.
Další příčinou špatného zabřezávání králic je zhoršování se podzimního počasí a zkracování světelného dne. Jediné řešení je králičinec, který je uzavíratelný proti mlhám a deštivému počasí, králičinec, který je intenzivně větratelný, aby se vytvořilo přirozené mikroklima a hlavně králičinec, který je vybaven umělým osvětlením, abychom prodloužili den minimálně na 16 hodin.
Dalším nepříznivým aspektem je připouštění králic až po deseti měsících stáří. Tyto „staré“ králice většinou bývají příliš tučné a proto velmi těžce zabřezávají. Někdy bývají i různé změny na vaječnících a proto bývá značná část králic neplodných. K poruchám říje králic také dochází nedostatečnou výživou nebo náhlými změnami v krmení a v neposlední řadě i dočasným onemocněním.
Co je to vlastně říje králíků? Je to komplex určitých změn hlavně v chování králíka a na vnějších pohlavních orgánech. Říje je období, kdy po pohlavním spojení může dojít k oplodnění. Králice jsou neklidné, otírají se hlavou v kotci o vše možné a celkově jsou čilejší. Také se stává, že nespotřebují podané krmení. Na pohlavních orgánech dochází k překrvení i jejich částečnému zvětšení. Výskyt říje u králic je naprosto nepravidelný, ale přesto k jakémusi cyklu v rozmezí 14 dnů dochází. U králíků také hovoříme o tzv. provokované říji. V podstatě jde o specifickou pětadvacetihodinovou schopnost králíků, kdy po pohlavním spojení dochází teprve k vyplavování vajíček a následným spojením vajíčka a spermie vzniká nový jedinec. Další specifikou králíků je, že při neplodném páření dochází rovněž k ovulaci. Tomuto jevu se říká „falešná březost“. Spočívá v tom, že u králice dochází ke změnám na mléčné žláze a kolem 16. až 19. dne králice intenzivně připravuje hnízdo, aniž by byla březí. Při zapuštění této králice samcem zpravidla březí zůstane. Reprodukce u králíků je primitivní stejně jako u drůbeže, ale intenzita tvorby vajíček je různá, podle klimatických podmínek a období roku. Nejspolehlivější metodou nadále zůstává připouštění králice v intervalech pěti dnů.
A co závěrem? Z toho, co jsme si řekli, je zřejmé, že na zapouštění králic jsou nejhorší měsíce říjen a listopad. Že bez patřičných opatření, jako je králičinec s účinným větráním a osvětlením, vhodným krmením a hlavně bez důsledného pozorování projevů říje, je prakticky nemožné, aby králice v této době zabřezly. Když se vyjímečně podaří, že králice zabřeznou, tak zpravidla bývají vrhy málo početné a chov se tím pádem stává nerentabilním.
Poznámka redakce:
S příspěvkem lze plně souhlasit, přesto ještě k uvedenému přistupuje další faktor. U chovatelů, kteří se zabývají chovem králíků k výstavním účelům, zejména u plemen typických (Vm,Nb, aj.), u kterých je těžké rozeznat pohlaví, přistupuje samčí faktor a tyto králice je těžké připustit, vrhy jsou málo početné, králice málo mléčné i vzrůstovost králíčat je malá. Bohužel, právě takové králice získávají mety nejvyšší, přesto, že až na vyjímky, v chovu mnoho nepřinesou.
Milan Jedlička