55. AZ Bundesschau Kassel 2007

Výstava v Kasselu je každoročním svátkem všech sportovních chovatelů exotického ptactva. Obzvláště letos, kdy se nekonal světový šampionát, se stala klubová výstava největší německé chovatelské organizace AZ zřejmě i největší výstavou v Evropě. Letošní 55. ročník se uskutečnil v obvyklém čase, to je koncem listopadu, ve dnech 24. a 25. listopadu 2007. Sice jsem hned na úvod uvedl, že jde o výstavu soutěžní, ale své si zde našel každý obdivovatel či chovatel opeřenců.

V první výstavní hale jsou umístěny expozice papouškovitých a najdete zde vše od výstavních andulek (odhadem 1800) přes agapornise či neofémy až po kakaduy či ary. Prostřední hala je tradičně místem, kde najdete mnoho representativních stánků dodavatelů krmiv a potřeb pro chovatele. Je zde také obrovské zázemí pro občerstvení návštěvníků, kterých projdou za dva dny, po které je výstava otevřena, na tisíce. V třetí navazující hale jsou umístěny expozice s kanáry, drobotinou, měkkozobými a také s eurofaunou a pěnkavovitými. Nelze též opominout halu čtvrtou, ve které je separátně umístěna prodejní část, kde si návštěvníci mohou doplnit své chovy o nabízené exponáty. Jednotlivé expozice si připravují kluby, které jsou v rámci AZ organizace. Pro úplnost dodávám, že jsou to kluby AZ–DWV (chovatelé andulek), AZ–AGZ (chovatelé papoušků), AZ–AFZ (chovatelé barevných a postavových kanárů), AZ–AEZ (chovatelé exotických holoubků a měkkozobých), AZ–AEV (chovatelé pěnkavovitých a eurofauny). Každý z klubů odvedl na výstavě neuvěřitelný kus práce a chovatelé představili v jednotlivých expozicích odhadem na deset tisíc exponátů.

Jakožto andulkář si netroufám hodnotit kvalitu všech vystavených exponátů, přesto jsem si udělal čas a „proběhl“ si i ostatní expozice, abych alespoň omrknul, kam se ubírají trendy i v ostatních kategoriích. Musím dodat, že jsem byl některými exponáty doslova nadšen. U andulek, kde se pohybuji více než patnáct roků, jsem se žádného překvapení nedočkal. Ale je to spíše tím, že vývoj v tomto chovatelském odvětví monitoruji prakticky nepřetržitě. Tu a tam se objeví nový chovatel s pěknými andulkami, tu a tam nové jméno, ale stálicí a nepřekonatelným vzorem je stále Jo Mannes z Freiburgu, který i letos vystavil skutečně andulky z „jiné planety“. Přesto nevyhrál. Vítězem se stal 1.0 světle zelený skořicový Jurgena Schauermanna. Ostatní vítězi jsou již z Mannesova chovu – protějšek vítěze výstavy 0.1 světle modrá skořicová žlutolící, nejlepší mladý pták i jeho protějšek.

Z ostatních kategorií chci pro letošek zmínit především postavové kanáry (mimochodem je tam určitá paralela s andulkami, neboť zde šlechtíte hlavně proporce a pozice těla oproti barvám). Norwichi, Yorkshirové, Glostři, ti vždy patří na výstavách k ozdobám. Je-li pták navíc kvalitní a v dobré kondici, pak dozajista uchvátí každého, kdo se kolem ptáků motá.

Protože, jak jsem uvedl, nepřísluší mi hodnotit kvalitu „neandulek“, přikládám pár fotek, nechť si čtenáři udělají obrázek sami, co vše výstava v Kasselu nabídla.

No a na konec to nejlepší? Těžko hodnotit co je nejlepší. Někomu se líbí zebřičky, někomu zase ary. Za sebe ovšem mohu říci, že pokud je vystavený exponát hezký, v kondici a padne vám do oka, musíte potichu a s úctou kvitovat umění chovatele, který dokáže připravit takové pokoukání. Myslím si, že soutěžní výstavnictví je velkou výzvou a hlavně vyšší školou pro běžné chovatele exotických ptáků. Bez stálého zdokonalování, učení se a získávání nových a nových informací se totiž v soutěžním výstavnictví neobejdete. Proto je výstava v Kasselu nejen zhodnocením celoroční práce německých chovatelů, ale také zdrojem důležitých informací pro ostatní chovatele - návštěvníky. Proto i vy neváhejte a za rok se přijeďte do Kasselu podívat.

PS. Ještě něco na závěr: soutěžní část pěnkavovitých, hmyzožravých či mutačních ptáků eurofauny, to je něco, co hned tak někde neuvidíte.