Odstav hříbat
Konec léta a začátek podzimu bývá pro všechna hříbata a jejich matky vážnou zatěžkávací zkouškou, působící negativně na psychiku obou jedinců. Proč?...
Konec léta a začátek podzimu bývá pro všechna hříbata a jejich matky vážnou zatěžkávací zkouškou, působící negativně na psychiku obou jedinců. Proč? Důvodem je jedno jediné prosté slůvko - odstav. U divokých koní se hříbata přestávají živit mateřským mlékem přibližně ve stáří jednoho roku. V naší “civilizované” společnosti neřídí odstav matka příroda, ale člověk - chovatel.
V našich podmínkách se odstav hříbat provádí mezi čtvrtým a šestým měsícem. Přičemž u hříbat teplokrevných a chladnokrevných plemen je blíže ke čtvrtému měsíci. Odstav plnokrevníků je zhruba v šesti měsících.
Problematikou odstavu a jeho adekvátního časového nastavení se zabývá obrovské množství chovatelů a vědců, kteří vytvořili dvě základní teorie pro určitá plemena koní.
V chovu westernových koní (amerických plemen) je především ve Spojených státech velmi často uplatňován časný odstav hříbat. Podle pravidel časného odstavu jsou hříbata oddělena od klisen ve věku 2 - 4 měsíců. Důvodem časného odstavu jsou poměrně často se vyskytující defekty na končetinách hříbat. Jde především o náhlé strmění spěnek, různé osifikace a epifysitidy, které jsou způsobeny výkyvy ve výživě. Jelikož při kojení není možné stanovovat přesné množství mléka a zásadním způsobem rovněž nelze ovlivnit jeho kvalitu, časný odstav umožňuje korigovat optimální velikost krmné dávky a tím je možné eliminovat případné výkyvy, a to je zárukou zdárného odchovu hříbat.
V současné době i v našich podmínkách jsou již takové možnosti (co do kvality krmiva), že je možné optimálně sestavovat krmné dávky především používáním kvalitních krmných směsí pro hříbata. Cílem časného odstavu však nejsou pouze aspekty týkající se možných defektů. Časný odstav je spojen s možností korigovat fyzické vlastnosti hříběte. A to především výšku, kdy chovatel do značné míry dokáže ovlivnit nadměrný růst hříbat. Časný odstav totiž hříbata poněkud přibrzdí. Na druhé straně zmenšuje riziko získání zlozvyků od matky a zároveň snižuje nebezpečí projevu vad.
Jistým extrémem, který se používá i u nás, je naopak velmi pozdní odstav hříbat ve stáří 7 - 9 měsíců. Pozdní odstav vychází ze vztahu hříběte k matce. Jeho cílem je zabránit stresu, který při odstavu vzniká. Po narození je hříbě velmi silně fixováno na matku. Postupem času (je-li chováno ve stádu) si vytváří vztah k ostatním hříbatům, společně si s nimi hraje a matku na kratší a později delší dobu opouští. Chovatelé, kteří uplatňují pozdní odstav tvrdí, že hříbě neprodělá prakticky žádný stres.
Nejnovější výzkumy ukazují, že matka před dalším ohřebením nepotřebuje mnoho času na regeneraci, jestliže ji udržíte - a to ještě jednou velmi zdůrazňuji - udržíte v dobré kondici. To pro klisnu představuje ve vyšším stupni gravidity poměrně vysoké krmné dávky, dostatek pohybu a (o čem se již příliš nehovoří) dostatek práce. Tento způsob odstavu je možné aplikovat u plnokrevníků nebo klusáků.
Jestliže však chováte westernová plemena, doporučujeme časný odstav, který, je-li aplikován uvážlivě, bude pro hříbě a klisnu optimální.
Ať se však rozhodnete pro alternativu časného či pozdního odstavu, samotný akt musí být proveden tak, aby hříbata prodělala co nejmenší stres a nebyl narušen průběh odchovu.
Před vlastním odstavem je nutno provést přípravu klisny na odstav, která spočívá v úpravě krmné dávky 2 - 3 dny před odstavem, aby se omezila produkce mléka. Z krmení se vyřadí veškerá šťavnatá krmiva včetně pastvy, omezí se jádro, v krajním případě (jen u velmi mléčných klisen) se částečně omezí napájení. Tato opatření trvají ještě několik dní po odstavu, než dojde k zasušení vemen. V této době je nutno sledovat stav vemen a při zánětech, které se někdy po odstavu hříběte projeví, léčit. Ke ztrátě mléka přispívá i dostatek pohybu. Naplněná vemena není vhodné oddojovat, aby se znovu nepodpořila tvorba mléka.
Pro klisnu a hříbě není příliš vhodný okamžitý odstav. Doporučujeme pozvolna odstavovat hříbě. Nejprve izolujte hříbě od klisny na noc po dobu několika dnů až týdnů a zároveň přes den zkracujte dobu, po kterou je hříbě společně se svou matkou. Tak si oba pomalu zvykají na skutečnost, že spolu pobývají méně. Tímto způsobem však neodstavujte déle než jeden měsíc. Mějte na paměti, že po dobu odstavu má klisna menší krmnou dávku, a že není žádoucí, aby byla po odstavu příliš vyhublá.
Odstavovaným hříbatům je vhodné denně měřit tělesnou teplotu. U odstavených hříbat hrozí nebezpečí získání bronchopneumonií. Denně je nutné také sledovat, jestli hříbata přijímají svou dávku krmné směsi či jádra. Ponechání krmné dávky je pravděpodobným příznakem onemocnění.
Dalšími běžnými příznaky onemocnění jsou apatie, změny chování, lesku a výrazu oka, zrychlení a povrchnost dechu. Při jakékoliv změně zdravotního stavu je nutno hledat příčiny, stanovit diagnózu a léčit. Udržení dobrého zdravotního stavu je jedním z nejvýznamnějších faktorů odchovu. K němu je nutno ještě připomenout nezbytnost dodržování stanoveného systému odčervování hříbat a očkování. Vše byste měli řešit po poradě s vaším veterinářem.
