Líhnutí a odchov
Ve Fauně č. 24/2007 jsme si ozřejmili důležité podmínky pro chov nandu pampového, které by měly také kladně ovlivnit rozmnožovací...
Líhnutí a odchov
Ve Fauně č. 24/2007 jsme si ozřejmili důležité podmínky pro chov nandu pampového, které by měly také kladně ovlivnit rozmnožovací schopnosti těchto ptáků. Pokud vás zajímá líhnutí a odchov nandu pampového, je tento článek určen právě vám.
Mláďata.
Chovné samice.
Mladí jedinci.
Již víte, jak se dobře o nandu postarat (krmení, ustájení, …) a měli by jste také pamatovat na to, že důležitým prvkem spokojeného života chovné triády je klidné prostředí, v němž zvířata nejsou stresována. Rušivým elementem mohou být například potulní psi, kteří je mohou honit a zranit. Pokud samice začnou snášet vejce, je to znamení dobré kondice. Snesené vejce je bílé až žluté a váží asi 450–600 g. Každá samice má vejce odlišné velikosti, tvaru a často i odstínu barvy. Obvykle začíná snášet na začátku května. Pokud jsme zpozorovali, že samec páří, můžeme se radovat. Je to další krok k cíli každého chovatele – potomstvu. Ovšem zbývá ještě pořádný kus cesty.
Pokud se rozhodneme líhnout kuřata v líhni, každé vejce po snesení odebereme z výběhu, omyjeme pod tekoucí vodou, osušíme a uložíme ho na chladnější místo. Vhodná je například místnost s teplotou 12–16 °C. Při vyšší teplotě dochází k započetí vývinu zárodku ještě před uložením vajec do líhně, což je samozřejmě špatně. Pokud začne vývoj zárodku mimo líheň, je vejce často bezcenné. Vyčkáme asi deset dnů, abychom vložili do líhně více vajec současně. Během této doby vajíčka nejméně čtyřikrát denně otáčíme, aby nedošlo k přilepení žloutku ke skořápce. Doba pobytu vajec v líhni je 35–37 dní při teplotě 36,3 °C. Líheň by měla mít zabudované automatické naklápění, které nám ušetří práci s ručním otáčením vajec. Vejce by se měla otáčet asi jednou za čtyři hodiny. Po deseti dnech vyjmeme vajíčka z líhně a prosvítíme je. Použijeme k tomu lampičku a krátký podstaveček z novodurové trubky o poloměru asi pět centimetrů, o délce přibližně osm centimetrů. Část trubky umístíme nad žárovku v lampičce, čímž zesílíme proud paprsků, který nasměrujeme přímo na vejce a držíme ho co nejblíže u žárovky. Že je vejce oplodněné poznáme podle toho, že pod vzduchovou bublinou se vytvoří tmavý neprůhledný pruh, který se bude zvětšovat. Pokud vývoj vajíčka proběhl v pořádku, můžeme se začít těšit na kuřátka. Poslední fáze líhnutí spočívá v tom, že 35. den vyndáme vejce z otočných lísek a umístíme ho na dno líhně do dolíhně. Přestaneme vejce otáčet, aby se kuře zorientovalo ve skořápce. V následujících dnech můžeme pozorovat pohyb kuřete ve vejci a slabé pískání. Pokud je kuře dostatečně silné, poradí si s vylíhnutím samo. Někteří odborníci pomáhají kuřeti tím, že naruší skořápku kladívkem. Když je kuře po vylíhnutí suché, můžeme ho přenést do předem připravené místnosti, kam jsme umístili topítko (tzv. kvočnu). Ta je zavěšena nad zemí a kuřátka se pod ni schovají. Jelikož jsou malí pštrosi velmi zvídaví, je důležité, abychom použili jako podklad koberec, který hřeje, neklouže a nemohou z něj vytahat nitky, které by mohli pozřít. Nevhodné je seno, sláma a hobliny. S velkou oblibou (jen ze zvědavosti) je požírají do té doby, než se jim ucpou střeva a uhynou. Pod kvočnou udržujeme teplotu kolem 35 °C a pozvolna ji snižujeme v průběhu čtrnácti dnů na 25 °C. Velkou pozornost musíme věnovat větrání. Nandu jsou citliví na čpavek (amoniak), který se hromadí v místnosti a může poškodit jejich zdraví. Zároveň si ovšem musíme dát pozor na průvan a přílišné snížení teploty v místnosti. Pokud je hezké a teplé počasí, můžeme kuřata po několika dnech začít pouštět do ohrádky, ale jen když neprší. Pokud zmoknou do věku tří měsíců, mohou mít vážné zdravotní problémy.
Téměř dospělí jedinci.
Porovnání velikosti vajec – slepice, nandu, pštros africký.
Krmení mladých není příliš složité, ale neměli bychom je překrmovat. Zvířata by měla mít stále k dispozici vodu. Několik dní po vylíhnutí nežerou, jelikož tráví vaječný váček. Hlavní složkou potravy jsou speciální granule pro kuřata pštrosů (PS1), které obsahují základ všech vitamínů a minerálů. Dále přidáváme vařenou rýži, vařená a nastrouhaná vajíčka, nakrájené pampelišky atd. Množství krmiva regulujeme dle potřeby kuřat. Ve věku tří měsíců začínáme postupně dávat kuřatům stravu, jenž je určena dospělým pštrosům. Ve stáří jednoho roku by měli dosáhnout velikosti dospělého jedince.