Canisterapie u seniorů v Léčebně dlouhodobě nemocných

Léčebna dlouhodobě nemocných Fakultní nemocnice v Motole se skládá ze dvou oddělení, která mají více než 300 lůžek. Jak již vyplývá z názvu, pacienti jsou zde léčeni dlouhodobě, obvykle řadu měsíců, v některých případech i roky. Tito lidé ztratili v nemocnici zázemí a pocit bezpečí. Jediné místo, které jim po dobu hospitalizace patří je jedno nemocniční lůžko. To vše v pacientech vyvolává neklid, nejistotu a stres.
Návštěvy psů mohou pacientům vracet to, o co právě v nemocnici přišli. Vyvolávají vzpomínky a při pravidelných návštěvách mohou v seniorech podpořit i – tolik potřebnou – další chuť do života. Pes nehodnotí, jak momentálně vypadají a jak se chovají, nechá se pohladit a nabídne pacientovi velmi potřebný přímý kontakt. Po návštěvě dobrovolníka se psem bývají pacienti mnohem hovornější, což potvrzují nejen sestřičky na oddělení, ale také leckteří příbuzní, kteří své rodiče (či prarodiče) pravidelně navštěvují a mají tak možnost posoudit jejich fyzické i psychické zlepšení zdravotního stavu.

Dobrovolníci začali na tuto kliniku docházet v roce 2004 v rámci projektu Nejen lidé pomáhají. Z počátku jen formou jednorázových akcí, kterých se účastnili skoro všichni pacienti a přítomno bylo obvykle pět canisterapeutických psů. Tyto akce se snažíme pořádat každé dva měsíce. Pohyblivé pacienty vylákají pejsci z pokoje a umožní jim kontakt s dalšími pacienty. Po programu, při kterém ukážeme, co pejsci vše umí a popovídáme si s pacienty, obcházíme ty pacienty, kteří museli zůstat na pokojích. Tyto akce umožní kontakt se psy většímu počtu pacientů, ale bohužel při nich není prostor na individuální kontakt.
Pacienty i zdravotnický personál návštěvy pejsků nadchly. Bohužel nejsme schopni dopřát přítomnost pejsků všem pacientům. Pravidelné návštěvy probíhají jen na jedné stanici, tj. asi u dvaceti pacientů. Dobrovolníci dochází jednou týdně, kdy zpravidla obejdou všechny pacienty a u každého se zastaví. Pokud má pacient zájem, dají pejska do postele a nechají prostor pro mazlení a přitulení. Při těchto návštěvách je velice důležitá empatie majitele pejska - dobrovolníka. Starší a dlouhodobě nemocní lidé mají totiž velkou potřebu si povídat, v nemocnici na ně nemá nemocniční personál příliš času. V současné době za pacienty dochází pravidelně dvě Border kolie, které si pacienti velmi oblíbili.
Čím vlastně pes přispívá k dobré náladě na nemocničních pokojích? V první řadě musí mít radost z přímého kontaktu s pacientem. Pokud se pejsek nerad mazlí, je pro práci u seniorů nevhodný. Dále je dobré, pokud pes umí nějaké speciální cviky, jako např. podání packy, panáčkování, zvednutí mobilního telefonu, klíčů. Těmito cviky lze velmi rychle vyvolat úsměv, a to je pro začátek i konec návštěvy důležité. Při příští návštěvě je na co navázat a snadněji se tak udržuje kontakt s pacientem. Tyto cviky však nejsou podmínkou. Opravdu stačí, když se pejsek s radostným výrazem „vřítí“ na pokoj a dává najevo: jsem tu jen pro vás!

Přítomnost pejsků však nemá význam jen pro pacienty. Když dobrovolníci dorazí na pravidelnou návštěvu, jsou vždy očekáváni i zdravotními sestrami, které pejskům nabídnou piškoty či jiné dobroty a také se s nimi chvilku pomazlí. Jednoduše jim to zvedne náladu. Pejsci jsou pak námětem rozhovoru s pacienty a příjemně „vyčistí“ ovzduší.
A co říci závěrem? Vidět radost na tvářích pacientů je k nezaplacení. Bohužel dobrovolníků se psy je na této klinice málo a zpříjemnit tak mohou čas jen několika málo pacientům. Více informací naleznete na www.dcmotol.cz.