Chameleón melleruv

Výskyt
Tento velký druh chameleóna žije ve východní Africe, v Tanzanii, Mosambiku a Malawi. V biotopu je vázán na keřové a především stromové patro lesostepních oblastí.

Popis
Jde o jeden z největších druhů chameleónů. Samci dosahují v dospělosti délky 56–60 cm, podle některých údajů i málo přes 70 cm. Samičky jsou mírně menší, nicméně rozeznání pohlaví je u tohoto druhu problematické. Kolegové z Německa určují pohlaví obdobně, jako naši chovatelé velkých papoušků, tedy endoskopicky.
V základním béžovém zbarvení se objevuje zelená, žlutá a černé skvrny. Vše je uspořádáno do náznaku příčného pruhování. Charakteristický je krátký kožnatý roh na nose, který je u řady jedinců redukován odíráním na jakousi velkou bradavici. Ani to však nic neubírá na kráse těchto zvířat, která jsou po všech stránkách velmi atraktivní.

Chov
Chov by měl být prováděn jednotlivě v ubikacích rozměrů 80×80×80 cm a větších. Mnoho teraristů, především za hranicemi, chová tyto chamíky volně v prostorách bytu. Tady je pak zapotřebí individuální krmení i napájení každého zvířete zvlášť.
Vyžadují průměrnou teplotu pouze kolem 25 °C s možností lokálního vyhřátí. Průměrná teplota v nádrži však nikdy nesmí přestoupit 30 °C, protože pak může dojít k úhynu. Rosením zvířata napájíme a zároveň tak udržujeme vlhkost potřebnou ke svlékání. Na druhou stranu však musíme zajistit velké větrací plochy ve stěnách ubikace, protože tato savanová zvířata nesnášejí zatuchlý vzduch. Krmíme jakýmkoliv hmyzem vhodné velikosti, případně i myšími holaty.
Já jsem získal čtyři zhruba měsíční mláďata z odchovu přítele J. Marka počátkem roku 2007. Umístil jsem je jednotlivě do ubikací 50× ×40×80 cm s podkladem písku s lignocelem a větvemi. Terária byla vyhřívána žárovkami 25 W a osvětlena UV zářivkou a normální zářivkou. Teplota dosahovala průměrných 28 °C. Větrání zajišťovaly větrací otvory ve stropě a v přední stěně kousek nade dnem. Jednotliví chameleonci rostli velmi odlišně a brzy se dala rozeznat dvě žravější a rychleji rostoucí mláďata (pravděpodobně samci) oproti dvěma, která byla na první pohled ve vývinu pomalejší (nejspíš samičky). Nicméně šlo o zdatné chovance z kvalitního odchovu, kteří lovili od prvního dne živou potravu přímo na větvích.

Bohužel na přelomu května a června jsem odcestoval na více než týden do ciziny a po návratu zjistil, že ačkoliv byla zvířátka ošetřována rodinnými příslušníky, přesto dva z chameleónů mou nepřítomnost nepřežili. Šlo o jednoho velkého a jednoho malého.
Pravděpodobnou příčinou smrti bylo přehřátí, protože teplota v té době dosahovala v naší republice tropických hodnot a nikdo z mých blízkých nevěděl, že v takovém případě je nutné vyhřívání terária chameleónů vypnout.
Po návratu jsem tedy radikálně změnil způsob chovu. Přední dvířka ubikací byla nahrazena pletivem a na větvě jsem umístil plastové napáječky. Terária byla také přestavena čelními stranami směrem k oknu, aby se zvýšil podíl slunečního světla, regulovatelného zatažením žaluzií. Od té doby zbývající chameleóni prospívají velice dobře a v současnosti dosahují délky přes 30 cm.
Z literatury je možné se dozvědět, že dospívají v 18 měsících věku a dožívají se v průměru kolem 15 let. Z tohoto důvodu jsou zřejmě po chameleónovi jemenském těmi nejlepšími zástupci čeledi pro zájmový chov.
Samičky snáší až 70 vajec, která zahrabou do chodby dlouhé asi 30 cm. Při inkubační teplotě 26–28 °C se mláďata líhnou kolem 90. dne a měří 8–10 cm. Oproti „jemeňákům“ nejsou tak žravá a rostou pomaleji. Radost však jistě způsobí každému. V současné době, pokud vím, je nabízí k prodeji pouze farma Python.

text a foto: Vladimír Cerha