Umělé osvětlení

Po výstavbě nových voliér jsem přemýšlel, jak svým opeřencům ještě vylepšit životní podmínky. A jelikož nikde než na půdě nebyl pro voliéry vhodný prostor, řeším nyní především dva problémy: teplo a světlo.
Při přestavbě voliér jsem zateploval celý prostor půdy (štít i střechu). K tomu jsem použil 10 cm silnou minerální vatu. Dodělávky probíhaly až do podzimu, takže zatím nemohu posoudit, jak se výsledek projeví v létě, kdy jsem měl vetší problémy než v zimě. Zatímco v zimě byla nejnižší teplota asi 0 °C pro ptáky přijatelná, snášet teploty kolem 30 °C v létě pod rozpálenou střechou není zrovna příjemné. Přesto musím říci, že jsem v tomto prostředí odchoval i agapornise škraboškové, u kterých je jejich citlivost na nízkou vlhkost při líhnutí pověstná (vylíhlo se asi 90 % oplozených vajec, ale rosil jsem a pod budkou byla miska s vodou).
Jak jsem již napsal, na prověření podmínek v létě ještě čekám, ale nyní, po prvních větších mrazech nepoklesla teplota uvnitř pod 10 °C. To představuje zlepšení v průměru zatím o 5–6 °C. Ještě však čekám na pořádné a déle trvající mrazy. Jisté již jedno je – zlepšení je patrné, jen doufám, že bude dostatečně markantní i v létě.
Tolik asi k teplotě, nyní k druhému důležitému faktoru – světlu. Musím říci, že jsem se o tento problém zajímal již v době výstavby původních voliér. Zakládal jsem různá fóra a vyptával se, kde to šlo. Výsledkem bylo zjištění, že okno ve štítu 120×120 cm by mělo stačit a pokud tam nebude moc šero, tak tam ptáci mohou být. Ano, spousta chovatelů tak ptáky chová a oni odchovávají. Někdo sem tam přisvítí kompaktní nebo klasickou zářivkou. Ale ale … Stejně jako se neustále řeší správná teplota pro jeden druh ptáků, kdy jeden říká, že při 0 °C jsou senegalci v pohodě a druhý tvrdí, že jde o týrání zvířat, stejně tak je podle mě důležité světlo. Konkrétně mám na mysli nepřítomnost UV záření. To je přirozenou složkou slunečního záření a při pobytu v dosahu slunečních paprsků toto důležité záření nevědomky absorbuje naše pokožka. Pro naprostou většinu organismů a živočichů je tato složka světla nepostradatelná.
Otázka, kterou jsem si položil zní, jak je tomu v tomto případě papoušků i ostatních opeřenců v naší péči. Pro ptáky chované venku to není zásadní téma, těchto paprsků se jim dostává, horší je situace u ptáků celoročně držených doma. A je jedno jestli v prostorných voliérách na půdě nebo v kleci za oknem, střecha ani okno totiž toto záření nepropustí. Pak je třeba se zamyslet nad otázkou, jaký vliv tento nedostatek na ptactvo má a jak, je-li to možné, situaci vylepšit.
Začnu svou zkušeností, konkrétně se svými senegalci. Přes léto je tento pár v jedné z půdních voliér, ale hnízdit je dávám na podzim do pokoje. To znamená, že jsou po celý rok mimo dosah přirozeného slunečního záření. Abych to upřesnil, na půdě je dle mého názoru dostatek denního světla, ale zrovna senegalci nejsou ve voliéře kam dopadá přímé sluneční světlo a žijí tedy celoročně bez přístupu UVA a UVB záření. To je pro ptáky jistě nepřirozené, ale na druhou stranu není senegalec možná ten nejlepší příklad. Četl jsem totiž někde v diskuzi, jak se některému chovateli ve venkovním prostředí (vítr, déšť a slunce) zhoršil senagalcům vyrázně stav opeření a v podstatě i celkový stav. Důležité je však následující: moje senegalce chovám po celý rok bez přístupu UV záření, dostávají celoročně ovoce a zeleninu, klíčené a zelené krmení, piškoty a míchanici (denně v době hnízdění, 1×týdně mimo dobu hnízdění) k tomu samozřejmě směs zrnin (míchám si sám) a granule. Vitamíny podávám zcela vyjímečně (Vitamix do míchanice nebo do vody). Žádný speciální přípravek s vitamínem D není tudíž podáván. Tolik ke krmení, jak patrno nic zvláštního. Takže, jak již bylo řečeno, jsou celoročně bez přístupu UV záření, přesto již třetím rokem pravidelně, s přesností na pár dní, hnízdí (samici je šest let, takže lépe to jít ani nemohlo …). Odchov je krásný, silný, zdravý, bez pozorování, že by mláďatům něco chybělo.
Na druhou stranu oknem ve štítu proniká přímé sluneční záření do voliéry, ve které byl pár papoušků kouřových. Ti se v době, kdy do této voliéry svítilo slunce, zavěsili na pletivo a bylo vidět, jak si těchto chvil užívají. Přes léto vyndávám celé okno a nahrazuji ho jen rámem s pletivem. Díky tomu měli přístup i k UV paprskům. Po přestavbě voliér jsem je přemístil do jiné a samice se začala škubat. Samozřejmě to mohl způsobit i stres ze stěhování, ale ptáci mně nešli k sobě, tak jsem samici vozil na burzy a po té co „padla“ známému jeho samice, si ji asi na měsíc půjčil ke svému samci a vše bylo pořádku. Škubat se začala až po přesunu do voliéry, do které nedopadá přímo sluneční záření.
Tyto postřehy mě nutí přemýšlet, zda osvětlení má nebo nemá vliv, případně na co a jak velký. Ale vzato zcela jednoduše, logicky, dle starého pořekadla: „Kam nechodí Slunce, chodí doktor“. To je jistě pravda, dokonce jsem nedávno četl, že se začíná u dětí opět vyskytovat křivice, nemoc z nedostatku vitaminu D. Jeho tvorba a absorbce jsou totiž přímo spjaty se slunečním zářením a děti v současné době sedí více u televize a u počítače, než běhají v parku nebo v lese na čerstvém vzduchu a v dosahu UV paprsků.
Takže vliv slunečního záření je pro nás zcela nepopiratelný. A tak bych řekl, že to musí být i u ostatních živých tvorů. Ale ejhle … My se přece od ptáků lišíme! Ano, těžko srovnávat potřeby savce a ptáka. Pokožky jsou přece rozdílné. Sice máme pořád individuálně památky po srsti, ale s opeřením se to dá jen těžko srovnávat. A tak jsem zjišťoval, jak to tedy je, až jsem se dostal na stránky výrobce různých osvětlovacích soustav pro chovatelské účely. Dovolím si uvést „volný“ překlad ze stránek tohoto výrobce. (Vám, kteří máte lepší znalost němčiny či angličtiny doporučuji webové stránky.)
Proč speciální zářivkovou trubici pro ptáky?
UV světlo je díl přirozeného slunečního světla, které ptáci vidí jinak než lidé. Ptáci užívají toto UV světlo při činnostech jako je rozmnožování a příjem potravy. Život bez UV záření je pro ně něco, jako pro nás to, že bychom viděli jen černobíle. Jen ještě o něco horší. Bez UV záření můžeme rozeznat například pohlaví jiné osoby a vše ostatní pro nás důležité. Některé ptačí druhy však potřebují UV záření, aby mohli pohlaví rozlišit. Pokud není pták držen neustále volně, měl by se člověk starat o UV světlo. Světlo v domě nemůže požadavky ptáka na osvětlení splnit. Většina domácích světel falšuje přirozené barvy ptáků. Zářivka Arcadia je však zkonstruována tak, že dostane pták správné UV světlo, což současně vyvolá jeho skutečné barvy.

Co myslíme pojmem plně spektrální světlo?
Plným spektrem myslíme vyrovnaný světelný výkon přes celé spektrum, včetně UV rozsahu. Mnoho moderních třípásmových trubic má tři energetické špičky. Tyto spektrální špičky odpovídají barvám, které můžeme vidět. Díky tomu je efektivní světelný výkon vysoký pro lidské oko a trubice se jeví velmi světlá. Tyto vrcholy nejsou ale v souladu s ptačím okem a také nedisponují žádným UV zářením.
Správná plno–spektrální trubice má vyrovnané spektrum, přičemž jsou vyplněné mezery mezi třemi vrcholy. To je zajištěno díky směsi halogenfosfátu. Dodatečně je přidán fosfor, který vydává UV záření (asi 15 % výkonu trubice). Toto je rozděleno na 12 % UVA a 2,5 % UVB.
Obecně by barvy, které může trubice vydávat, měly být blízko slunečního svitu. To má kolem 5500 K. Ptačí zářivka Arcadia je se svými 5600 K velmi blízko. Ptáky není teplota barvy nad 5800 K brána v potaz. Pokud leží velká váha na modrém spektru, odchovávají se především samice. Z tohoto důvodu by se v žádném případě neměly používat akva lampy pro osvětlení ptactva. Plněspektrální světlo by také mělo podat přesný barevný dojem.
Bez vyrovnaného světelného zdroje je poškozován systém očních žláz (světlo působí na podvěsek mozkový a na epifýzu). To působí ze všech hledisek na ptačí život. Zkreslené světlo může vést k nervozitě, tělesnému oslabení, problémům při hnízdění a látkové výměně.

Vitamínová D3 – syntéza.
Ptáci potřebují vitamín D3 především pro růst zdravých kostí. Mnoho tvorů může tvořit D3 ze slunečního záření pomocí pokožky. Přesněji řečeno, je to UVB záření obsažené ve spektru světla, které umožňuje D3 syntézu. Protože ptáci mají opeření, nemohou svou pokožku k tomuto účelu použít. U většiny ptáků odebírá Glandula uropygialis (žláza v okolí kloaky, kostřce) základní látky z krevního oběhu a koncentruje je v sekretu této žlázy. Při čištění a probírání peří pak pták přenáší tyto látky na opeření, tím se tyto látky exponují v UV záření. Toto záření změní jejich strukturu na provitamin D3. Při dalším čištění se tyto látky dostávají do trávícího ústrojí a pak jsou játry a ledvinami přepracovány na vitamín D3.

Rozdílné vidění u ptáků a lidí.
Sítnice obsahuje čípky, které při dráždění světlem vysílají k mozku informace o barvách. U lidí existují tři druhy těchto čípků, což nám umožňuje vidět tři spektrální barvy: červenou, zelenou a modrou. Toto se nazývá trojbarevné (trichromatické) vidění. Kombinace těchto základních barev nám umožňují vidět tisíce rozdílných barev.
Ptáci mají však čtvrtý čípek, který reaguje citlivě na UV záření. Ptáci mohou vidět tedy čtyři spektrální barvy, přičemž dodatečnou barvou je ultrafialová. Toto je nazýváno čtyřbarevným (tetrachromatickým) viděním. U lidí nemůže UV záření projít oční čočkou, ale ptáci nemají žádnou takovou bariéru. Nové výzkumy ukázaly, že někteří ptáci vidí dokonce pět hlavních barev (vidí tedy pentachromaticky). Přičemž mohou rozlišovat mezi dvěmi vlnovými délkami UV záření.

Působení denního světla na ptáky.
Ptáci berou v potaz světlo dvakrát. Oční sítnice může přenášet informace o intenzitě, přehledu barev a polaritě (směru) světla. Tyto informace jsou odeslány dvěma směry, do mozku – očním nervem a zvláštní cestou do podvěsku mozkového. Druhý způsob přijímání světla je následující: ptáci mají zvláštní žlázu, nazývanou slznou žlázou třetího víčka (mžurky), která obklopuje oko. Tato žláza měří délku světla, kterému je pták vystaven a dává tyto informace epifýze. Obě tyto žlázy, hypofýza i epifýza řídí endokrinní systém a ovlivňují tak celkově látkovou výměnu ptáka.
Aby bylo zajištěno optimální zdraví ptáka, měli bychom jednu hodinu po východu zapnout a jednu hodinu před západem vypnout toto světlo. Toto může být zajištěno spínacími hodinami. Tímto způsobem je udržován přirozený roční cyklus denního světla a přirozený rozmnožovací cyklus tak zůstává zachován, stejně tak i cyklus přepeřování.
Chovatelé vědí, že se dá pomocí umělého prodloužení světelné periody na 14–16 hodin přivodit hnízdění. Ve většině případech by se tak mělo dít pozvolna. Pokud se to takto nezdaří, mohlo by fungovat náhlé prodloužení.

Důležitost UV světla pro ptáky.
Pták, který je chován v domě, může snadno trpět nedostatkem UV záření. Sluneční světlo, které na něj dopadá oknem nemá téměř žádný podíl UV paprsků. Současně nevydávají běžně používané světelné zdroje žádné UV záření. Zářivka Arcadia však ano. Peří odráží UV paprsky. Tento odraz a tyto barvy hrají roli při výběru partnera. Proto může být chov úspěšný, když se použije UV zdroj.
Ptáci, kteří jsou pro lidské oko černí, jako například loskuták, se v očích ptáků jeví vícebarevně. To samé platí pro některé bíle zbarvené ptáky.
Příjem UV světla hraje podstatnou roli při výběru potravy. Zralé plody a bobuloviny mají pro ptáky jinou barvu než nezralé. Květiny s pylem odrážejí UV světlo, čímž pomáhají ptákům najít svůj cíl. Chuť ptáka je ovlivňována tím, jak co vypadá. Červená je pod UV světlem červenější a zelená zelenější. Špatné přijímání potravy potřebuje často jen UV světlo k povzbuzení chuti.

UV záření pro navigaci.
Vnímání UV světla je využíváno ptáky i pro navigaci (orientaci). Díky polarizaci slunečního světla může pták rozpoznat, z jakého směru světlo pochází. To mu umožňuje letět správným směrem.

Tolik informace uvedené na stránce výrobce. Pro mě jsou to informace některé dlouho známé, ale některé úplně nové. Samozřejmě se výrobce snaží prodat svůj výrobek, ale nedá se popřít, že pták má jiné barvové vnímání a že pokud není v prostoru s plnohodnotným spektrem, musí se cítit opravdu jako my v černobílém světě. Dřívější ročníky si jistě vzpomenou na návštěvy u sousedů, kteří již měli barevnou Teslu a jaká to byla oproti černobílé telce paráda … Navíc toto je jedno z mála, co mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Jednou jsem byl pro agapornise u jednoho chovatele u Českých Budějovic, který tam tuto zářivku měl. Svítil obyčejnou trubicí po celý den (13 hodin v létě) a po dobu čtyř hodin přisvěcoval Arcadií. A opravdu sám říkal, že ptáci po tento čas znatelně ožívají, jsou mnohem aktivnější a více žerou. Ještě poznamenám, že je to asi dva roky zpět. Tím pádem šlo téměř jistě o trubici pro akvaristy nebo teraristy, které nyní výrobce pro ptáky nedoporučuje. Nevím zda více modré barvy má skutečně vliv na pohlaví odchovů (viz překlad údajů výrobce). Ano, zní to podezřele, ale skutečně jsem se na to v překladu zaměřil a vypadá to tak. Každopádně i při použití této trubice chovatel pozoroval značné změny chování, jak již bylo řečeno – k lepšímu. Proto se opět přikláním více na stranu tvrzení výrobce o užitečnosti a positivním vlivu UV záření především na chování ptáků, a zároveň uznávám, že to může mít vliv i na celkový stav ptáků.

Protože se snažím poskytnout svým chovancům co nejlepší péči, začal jsem přemýšlet o nejvhodnějším osvětlovacím zařízení. Při této snaze jsem vyhledal výše uvedené informace, ale i další zajímavosti na diskuzních fórech na německých stránkách. Zde jsem se dočetl o dalším negativním vlivu starších zářivek a osvětlovacích těles. Teď již nemám na mysli spektrum, ale způsob zapalování a hoření. Starší osvětlovací tělesa tvořila tlumivka a startér – něco pro zapálení, něco pro hoření. Každopádně jde o to, že celý systém pracoval s frekvencí 50 Hz. To znamená, že 50× za vteřinu to „blikne“. Jelikož naše oko udělá 13–18 obrázků za vteřinu, nejsme schopni toto vnímat a nepůsobí to na nás rušivým dojmem. Ale pozor! Jak již bylo uvedeno, oko ptáka je od našeho dosti odlišné. A za sekundu udělá zhruba 10× více obrázků. Pak pro něj osvětlení zářivkou musí připomínat stroboskop. Těžko to přirovnat ke skutečnému stroboskopu, při jehož použití se vychází z nízkých hodnot okolního osvětlení a intenzita záblesku je velice intenzivní. Přesto to pták zřejmě vnímá jako blikání a pochybuji, že je to pro něj příjemný požitek. Toto „blikání“ by dle výsledků této diskuse mělo odstranit použití elektronického předřadníku. Elektronický předřadník je nástupce oněch tlumivek a startérů. Pracuje totiž na mnohem vyšší frekvenci, než je síťových 50 Hz a nepoužívá již ztrátové tlumivky, ale zapálení i hoření je řízeno elektronicky. Takže kromě použití nových lepších trubic je zřejmě vhodné a žádoucí i použití nových elektronických předřadníků.
Tolik asi k tomu, co se dá zjistit v zahraničí. A teď, co jsem zjistil u nás. Ano, podobná témata se na diskusních fórech také probírala. Ale většinou šlo o chovatele, kteří mají ptactvo v temných prostorách jen dočasně. Jedná se třeba o zimování, a tak ptáci nejsou nedostatku UV složky vystaveni neustále. Přes léto jsou opět ve venkovních voliérách, tedy v přirozeném prostředí. V těchto prostorách většina chovatelů používá buď zářivky nebo úsporné žárovky (kompaktní zářivky – dále jen ÚŽ). K tomu musím říci, že ÚŽ jsou osazeny elektronickým předřadníkem, což by mělo být pro ptactvo příjemnější z důvodu odstranění „blikání“. Co se týče spektra, to již tak slavné nebude (je přizpůsobenu našemu oku a našemu vnímání barev). Nyní přidám svou zkušenost s těmito žárovkami. První jsem v zájmu zavedení úspor energií koupil asi před třemi roky. Byla to jedna z levnějších neznačkových žárovek s příkonem asi 11 W. Musím říci, že jsem byl velice zklamán. Spektrum světla, stejně jako podání barev bylo otřesné a svítivost bídná. Byl jsem tedy zklamán a víc se tím nezabýval. Pak jsem postřehl v Německu, že používají téměř výhradně tyto ÚŽ a že podání barev i intenzita světla je velice dobrá. Při návštěvě hypermarketu mně padla do oka ÚŽ s příkonem 5 W. Předělával jsem právě noční osvětlení, které původně tvořil transformátorek a 5 W žárovka z auta. Těch jsem chtěl nyní osadit více, ale řekl jsem si, že zkusím tuto úsporku, má stejný příkon a nemusím shánět silnější trafo. A výsledek mě opravdu mile překvapil. Na plochu 5×7 m jsem dal jen jednu tuto ÚŽ a intenzita byla až dost vysoká. Nebyl jsem asi dva měsíce doma a tuto dobu bylo původní noční osvětlení nefunkční. Po nainstalování této jediné úsporky byli ptáci trochu zmatení, byli aktivní po zapnutí tohoto nočního osvětlení ještě téměř dvě hodiny. Nakonec jsem použil stínítko, intenzita osvětlení byla opravdu zbytečně veliká. Výsledek z toho plynoucí je takový, že svítivost a spekrum současných ÚŽ (upřednostnil bych značkové výrobce, moje zkušenost je s ÚŽ Osram) jsou uspokojivé, pro lidské oko bezvadné a vřele je doporučuji. Ale pro ptáky jejich spektrum není optimální. Jako noční osvětlení je vhodné, protože přirozené měsíční světlo nemá světelné spektrum jako denní světlo a absence UV složky je tedy akceptovatelná. V tom bych neviděl problém. Stejně tak pro osvětlení přezimovacích prostor je to řešení uspokojivé. Nicméně pro můj celoroční vnitřní chov to není správné řešení.
Tak, a teď co s tím. Není snad problém si nakoupit nové zářivky. Já jsem dlouho v zoo prodejně nebyl, ale vím, jak těžko se shánějí speciální věci pro akvaristiku, a to jsme v tomto oboru vcelku velmoc. Tak jsem se obrátil na vševěda internet, ale ani zde jsem tyto speciální typy pro ptactvo na našem trhu nenašel. Tak došlo na stránky zahraniční. Zde jsem objevil tyto trubice pro ptáky v rozsahu snad 8–56 W. Ale ta cena! 18 W trubice za 12,5 Eur, 36 W za 15 Eur. V zájmu úspory kapesného jsem se rozhlížel dál. Velice širokou škálu trubic má totiž více výrobců. Další zajímavý výrobek je Osram BioLux. Jde také o trubici s poměrně širokým spektrem barev, dokonce je to spektrum podobné (podobné!!!) s Arcadií. Výrobce doporučuje použití pro rostliny, akvária a ptactvo. Z toho je ale patrné univerzálnější použití a ne speciální zaměření jako u firmy Arcadia. A navíc netuším a nikde jsem nevyčetl, jak je to s podílem UV záření, je-li vůbec zářivkou produkováno.
Další firmou na trhu s podobný zbožím je Narva, zde jsem objevil také několik zajímavých trubic, některé dokonce i s UV světlem, ale to jsou většinou speciální typy pro solária apod., jejichž svitu se nelze vystavovat delší dobu.
Na závěr bych vám chtěl poděkoval za pozornost, sám jsem nečekal, že to bude tak dlouhý článek. Snad jsem někomu pomohl získat nové informace o zraku ptactva, snad jsem někomu poskytl ucelenější přehled možností osvětlení pro ptactvo a snad se někdo inspiruje a vylepší svým svěřencům životní podmínky.
Ještě bych se rád omluvil těm, kteří mají jiný názor nebo zkušenosti, obojí si rád vyslechnu a budu vděčen jak za upřesnění výše uvedeného, tak za zkušenosti týkající se této problematiky (Pavel Větrovec, Husinec 384 21, tel.: 608 961 843, vetrak@kee.zcu.cz).