„Muchaři“ a alergie na štípnutí hmyzem

S velkými mouchami, ovády a podobnou havětí se koně dokáží vyrovnat: chodí v zástupu a ovívají se ocasy, ve stádě se rozestaví do vějíře, hlavy schovají do jeho středu a ocas už koná svojí povinnost. Obdobně je tomu ve dvojici, kdy koně stojí vedle sebe, ale hlavami vždy u zádě druhého koně a vzájemně se ovívají. Problémy však nastávají s drobnými muškami a pakomárky. Ti nalétávají v hejnech a přirozená obrana koní je proti nim málo účinná. Výsledkem jsou nervózní a poštípaní koně, z nichž mnozí mají na hmyzí štípnutí alergii.

obr. 1

obr. 2

obr. 3

Tito koně nazývaní „muchaři“ jsou postrachem mnoha majitelů koní. Slovo muchař nevzbuzuje obavy jen lidí, kteří netuší, co se za ním skrývá. Ve své podstatě jde o přecitlivělost na kousnutí hmyzem, která se u takto postižených koní často projeví jako alergie. Ta má různé projevy, od vyrážek a pupenců až po kožní sepse, vedoucí k nekrózám či vypadávání srsti nebo k zánětům očí. Nejvyšší výskyt těchto potíží je v letních měsících a jde tedy obvykle o problémy sezónního charakteru. Takto postižení koně jsou neklidní, hází hlavou a stále se drbou. Tím vznikají odřeniny, které se snadno infikují. Malé mušky (většinou muchničky a pakomárci) zalézají i do uší a vyvolávají záněty na boltcích a vznik tvrdých krust. Práce s takovými koňmi je obtížná, neboť se těžko soustředí a stále se drbou.
Jistou obranou je postiženého koně umístit do stínu a přehodit přes něj síťovaný hustý přehoz. To pomůže, ale jen proti určitému typu hmyzu. Další pomůckou je široká nabídka repelentů, kterých je na trhu velké množství. Ty ale nejsou univerzální a je třeba vyzkoušet, zda fungují na hmyz v dané lokalitě a také to, zda kůň není alergický na některou jejich složku. Doba účinnosti repelentů bývá v širokém rozsahu od několika hodin až po několik dní. Tato doba hodně závisí i na počasí a na tom, jak repelenty vymývá déšť.

obr. 4

obr. 5

obr. 6

Vlastní alergické projevy bývají někdy potlačovány kortikosteroidy. Toto opatření bývá účinné, ale musíme si uvědomit, že jde mnohdy o podávání steroidů po celou dobu expozice hmyzem, tedy řadu měsíců. Stále se proto hledají způsoby, jak koním ulehčit jinými metodami. Proč mouchy na některé koně jdou a na některé méně se přesně neví, ale může to být dáno rozdíly v jejich vnitřním chemizmu. Ten může ovlivňovat i složení podávaného krmiva či skladba travin na pastvině. Rozdílné reakce na vlastní štípnutí hmyzem souvisejí se stavem imunitního systému.
Na změnu „chuti“ vnitřního prostředí pro hmyz se doporučují různé recepty. Bývá to podávání velkých dávek vitaminu B, například v podobě pivovarských kvasnic nebo přímo tablet vitamínu B. Dalším receptem je zkrmování česneku v různých formách. Na muchničky se osvědčilo koření hřebíček, které lze vyvařit a kůži potírat nebo nechat koni rozkousat. Výpary pak muchničky odpuzují. Tohle skvěle funguje i u lidí. Podobně se projevuje i bylina řebříček. U svých koní jsem si všiml, jak si ji na pastvě cíleně vybírají. Řebříček ovlivňuje i hormonální cyklus klisen, působí na rozmnožovací orgány a není tedy od věci se domnívat, že jeho požíráním koně instinktivně ovlivňují složení potu a tím i odpuzují hmyz.
Tam, kde všechny tyto babské recepty selžou a my nechceme nechat koně strádat, je nezbytné přijmout jiná opatření. Jednou z možností je obrátit se na veterináře a ten, jak jsme už řekli, aplikuje léky. Někdy to přechodně pomůže, ale jejich podávání je časově omezené. Dále je možné využít některé z nekonvenčních léčebných metod a snažit se též zasáhnout vnitřně a přitom šetrně. Účinná může být například akupunktura. Ta velmi dobře zharmonizuje imunitní systém a minimalizuje projevy alergie. Když s kúrou akupunktury začneme v období klidu, tedy někdy koncem února či v březnu, pak je velká naděje, že se alergické potíže pro ten rok odstraní úplně. To ostatně platí i pro pylovou alergii, která je u koní také častá. Jestliže kúru zopakujeme obdobně ještě příští rok, může dojít k úplnému zániku alergických potíží. Další možností je homeopatie, kdy lze jít cestou symptomatologickou, tedy po obtížích nebo cestou takzvaně konstituční. Poslední možností, o které se zmíním, je bylinná terapie. Ta působí harmonizačně jako homeopatie a regulačně jako akupunktura. Na skutečném příkladu si můžeme ukázat, jak taková léčba bylinami probíhá a jaké má výsledky.

obr. 7

obr. 8

obr. 9

Ve své kartotéce mám osmiletého valacha Borise od Žatce. Je to norik. Majitelka si ho koupila, protože jí ho bylo líto. Koupila ho již jako muchaře. U původního majitele byl stále zavřený. Nejprve ho odčervila, ale svědění kůže nepolevilo. Muchař byl již od hříběte a stejné potíže měla i jeho matka. Při mé první návštěvě 22. 9. 2006 byl kůň samý bolák po celém těle (obr. 1), ve hřívě (obr. 2), na břiše (obr. 3), na hlavě (obr. 4), na korunkách kopyt (obr. 5) a kulhal. Elektroakupunkturní vyšetření (EAD) vyšetření odhalilo patologie v orgánových okruzích krevního oběhu, plic, tlustého střeva, ledvin a jater. Tedy vícečetné postižení organizmu. Boris byl umístěn trvale na pastvinu a dostal byliny a bylinné kompozice ovlivňující přímo alergii a dále krevní oběh, tlusté střevo a játra. Tlusté střevo souvisí s imunitním systémem a projevuje se na něm hlavně zaplísnění. Již prvního října mi majitelka sdělila, že se kůň přestává drbat a zmírnilo se kulhání. Stav se zlepšoval, ale stále nebyl ideální. Další informace z 27. 12. říká, že kulhání zmizelo a bude provedeno parazitologické vyšetření. Léčebně jsme pokračovali bylinnými kombinacemi na játra a cíleně na kůži. Další vyšetření EAD bylo provedeno 31. 7. 2007. Kůň je viditelně klidnější, má na sobě látkový přehoz, kůže a srst je klidná a na původně vydřených místech má nové osrstění, které má tmavší barvu. Odřeniny a vřídky na pokožce zmizely. Na kontrolních snímcích je vidět stav v době maximálního náletu hmyzu. Kůň také změnil ustájení a je na pastvině u řeky, kde je však více hmyzu než v původní lokalitě (obr. 6 – záď), (obr. 7 – hříva), (obr. 8 – břicho), (obr. 9 – korunky). Další zlepšení by se asi dosáhlo doplněním dosavadní léčby akupunkturou, ale v okolí nebyl žádný dostupný akupunkturista. V terapii jsme pokračovali bylinnými kompozicemi podle kontrolního EAD vyšetření. Lze konstatovat, že i tak je ale stav koně výrazně zlepšil. Tímto postupem je důležité v léčbě pokračovat i ve zdánlivě klidovém období a provést detoxikaci od plísní, které bývají rozhodujícím zatěžovacím faktorem a zvyšují následně citlivost imunitního aparátu a tím i citlivost na hmyzí štípnutí.
Na závěr uvedu ještě zkušenost s vlastní klisnou. Na povrchové ošetření poštípané pokožky se u ní osvědčil kostivalový gel s arnikou. Úplně odstranil drbání na postiženém místě, na určitou dobu slepil ochlupení, vytvořil tak mechanickou překážku pro hmyz a tím umožnil velmi rychlé zhojení podrážděné pokožky. Preventivně používám sprej od firmy Farnam, který aplikuji jednou až dvakrát týdně, podle počasí. Ten odstraní hlavně nálet větších druhů hmyzu a střečka, který se kolem našich stájí objevuje. Je proto důležité dbát i na pravidelné koprologické vyšetření a následné odčervení. Nepříjemnosti se štípnutím hmyzem a alergie na něj, lze tedy řešit i pomocí celostní léčby.