Pozor na krmení

Před lety jsem koupil od prodejce pytel slunečnice. V pytli, který vystavoval, byla slunečnice dobré kvality a tak jsem jiný nabídnutý pytel ani neprohlédl. Hodil jsem ho do auta a spokojeně se věnoval vystavovaným ptákům. Doma jsem pytel otevřel a nastalo rozčarování. Mírně řečeno zadina. Jméno jsem neznal, ale pamatoval si ho kolega ze zaměstnání. Spojil jsem se s dotyčným a dohodl výměnu na další burze. Tam jsme pytle skutečně vyměnili ke spokojenosti nás obou. Byl jsem ujištěn, že nešlo o nekalý úmysl, že měl větší množství a každý pytel neprohlédl. To se někdy stane a když se to takto vyřeší, je vše v pořádku.

Druhý případ se stal s lesknicí. Koupili jsme s kolegou na burze každý 5 kg lesknice v igelitovém zataveném pytli. Doma jsem ho přesypal a nevěnoval tomu již pozornost. Za pár dní mi kolega přinesl vzorek této lesknice, která měla při čichnutí divný pach. Byla cítit trochu plísní a tak ji kolega ptákům přestal dávat. Já ji doma prohlédl, ale pach byl jen slabý a tak jsem ji dal do jutového pytle a krmil opatrně dál. Při další burze jsme prodávajícího jen upozornili na to, co prodává a jeho odpověď byla přímo šokující: „Tak běžte jinam, mě těch vašich 40 Kč nevytrhne.“ To si prosím dovolí řici typický český podnikatel v době, kdy jiní bojují o každého zákazníka a kdy budujeme tržní ekonomiku. To by se nemohlo stát ani v tom největším rozkvětu socialismu. Ale musím poznamenat, že tam je převážná většina prodejců čestných a solidních. Toto je výjimka, která potvrzuje pravidlo. Myslím, že příčina je ve špatném uskladnění zrní a v tom, že neprodané zboží se do příští burzy nechá v již zmíněných zatavených pytlících. Jak si ale takovéto zboží „očichat“? To nám přece nikdo neumožní a my musíme jen spoléhat na solidnost prodávajících. Pak ovšem můžeme takto dopadnout.