Jak funguje kůň - část 10.: Svaly hýbou trupem

Pokročme nyní od krku směrem dozadu, ke trupu. Přestože se jedná o jinou část těla, je třeba si uvědomit, že celá páteř je jedna funkční jednotka a tedy i její svaly budou navzájem propojené jako řetěz – doslova od hlavy až k patě.

Podkladem hřbetu je hrudní a bederní páteř (obr.1). V oblasti kohoutku, navazují svaly hřbetu na krční svaly (1, 2), dále jsou doplněné o svaly ramenního pletence (3), které spojují hrudní končetinu s páteří a hrudníkem. V oblasti pod sedlem a v bedrech, jsou důležitým protihráčem hřbetním svalů (4) svaly břišní (5). Vzadu, čili v oblasti zádě, jejímž podkladem je křížová kost a pánev, přecházejí hřbetní svaly ve svaly hýžďové (6) a zadní (7) a přední (8) svaly stehenní, ze spodní strany bederní páteře jsou doplněné tzv. bedrovce (9). Svojí vzájemnou koordinací pak všechny uvedené svalové skupiny ohýbají hrudní a bederní páteř nahoru, dolů a do stran, stabilizují ji a zároveň se podílejí na efektivním posunu celého těla dopředu. Podívejme se nyní blíže, jakými funkcemi se vyznačují jednotlivé svalové skupiny.

obr. 1

Svaly ovlivňující oblast kohoutku, plecí a prsou koně

V této části těla pracují především svaly ramenního pletence. Jak už jsme se zmínili v minulém díle, tyto svaly spojují převážně lopatku (popřípadě pažní kost) s krčními nebo hrudními obratli či žebry (výjimečně s lebkou). Pokud je fixním bodem trup, hýbou tyto svaly lopatkou a s ní celou hrudní končetinou. Pokud je fixním bodem končetina, například stojí na zemi, mění tyto svaly polohu patřičné části páteře či celého trupu a tím se podílejí na sunutí těla vpřed. Kromě toho slouží některé z nich k zavěšení hrudníku mezi listy lopatek a zajišťují tak pružnost a tlumení nárazů při došlápnutí hrudní končetiny na zem. Mnohé z těchto svalů propůjčují krku, kohoutku i pleci koně patřičný tvar.
 
1. Přední svaly spojují hrudní končetinu s krční páteří popř. až s lebkou. Tyto svaly, společně s krčními svaly, vyvolávají pohyb krku a hlavy a na druhé straně hýbou hrudní končetinou.
Úplně na povrchu to je tenká, plochá krční část kápového svalu, která spojuje vnější plochu lopatky se šíjovým vazem, pod ní spojuje trnové výběžky krčních obratlů s horním okrajem lopatky masivnější krční část kosočtverečného svalu, která ovlivňuje tvar krku před kohoutkem. Oba tyto svaly drží lopatku „přilepenou“ k hrudníku, podílejí se na zvedání báze krku (čili vzpřímení, žádoucí u drezurního ježdění) a prostřednictvím lopatky hýbou hrudní končetinou. Silný pilovitý sval vypadá jako vějíř, od vnitřní plochy lopatky nasedá jeho krční část ze stran na jednotlivé krční obratle. Více na povrchu se nachází poměrně široký pruh lopatkopříčního svalu, který spojuje dolní konec lopatky a horní konec pažní kosti s prvními krčními obratli. Pilovitý sval krk zvedá, lopatkopříční ho sklání a ohýbá a oba dva se podílejí na pohybu hrudní končetiny. Zvedač hlavy, spojující pažní kost s týlem, je dobře viditelný jako silný sval jdoucí po horním okraji jugulární rýhy, její dolní okraj tvoří kývač hlavy, spojující hrudní kost s dolní čelistí.
2. Zadní svaly spojují horní kosti hrudní končetiny s hrudní páteří nebo žebry. Tyto svaly jsou kromě vyvolání pohybu končetiny velmi důležitou součástí závěsného aparátu hrudníku mezi lopatkami (obr.2). Ten totiž nejenže drží hrudní končetiny „pevně přilepené“ na hrudník, ale plní velmi důležitou funkci tlumiče nárazů při pohybu koně. Díky tomu odebírají tyto svaly velkou část „práce“ šlachám a dolním kloubům končetin, pokud se tyto svaly unaví, šlachy a klouby jsou více zatížené a hrozí zvýšené riziko jejich poranění. Příkladem budiž skákání s netrénovaným či unaveným koně. Svým stahem dokonce dokáže hrudník mezi lopatkami nadzvednout a tak se aktivně podílejí na vzpřímení koně, na tom, že shromážděný kůň doslova „zvedne kohoutek“, „vyroste vepředu“. Samozřejmě tuto dovednost se kůň musí poctivě naučit správným gymnastickým procvičováním i postupným posilováním svalů.

• obr. 2: Svaly podílející se na zavěšení hrudního koše mezi lopatky koně. 1 – dolní hrudní pilovitý, 2 – podklíčkový, 3 – hluboký prsní, 4 – povrchový prsní, 4a – sestupný, 4b – příčný, 5 – kápový, 6 – kosočtverečný, 7 – nejširší hřbetní.

a) K horním svalům patří hrudní část kápového svalu, která spojuje vnější plochu lopatky se šíjovým vazem, hrudní část kosočtverečného svalu, která spojuje horní okraj lopatky s trnovými výběžky hrudních obratlů a vyplňuje prohlubně po obou stranách kohoutku, a plochý nejširší hřbetní sval, který spojuje plochu hrudníku s horním koncem pažní kosti a je to vlastně sval, na němž leží bočnice sedla. Tyto svaly drží lopatku „přilepenou“ na hrudník a podílejí se na jejím pohybu.

b) Úkolem dolních svalů je v první řadě zajistit pružné zavěšení hrudníku mezi lopatkami. Dokážou aktivně regulovat tlumení nárazů, čili „odpružit“ dopad hrudních končetin, nebo dokonce hrudník mezi lopatkami nadzvednout. Kůň, který tyto svaly dobře ovládá, bývá pohodlnější na ježdění. Samozřejmě i tyto svaly se podílejí na pohybu hrudních končetin. Hlavní úlohu zde hrají především: dolní hrudní část pilovité svalu, která má také tvar vějíře a rozprostírá se od vnitřní plochy lopatky k prvním 7 - 10 žebrům, pod ním jistí toto zavěšení hluboký prsní sval, spojující hrudní kost a dolní části prvních žeber s horním koncem pažní kosti. Tento sval velmi trpí při nadměrném utažení podbřišníku. Zepředu zajišťuje zavěšení hrudníku mezi končetinami podklíčkový sval, spojující vnitřní plochu lopatky s chrupavkami první žeber a vyplňující prohlubeň před lopatkou. Povrchové prsní svaly, které tvoří vepředu prsa koně i svalovou masu zespoda mezi oběma hrudními končetinami, toto zavěšení jistí zepředu a zdola.

obr. 3

Svaly ovlivňující pohyblivost a pozici hřbetu, čili hrudní a bederní páteře

Tyto svaly buď prohýbají nebo klenou páteř. Jejich vzájemná koordinace ovlivňuje pozici páteře i hřbetu, míru jeho vyklenutí, a to i během pohybu, a tím i schopnost nést nejen vlastní tělo s těžkými vnitřnostmi, ale i jezdce na hřbetě. Koordinace napětí a práce svalů na pravé a levé polovině trupu přenáší pohyb pánevních končetin na hřbet a k tomu dokáže ovlivnit míru podélného ohnutí páteře. Jinými slovy: při pohybu se páteř koně více nebo méně vlní nahoru a dolů (jako by plaval delfín) nebo do stran (jako když plave ryba).

obr. 4

1. I v oblasti hrudní a bederní páteře jsou segmentované hluboké svaly, které jsou velmi vnímavé na pozici jednotlivých obratlů a jejichž stupeň natažení řídí aktivitu mnohem silnějších povrchových svalových skupin. Tyto svaly hlídají a korigují vzájemné postavení obratlů, stabilizují páteř, vyvolávají její rotaci a pomáhají ji narovnávat (prohýbat hřbet).

2. Na prohnutí hřbetu se dále podílejí povrchové svaly, které se nacházejí na horní straně hrudní a bederní páteře, představují mohutné segmentované svalové pruhy vyplňující prostory mezi trnovými a příčnými výběžky obratlů a táhnoucí se od pánve až ke kohoutku (a jako krční svaly pokračují dále až k lebce). Mají velký význam pro udržení stability a pozice páteře, brání jejímu nadměrnému vyklenutí a podílejí se na pohybu koně v jednotlivých chodech. Společný mezižeberní sval spojuje žebra s postranními výběžky bederních, hrudních a krčních obratlů. Kromě stabilizace páteře hýbe žebry a tím se podílí na výdechu. Hlouběji pak jde podél obratlů od pánve až ke krku částečně segmentovaný nejdelší sval hřbetní, což je onen silný svalový pruh vedle páteře, na němž sedí jezdec svými sedacími kostmi. Směrem ke kohoutku se zužuje a kromě stabilizace, ohýbání páteře do strany a prohýbání dolů je to velmi důležitý sval pro lokomoci - je funkčně spojený s hýžďovými svaly a přenáší pohybové impulzy pánevních končetin ve fázi kmitu na hřbet. Tento silný sval je zodpovědný i za zvednutí předku koně při vzpínání nebo zvednutí zádě při vyhazování. Trnový hrudní sval je pokračováním krčního trnového svalu a vyplňuje prostor vedle trnových výběžků obratlů (obr.3) - společná práce nejdelšího a trnového svalu). Prohnutí lumbosakrálního (bedrokřížového) kloubu ovlivňuje i střední hýžďový sval.
3. Vyklenutí hřbetu mají na starost dvě skupiny svalů. Mnozí myslí, že i zde se jedná o hřbetní svaly, není to však pravda.
a. bedrovce (obr.4): U koně jsou čtyři (malý a velký bedrovec, kyčelní sval a čtyřhranný bederní sval), nacházejí se na dolní straně bederní páteře a upínají se na pánev nebo stehenní kost. Mají velký vliv na pohyb pánve (podsazení - čili ohnutí v lumbosakrálním kloubu) a kyčelního kloubu. Zároveň vyvolávají vyklenutí bederní páteře, při jednostranném stahu mírné ohnutí do strany.
b. břišní svaly (obr.5): Jsou ploché a relativně tenké svalové plotny, které jsou napnuté mezi předním okrajem pánve, dolním okrajem bederních obratlů a zadními částmi hrudního koše. Pravé a levé vnější a vnitřní (2) šikmé a příčné břišní svaly se navzájem stýkají šlašitými částmi (aponeurózy) uprostřed spodiny břišní nazývané linea alba (bílá čára). Přímé břišní svaly (1) představují spodinu dutiny břišní a jsou po celé délce protkány šlašitými pruhy. Všechny břišní svaly představují třívrstvý vak, držící pohromadě vnitřní orgány břišní dutiny. Dále se podílejí na výdechu, jako součást břišního lisu vytlačují obsah střev, močového měchýře nebo březí dělohy. Tlakem zdola a vytlačováním vnitřních orgánů proti páteři podporují vyklenutí a stabilizaci hřbetu, podílejí se na ohnutí trupu do strany a rotaci, částečně se účastní pohybu pánevních končetin.

obr. 5

Svaly, díky nimž kůň dýchá

Přestože nás v tuto chvíli zajímá pohybová soustava, nelze se aspoň nezmínit o dýchacích svalech. Na prvním místě je bránice, což je šlašitě - svalová deska, která jako dopředu vypouklá stěna odděluje hrudní dutinu od břišní. Je natažená mezi spodní plochou bederních obratlů, vnitřní plochou posledních tří žeber, žeberními chrupavkami a mečovou chrupavkou hrudní kosti. Při nádechu se stahuje, takže její vyklenutí do hrudníku se vyrovnává a plíce se mohou roztáhnout a nasát vzduch. Pomáhají jí mezižeberní svaly, mnohem méně pak horní pilovité svaly, zatahovače a zvedače žeber, přímý a příčný hrudní sval, které ovlivňují roztažení hrudního koše, některé ho roztahují a pomáhají nádechu, jiné zase zužují a pomáhají vydechnout.