Jak se chová Česká inspekce životního prostředí díl II.

Některým zaměstnancům ČIŽP snad ani nejde o ochranu přírody, myslím si, že jim jde o vykazování činnosti. Chytání pašeráků zvířat je věc složitá a mnohdy nebezpečná, trávení našich řek a zavážení naší země odpady je věc komplikovaná, asi těžko řešitelná a možná proto se registrovaným chovatelům musí především kontrolovat „papíry“. Věřte, určitě se něco najde.
Již několik měsíců se řeší, jestli společnost Zayferus na ochranu dravců měla před devíti roky vydanou platnou výjimku na dravce. Podotýkám, že dřívější kontroly na nic podezřelého nenarazily a výjimka byla již asi pátá v pořadí, oficiálně vystavená MŽP. (Výjimky na dravce mám nepřetržitě od roku 1984, pozn. autora). Poslední kontrola zjistila „velmi“ vážné pochybení. Ve zprávě kraluje věta: „Nedá se říct, že by společenská nebezpečnost byla nulová“. To znamená, když paní úřednice místo názvu „o.p.s. Zayferus“ nechala starý nápis „nadace Zayferus“, jsme společensky nebezpeční a musí se to „ocenit“ na 58 000 Kč. Drtivá většina dravců (až na dva trvale handicapované) byla legálně nakoupena a tudíž se stala soukromým majetkem buď společnosti nebo jednotlivce. Úředníci však vyžadují na soukromý, legálně pořízený majetek výjimku. Takže si musíte prvně vyřídit výjimku (to může trvat rok i déle) a potom vám možná bude povoleno si dravce koupit.

Dřemlík tundrový.

Odchylné postupy na běžné dravce
Z kopie dopisu, který jsem asi před pěti měsíci zaslal na ČIŽP, a na který jsem dodnes neobdržel žádnou odpověď.
… Dále k odchylným postupům: už jsem vám psal, že jsem se o odchylné postupy zajímal na úřadech a bylo mi odpovězeno, že je vše v jednání a jakmile bude ucelená koncepce, tak se to podle ní bude řešit. Jsou i případy, kdy někteří úředníci o existenci odchylných postupů dodnes neví. To, že byl kolem odchylných postupů zmatek, víte nejlépe sami, neboť sám pan inspektor o odchylných postupech vůbec nevěděl. Jak si jinak vysvětlit, že při první kontrole v Hradci zahájil řízení s rarohem (případ je již u soudu) a při kontrole puštíků a poštolek bylo vše v pořádku. Dále nás pražská ČIŽP kontrolovala v Čelákovicích a v Kralupech a opět bylo vše v pořádku. Nabízí se otázka – bude někdo pokutovati i ČIŽP za nekvalitní práci?

Výňatek – otázka novináře:
„Jaký smysl má pokuta udělená společnosti a jak přispěla k ochraně přírody?“ ptám se Mgr. Ivany Awwadové, tiskové mluvčí ČIŽP.

Ostříž lesní.

Odpověď:
„ČIŽP bohužel nemá tu možnost se rozhodnout mezi volbou dáme nebo nedáme pokutu, nyní vám to odpustíme, ale příště si dejte pozor. To skutečně není možné. Pokud dojde k porušení zákona, musíme jednat v souladu s tímto zákonem.“
Podle ČIŽP se po vstupu do Evropské unie nesmíte běžného dravce dotknout rukou, pokud nemáte vyřízený odchylný postup. (To je v podstatě výjimka.) Jsme pokutováni za to, že jsme chovali bez povolení běžné kalouse, puštíky či káňata. Přitom každý z dlouhodobě držených dravců měl na úřadech vyřízený registrační list. Z úřadů, kde se má dělat registrace běžných dravců, napsali české inspekci, že o odchylných postupech sami nevěděli, tudíž nám je nemohli vydat. Inspekce to bohužel nebere v potaz a rozdává pokuty.
Věc má však ještě jeden podstatný háček: když máme být pokutováni my, jako ochránci dravců, kteří se starají o jejich zranění, nebudou pokutování i ti, co tohoto běžného dravce někde u silnice odchytli a předali nám ho do stanice? A nejen nám, tato problematika se týká i zoo, různých jiných záchranných stanic, veterinárních klinik apod. Zákon tím pádem poruší hasiči, městská i státní policie, veterináři, lesáci, ornitologové, starostové obcí a další a další. Bude potřeba zahájit správní řízení s neskutečným počtem lidí, kteří se s dobrým úmyslem pomoci dotkli zraněného zvířete rukou. Byl porušen zákon. A pozor, netýká se to jen dravců – týká se to holubů, vrabců a dalších a dalších, u všech dochází k porušení zákona. Podle pana inspektora se nelze volně žijícího živočicha dotknout rukou – důkazem je vlaštovka, která při kontrole ČIŽP narazila do okna. Zůstala ležet na parapetu a lapala po dechu. V místnosti byli lidé z inspekce a AOPK a nikdo, opravdu nikdo, ji nevzal do ruky, aby se podíval, jestli je v pořádku. Je to další důkaz, že snad vůbec nejde o praktickou ochranu přírody?
Nedávno byl ve zprávách v televizi záznam, jak lidé dali do útulku koně a ten byl několik měsíců v útulku týrán. Byly zveřejněny záběry, jak koník vypadal před umístěním k „odborníkům“ a jak vypadal po několika měsících. Hrůza. Milovník přírody, který to viděl, se musel bránit slzám. Závěr reportáže zněl: za týrání koně může chovatel dostat i několik tisíc pokuty. Za chybně vydanou výjimku k držení dravců můžete obdržet pokutu i 60 000 Kč. Další případ se stal mému sokolnickému příteli. Je to slušný člověk a registrovaný sokolník. Odchoval několik sokolů stěhovavých. Dal si inzerát, že přebytečná mláďata prodá. Dostal pokutu 50 000 Kč. Podotýkám, že v době vyjití inzerátu, byla mláďata čtrnáct dní stará a bylo zažádáno o vzetí do evidence. V době kontroly byla stále na hnízdě u rodičů, inzerát byl pouze průzkumný, kdo bude mít o mláďata zájem. Podle ČIŽP nelze dravce nabízet, pokud nemáte vyřízený tzv. „žlutý papír“. Otázka zní, jestli se nabízením rozumí přímo prodej nebo už i to, když jen předběžně zjišťujete zájem potencionálních kupců. Shrnutí: týrání koně – několik tisíc. Chybně napsaná výjimka na deset let evidované ptáky – 58 000 Kč. Pokus o prodej vašeho vlastního, legálně odchovaného dravce 50 000 Kč …
Postrádám u některých inspektorů takový ten obyčejný lidský přístup. Hodlám o této situaci v České republice informovat úředníky v Bruselu.