Euroasijské želvy rodu Testudo, nová taxonomie, pozorování v přírodě a chov v zajetí – 4. část

Testudo weissingeri BOUR, 1995
Velikost se u Testudo weissingeri uvádí 24 až 27 centimetrů. Zbarvení má být spíše šedavé, s hnědožlutou barvou skvrn. Výskyt je omezen na úzký pruh, široký dva až tři kilometry a dlouhý snad 80 km. Byl jsem v těchto oblastech vícekrát a věnoval se této problematice dle svých možností. Podle mého názoru je situace zcela jiná. T. weissingeri, tak jak je tento druh popsán, s typovou lokalitou a monotypem může být zaměňován se zakrslou formou, kterou jsem zde objevil. Díky nedostupnosti relevantních údajů a rozporuplnosti těch dostupných, zmatených, často laických informací se domnívám, že buď jde o „zakrslou“ formu nového druhu Testudo weissingeri (pak je její rozšíření jiné než se uvádí) nebo je celá situace daleko složitější, včetně samotné existence specie weissingeri a hlavně jejího rozšíření, protože moje pozorování v celé zmíněné oblasti dokladují, že rozšíření Testudo weissingeri je daleko větší. Na zmiňovaných lokalitách se totiž žádné jiné želvy než popsaní zakrslí jedinci nevyskytovali. Příčiny tohoto malého vzrůstu lze také poměrně logicky vysvětlit odlišnými klimatickými podmínkami, o čemž by svědčila přítomnost Testudo hermanni, která je také podstatně menší než ostatní Peloponéská populace tohoto druhu. Také snad zakrslá forma? Nalezl jsem zde samce, bezesporu poměrně vysokého stáří, měřícího 9 cm a samice 12 a 13 cm. Bohužel mi byl shodou okolností odcizen, ten rok pořízený, digitální fotoaparát a jak jinak než s právě nafocenými fotkami dokumentujícími nesporně zajímavé zvláštnosti a velikosti jak T. hermanni, tak i T. weissingeri. Jedna fotka je většinou lepší než sáhodlouhé vysvětlování, takže pro ukázku pár fotek pořízených později.

Pár T. weissingeri – zakrslá forma, na druhé fotce je metr povytažen na velikost větších příbuzných, ve předu samec asi 17 cm, v pozadí samice 21 cm.

Další druhy jsem neměl možnost pozorovat na přirozených lokalitách, proto se domnívám, že uvádět neověřené informace nemá význam, tím spíš, že je ani nechovám. Snad poznatky z pozorování želv v přirozeném prostředí pomohou chovatelům zmiňovaných druhů udělat si obrázek o způsobu života těchto želv, zvláště pak začínajícím chovatelům.

Použitá literatura:
Holger Vetter: Schildkröten der Welt, Band 1
Gerhard Müller: Schildkröten