Ektoparazité jsou nebezpečím pro zvíře i člověka

Řada lidí si pořád ještě myslí, že existují ektoparazité (vnější parazité), kteří napadají jen zvíře nebo jen člověka. Často se také majitelé psů a koček domnívají, že pokud nemají jejich zvířecí svěřenci blechy, jsou naprosto zdraví a nic jiného jim nehrozí. Ale opak je pravdou. Nebezpečí nemocí, jako je borelióza, rickettsióza, ehrlichióza a leishmanióza, je mnohem blíž, než vůbec tuší. Blechy patří skutečně mezi nejčastější ektoparazity, nejsou ovšem zdaleka jediné. Většina infekcí, jejichž jsou ektoparazité přenašeči, je zoonotických, tedy snadno přenositelných na člověka.

Blechy napadají psy, kočky i člověka
I přes veškerou veterinární péči, kterou majitelé svým zvířatům zajišťují, se mnohdy dopouštějí chyb, které plynou z jejich nevědomosti. Podléhají různým polopravdám a mýtům. K takovým mýtům patří například to, že blechy psů nenapadají člověka.

Blechy (Ctenocephalides) jsou bezobratlí živočichové, které ze zoologického hlediska řadíme mezi hmyz. Tělo mají rozdělené na tři části, mají tři páry silných končetin, které jim umožňují rychlý pohyb v srsti. Třetí pár nohou je uzpůsoben ke skákání, přičemž skok může být dlouhý až 1,5 metru. Patří mezi parazity, kteří napadají teplokrevné živočichy. Ti se pak stávají jejich hostiteli, na nichž jsou blechy závislé. Na hostitele nemají vyhraněné nároky. Krev sají jen dospělé blechy, celý vývoj přes vajíčka, larvy a kukly probíhá v prostředí. V případě psů a koček často v domácnosti, v pelíšcích, na gauči, křeslech, kobercích. Tam mohou čekat nejen blechy mladé, které se chystají na aktivní život, ale také dospělé blechy, které opustily svého hostitele a hledají nového. Jedna blecha na zvířeti v podstatě znamená, že více než sto dalších se v různé fázi vývoje vyskytuje v blízkém okolí zvířete. Průměrně trvá doba od nakladení vajíčka do vylíhnutí dospělé blechy čtyři až pět týdnů.
Sáním blechy svého hostitele zneklidňují, stresují, zvířata se neustále škrábou, u zanedbaných zvířat mohou ztráty krve vyústit dokonce až v anémii. Vážné problémy může způsobit i jen jedna jediná blecha v kožichu. Psi i kočky často totiž reagují i na velmi nízký počet blech kožními problémy, které vznikají jako reakce na sliny blech a projevují se alergií na bleší kousnutí. Srst psů a koček je pak řídká a polámaná, kůže zčervenalá.

Pozřením blechy může dojít k nakažení tasemnicí psí (Dipyllidium Caninum). Při sání pak blechy přenášejí různá virová a bakteriální onemocnění přenosná nejen na zvířata, ale také na člověka. Známá je „nemoc z kočičího škrábnutí“, kterou vyvolává bakterie přenášená trusem blech. Trus se zachytí na drápcích kočky a při poškrábání se pak tímto způsobem přenese na člověka. Onemocnění je bolestivé a doprovází je otoky místa poranění a také teploty. Život však neohrožuje, léčba antibiotiky je úspěšná. Zajímavé je na tom to, že kočky infikované touto bakterií jsou velmi často bez příznaků onemocnění.
Celosvětově nejrozšířenější blechou je blecha kočičí – Ctenocephalides felis (v porovnání s blechou psí Ctenocephalides canis je poměr výskytu 95% : 5%). Napadá psy, kočky i člověka. Nejvyšší výskyt bývá koncem léta a během teplého podzimu, ale setkáváme se s nimi po celý rok.

Klíšťová encefalitida nehrozí jen lidem
Na celém území České republiky do nadmořské výšky kolem 1000 metrů, ale také ve vyšších polohách, dominuje klíště obecné (Ixodes ricinus). Vrchol výskytu je na jaře a o něco mírněji pak na podzim. Protože ale přežívají i v mírných zimách, dá se říci, že se klíšťata vyskytují celoročně. Jejich domovem je volná příroda, ovšem nelze předpokládat, že jsou tím míněny lesy a louky vzdálené hustému osídlení. Klíšťata se běžně nacházejí v parcích, ale třeba i v zahrádkách u domů.

Klíšťata patří mezi roztoče a jsou to parazité. Dospělá samice naklade několik tisíc vajíček, z nichž se vylíhnou larvy se třemi páry nohou. Larvy cizopasí zpravidla na drobných obratlovcích. Sají dva nebo tři dny. Pak se z nich vyvinou nymfy, které mají čtyři páry nohou, stejně jako dospělí jedinci. Krev sají pět až šest dní. Po dalším nasátí krve přichází další přeměna, a to do podoby klíštěte, se kterým se běžně setkáváme. Samec není příliš náročný, ale samice saje deset až dvanáct dnů.
U nás se vyskytující klíšťata jsou trojhostitelská, to znamená, že svého hostitele mění, musí se před každou vývojovou změnou přisát k novému hostiteli. To samozřejmě zvyšuje riziko přenášení infekcí. Ty se navíc mohou projevit až po delší době, takže zvířata jsou vlastně rezervoáry nebezpečných onemocnění pro člověka. Člověk totiž může být nakažen klíštětem, které přijalo nákazu od zvířecího hostitele, se kterým se reálně v čase ani v prostoru nesetkal. Tím se tedy klíště stává uchovavatelem nákaz v přírodě. Klíšťata jsou nejzávažnějším přenašečem nákaz v Evropě.

Klíšťata v místě přisátí poškozují kůži, jejich sliny působí na nervový systém hostitele. To se může projevovat ospalostí, ale také dokonce ochrnutím. Reakce jsou individuální, takže problémy mohou odeznít po odstranění klíštěte, ale doporučuje se podpůrná terapie. K přenášeným nebezpečným virům a bakteriím patří například klíšťová meningoencefalitida, borelióza, či anaplazmóza, které se vyskytují nejen u člověka, ale hrozí také psům a kočkám.

Parazitární infekci u nás způsobují krevní parazité zejména psů (babesióza). Jejich výhradním přenašečem je další velmi významný druh klíštěte piják lužní (Dermacentor reticulatus). Ten se naštěstí zatím vyskytuje jen ve vymezené lokalitě na Břeclavsku.

Nebezpeční jsou i komáři
Málokoho jistě napadlo, že komáři nejsou jen otravný hmyz, který dokáže znepříjemnit večerní posezení, ale že tito krev sající členovci patří k nebezpečným přenašečům virových, bakteriálních a parazitárních infekcí lidí i zvířat. Pravdou je to, že přenášejí zejména malárii a různé encefalitidy a horečky pojmenované podle lokality zjištěného výskytu. U nás jsou v současné době jako přenašeči onemocnění velmi důkladně zkoumáni. Na jižní Moravě byl totiž potvrzen výskyt podkožní a srdeční dirofilariózy (podkožní a srdeční červi) u psů.

Komáři se bez problémů úspěšně propracovávají hustou srstí psů a koček a atakují je, vpichy při sání poškozují kůži. Samci se spokojí s rostlinnými šťávami, krvežíznivé jsou pouze samičky. Aktivita komárů trvá obvykle od března do října a vyskytují se v podstatě na celém našem území. Ke svému životu potřebují stojatou vodu, vyhrocená je situace v lokalitách známých záplavami podél vodních toků, především na Litovelsku, Mělnicku a v Podyjí.

Možnosti obrany
Parazitoložka MVDr. Vlasta Svobodová z FVL Brno doporučuje jako ochranu před ektoparazity pravidelné opakované použití přípravků, které přeruší vývojový cyklus blech, přípravků s repelentním účinkem, které klíšťata rychle usmrtí a odpudí i krevsající hmyz. Důležitá je prevence, zejména před vycestováním ze země, což s sebou přináší vyšší riziko infekce.
Za nejvhodnější aplikační formy proti blechám a klíšťatům jsou považovány spot–ony a dlouhodobě působící antiparazitární obojky. Použití spot–onu je velmi jednoduché. Jedná se o pipetu s malým množstvím tekutiny, která se aplikuje na jedno nebo více míst na kůži v linii hřbetu psa. Aplikaci je důležité po měsíci opakovat. Spot-ony jsou vhodné také k ochraně před komáry. Je ale důležité pořizovat si spot-ony s registrovaným repelentním účinkem, které parazita usmrtí dříve, než se stačí přisát a případně přenést některou z infekcí. Spot–on s repelentním účinkem pro vašeho psa získáte u vašeho veterináře.

Antiparazitární obojky volně zakoupíte nejen u vašeho veterináře, ale také ve specializovaných prodejnách. Ty nejkvalitnější obojky fungují na principu postupného vylučování účinné látky (prášku) do srsti zvířete, čímž se zaručuje ochrana po celou dobu klíštěcí sezóny. Jejich účinnost je až sedm měsíců.
Ochranu před ektoparazity nelze brát na lehkou váhu. Včasnou preventivní péčí snížíme rizika onemocnění nejen u zvířat, ale také u lidí.