Kůň a lidé

Kůň není zvíře stájové, ale stádové. Zavření koně do boxu je vězením. Přirozeným životním podmínkám koně se můžeme jen vzdáleně přiblížit, ale pokud to dokážeme, je i to pro koně velký komfort.

obr. 1

Domnívám se, že rozhodující vliv na zdraví koně mají podmínky, ve kterých žije. V mnoha případech koně žijí v otřesných podmínkách, které jsou ale považovány mnohými lidmi za standard. Je to výsledek tradovaných mýtů i pohodlnosti některých majitelů a chovatelů. Z koní se stále více stává tělocvičné náčiní a zapomíná se, že jde o živého a velmi inteligentního tvora.

obr. 2

Jeden příklad za všechny. Byl jsem povolán ke koni, který stále kašlal. Kůň byl trénován pro drezúru. Přijel jsem do stájí a šli jsme labyrintem chodeb. V objektu bylo vlhko a průvan. Přivedli mě na křižovatku chodeb, kde doleva se šlo na vnější jízdárnu, proti nám se z otevřených dveří valil prach z kryté jízdárny a vpravo byl jeden prázdný vyčištěný box. V následujícím boxu stál můj pacient. Nakoukl jsem do kryté jízdárny, v mracích prachu tam trénoval jeden kůň. Hned mě začaly pálit oči a škrábat v krku, a tak jsem politoval koně, který v tomto prostředí musel podávat sportovní výkon. Raději jsem šel prohlédnout pacienta. Kůň byl moc pěkně stavěný a po senzorické prohlídce jsem si šel do vedlejšího vyčištěného boxu připravit přístroj na elektroakupunkturní diagnostiku – EAD. Když jsem se sehnul k zemi, cítil jsem plísně, i když byl box vyčištěn. Stěny byly vlhké stejně jako betonová zem. Koně v boxech stáli na slámě. Měření potvrdilo můj první dojem, že příčinou zdravotních potíží koně mohou být plísně. V takovýchto případech kontroluji i co kůň žere. Dostával granule, oves a seno. Seno však k mému překvapení bylo sklízeno na letišti. Při přičichnutí byla ze sena cítit nafta nebo lépe kerosen, který letadla nespálí a nebo nad letištěm vypouštějí, aby měla nižší přistávací váhu. Kůň se málokdy dostal na čistý vzduch, protože z boxu chodil chodbou přímo do prašné haly. Na to, zda ví, co je slunce, jsem se ho zapomněl zeptat. Předepsal jsem mu bylinky a doporučil ho přemístit do jiných stájí. Majitelkám se moje doporučení na změnu životních podmínek moc nelíbilo. Měly to z domova blízko. O dalším osudu koně již nic nevím.

obr. 3

Můj pohled na životní podmínky koní vychází z názorů odposlouchaných v mnoha stájích a ze studia života koní popisovaného v řadě publikací. Čerpám však i ze zkušeností s vlastními koňmi a s koňmi, které jsem doposud léčil. Mnozí se mnou možná nebudou souhlasit, protože pohled na koně jako na partnera člověka se moc nenosí. Můj pohled se v některých rysech odlišuje od zvyklostí posledních několika desetiletí. Nenutím nikomu svůj názor, jen bych chtěl připomenout, že Druidi, duchovní vůdci našich předků Keltů, tvrdili, že myšlenka, která se jednou zapíše, kostnatí, přestává se vyvíjet a stává se dogmatem. Proto o tom co píšu, prosím přemýšlejte, a byl bych rád, aby jste to nepřejímali mechanicky. Nechci, aby tyto názory, byť mohou být pro někoho i objevné, se staly též dogmatem. Budu postupně vysvětlovat své názory a jednotlivé nekonvenční způsoby léčby. Prosím, aby jste metody léčby nesrovnávali s medicínskými postupy. Tyto metody vycházejí z jiných principů a proto je též nelze nazývat alternativní, jak se někdy nesprávně činí. Medicína je pouze jedna, a to medicína, která se učí ve školách a má své metody. Nekonveční terapie má také své. Někdy je lepší k léčbě použít medicínu a jindy nekonvenční terapii.

obr. 4

Začněme od začátku. Začněme od podmínek, ve kterých kůň žije. Tyto podmínky nejvíce ovlivňují jeho zdravotní stav. Už jsme řekli, že kůň je stádové zvíře. Potřebuje neustálý fyzický kontakt s příslušníky stáda, nepřetržitou možnost rozmanité pastvy, možnost „neomezeného pohybu“, bezpečí a hierarchii stáda (obr. 1) a v neposlední řadě každodenní možnost hydratace kopyt. Myslíte, že toho nelze v našich podmínkách dosáhnout?
Posuďte sami, do jaké míry se lze tomuto ideálu přiblížit. Začala dovolená. Sedím u stolu a oknem pozoruji koně, jak si hoví v drobném dešti. Konečně přestaly obtěžovat mouchy. Pastviny mám před i za chalupou, celkem asi hektar. Pro dva koně na dovolené to tak akorát stačí. Pastviny jsou obehnány jen elektrickými ohradníky na dřevěných kůlech, koupených za pár šupů v lesovně. Ohradníky celkem stály zhruba asi čtyři tisíce korun včetně zdroje elektrických impulzů a tak asi dva dny práce. Roční obnova přijde asi na pět set korun. Koně si celý den užívají chladivého stínu a bez omezení konzumují celý den horskou trávu nebo seno z první seče. Zvláště včera, když bylo kolem třiceti stupňů, jim stromy poskytly chladivý stín a úkryt před mouchami a bodavým hmyzem. (obr. 2) Pod stromy mají koně vychozenou svoji magistrálu a neustálým pohybem vytvářejí mírný vánek a obtížný hmyz stírají o větve stromů. Pohybem a přešlapováním též podporují činnost srdce a kopyta působí jako přídavná krevní pumpa. Vytváří se tak předpoklad pro růst kvalitní rohoviny a odvádí se přebytečná bílkovina. Zvětšuje se též odtok lymfy z karpální a hlezenní části končetin. U mých koní proto nenajdete otoky spěnek nebo hlezenních kloubů jako někdy u koní stojících ve stáji.

obr. 5

Pro názornost na obr. 3 vidíte od korunky odrůstající zesílenou část kopytní stěny asi půl roku po sundání podkov. Kopytní rohovina odrůstá daleko silnější, kvalitnější a pružnější. K tomu přispívá i neustálá možnost koní brouzdat se denně rosou a vodou, kdy dochází k přirozené hydrataci kopyt. Stejné podmínky mají po celý rok i ve své domovské stáji. Venku jsou moje koně i přes zimu a věřte nebo ne, do přístřešku se jim nechce ani v mrazech. Naroste jim pořádná huňatá deka a ta je dokonale chrání. Problémem koně není zima, ale naopak, jak se ochladit. Ohromný svalový potenciál je také velikánské ústřední topení v těle koně. My lidé se mnohdy na koně díváme příliš lidskýma očima a dokážeme vymyslet ve jménu toho i mnoho nesmyslů. Přirozeně osrstěnému koni v zimě zima není. (obr. 4) V létě se koně schovávají pod stromy před sluncem. Tam je chladný vánek a zde nejraději odpočívají v bezpečí stáda nebo alespoň ve dvojici. (obr. 5)
Když koně přivedete z pastviny a chcete si zajezdit, tak ho vyčistíte, nasedláte a hurá do přírody nebo na jízdárnu. Nemusíte mít strach, že ho namůžete. Už je rozpohybován z pastvin a je v kondici. Má to jen jednu nevýhodu, když se válí v bahně, tak to dá více čistění. Někdy nás na větších pastvinách může čekat i delší procházka, než koně chytíme. Někdo může namítnout, že to je právě to, proč koně nechává ve stáji. A jsme u jádra věci a u snahy lidí koně domestikovat. Není to naše pohodlnost?
Koním lidstvo děkuje za mnohé. Koně lidem pomohli v rozvoji lidské společnosti a ke zvládnutí úkolů, které by lidé sami jinak těžko dokázali vykonat. I přes toto užitečné soužití lidé někdy stále méně koně chápou a snaží si je přizpůsobit k obrazu svému. Je to hlavně naše nepochopení a postupné odcizení se přírodě, které lidstvo vzdaluje od přirozených instinktů, bez kterých se koně neobejdou. Zvláště sportovní využití koní a jejich stále rostoucí ceny vedou k jejich skleníkovému odchovu, který jim však neprospívá. Obecně se mluví o domestikaci koní, osobně se však domnívám, že kůň domestikovatelný příliš není. Mnozí lidé si koně pletou s dobytkem nebo na ně pohlížejí stejně jako na psy či kočky. V horším případě se ke koním chovají, jak jsem napsal v úvodu, jako k nářadí v tělocvičně a někteří majitelé chovu koní ani nerozumí a vše nechávají na stájovém personálu. Moje první pravidlo tedy je: je-li to možné, dopřejte koním pastvu a pohyb v co největší možné míře.