Londýnská ZOO očima teraristy

V prosinci minulého roku, jsem při svém pobytu v Londýně, navštívil zdejší zoologickou zahradu. Přestože bylo zimní sychravé počasí, které nebylo příliš vhodné k takovému výletu, nelitoval jsem své návštěvy. ZOO je umístěna v centru Londýna v Regent´s Park. Už samotný park stojí za procházku. Je zde k vidění, kromě krásné parkové výsadby a jezera, velké množství převážně vodního ptactva z různých koutů světa.

• Reptile House.

ZOO Londýn byla založena v roce 1828 za účelem studia živočichů. Pro veřejnost byla zpřístupněna roku 1847. Její rozloha je 36 akrů, to je 14,6 ha. Je v ní chováno okolo šesti set druhů zvířat. Otevírací doba je docela krátká, od 10.00 do 16.00. Vstupné stojí 14 liber a část z něj jde na ochranu přírody. ZOO spravuje organizace Zoological Society of London (ZSL). Tato organizace také řídí mnoho záchranných a konzervačních programů.V Londýnské ZOO dochází neustále k modernizaci ubikací a výběhů tak, aby se co nejvíce podobaly přirozenému prostředí, ve kterém zvířata žijí v přírodě. Budují se také stále nové pavilony, například Gorilla Kingdom a Rainforest jsou z roku 2007 a v současné době je ve výstavbě nový ptačí pavilon. V ZOO jsou restaurace, obchůdky se suvenýry a dětský zookoutek a hřiště. Oficiální webové stránky Londýnské ZOO jsou www.zsl.org.
Hned v blízkosti vchodu do ZOO jsou dva pavilony – Aquarium a Reptile House. V Aquarium je ke zhlednutí mnoho druhů ryb a bezobratlých v biotopových akváriích – jak sladkovodních, tak i mořských. Je zde představena i studenovodní fauna Británie. Okénkem má návštěvník možnost nahlédnout do zdejší laboratoře s chovnými nádržemi, kde se ryby množí, karanténují apod. Mě osobně nejvíce zaujal velký paúhoř elektrický (Electrophorus electricus) z Jižní Ameriky. Interiér pavilonu obohacují vystavené fotografie a kresby dětí tématicky spjaté se životem pod vodou.

• Mladé želvy paprsčité.

Mé největší pozornosti se však těšil Reptile House – Dům plazů. Tento pavilon byl otevřen už v roce 1849. V tomto paviloně je bohatá kolekce jedovatých hadů. Korálovcovité (čeleď Elapidae) reprezentuje nejdelší jedovatý had světa kobra královská (Ophiophagus hannah). V této ZOO údajně jeden chovaný exemplář dorostl délky 5,71 m a vážil 12 kg (v roce 1930). Jsou tu tři druhy kober rodu Naja: N. sianensis, N. annulifera a N. nubiae, arborikolní mamby – černá (Dendroaspis polylepis) a zelená (D. angusticeps) a proslulí australští hadi – tajpan velký (Oxyuranus scutellatus) a smrtonoš severní (Acanthophis praelongus). Dalšími jeďáky jsou z čeledi chřestýšovitých (Crotalidae) chřestýš rohatý (Crotalus cereastes) a chřestýš západní (C. atrox), asijský chřestýšovec běloretý (Trimeresurus albolabris) a ploskolebec plantážní (Calloselasma rhodostoma).

• Interiér pavilonu Reptile House.

Krásné zmije gabůnské (Bitis gabonica) jsou zde ve dvou teráriích, z nichž jedno je naaranžováno jako domorodá chýše, kde tito „zákeřní“ plazi číhají na nic netušícího člověka. Tak, i v teráriu s tajpanem, je jen tak mimoděk pohozen klobouk. Taková „show“ je asi nutná, aby se nezúčastněný návštěvník alespoň na chvíli zastavil v běhu za žirafami nebo gorilami. Zmijovití (čeleď Viperidae) jsou kromě výše zmiňovaných gabunek představeny zmijí paví (Echis carinatus) z Afriky a tři druhy rodu Vipera – zmiji růžkatou (Vipera amnodytes), levantskou (V. lebetina obtusa) a tureckou (V. raddei).

• Chloubou ZOO jsou komodští draci.

• Krásná zmije gabunská.

Jedovaté hady ještě doplňují dva druhy bojg (č. Boigidae). Z afrického kontinentu bojga africká tzv. boomslang (Dispholidus typus), tento arborikolní had mě zaujal svýma velkýma očima, a z Jižní Ameriky pocházející užovka obrovská (Hydrodynastes gigas). V době mé návštěvy právě probíhalo jejich páření ve vodní nádrži.
Nejedovatí hadi z čeledi užovkovitých (Colubridae) jsou našim teraristům dobře znamé druhy: užovka tenkoocasá (Elaphe taeniura freesei), užovka proužkovaná (Thamnophis sirtalis tetrataenia) a korálovka sedlatá (Lampropeltis triangulum campbelli). Raritou je užovka nosatá (Rhynchopsis boulengeri) z Vietnamu.
Hroznýšovití (čeleď Boidae) jsou chováni v šesti druzích: krajta královská (Python regius) a krajta pestrá (P. curtus) z Afriky, madagaskarský hroznýš Dumerillův (Acrantophis dumerili), psohlavec zelený (Corallus caninus) z Jižní Ameriky, hroznýšovec jamajský (Epicrates subflavus) a krajta diamantová (Morelia spilota) z Austrálie a Nové Guinei.
Všechna terária jsou prostorná a snaží se co nejvíce imitovat biotop daného druhu. Je v nich mnoho úkrytů a proto není zaručeno, že daného plaza zrovna uvidíte, proto je lepší se několikrát vrátit a „trefit“ se tak do jeho denního cyklu. Také je potřeba určitá dávka štěstí. Kde je to možné, jsou chovány některé druhy pospolu. Například velký samec Ještěrky perlové (Timon lepidus, syn. Lacerta lepida) žije s želvou žlutohnědou (Testudo graeca), agamy vousaté (Pogona viticeps) se scinky uťatými (Tiliqua rugosa) a kajmani (Paleosuchus palpebrosus) žijí s želvami černavými (Heosemys grandis).

• Butterfly Paradise je stan ve tvaru housenky.

• Hroznýš Dumerillův.

• Tropičtí motýli na krmítku.

V Reptile House chovají řadu ještěrů, kromě již výše zmiňovaných, jsou to bazilišek zelený (Basiliscus plumifrons), trnorep (Uromastyx geyri), gekon obrovský (Gecko gecko), felsuma Standingova (Phelsuma standingi), krásný scink šalamounský (Corucia zebrata), čilí leguánci (Sceloporus cyanogenys), velký leguán nosorohý (Cyclura cornuta) a endemický leguán Ctenosaura bakeri z ostrova Utila, Varan smaragdový (Varanus prasinus), Varanus jobiensis a V. ornatus. Jsou zde také k vidění oba druhy korovců – korovec jedovatý (Heloderma suspectum) a mexický (H. horridum exasperanum). Jsou to jediní jedovatí ještěři na světě. U korovce jedovatého před časem dosáhli odchovu.
V pavilonu Reptile House informuje panel u terária želv egyptských (Testudo kleinmanni) o záchranné akci, kterou řídila ZSL přímo v Egyptě. Vybudovala centrum a poskytla odbornou pomoc při záchraně tří set těchto želv, které byly v únoru 1997 zabaveny při razii na notoricky známem tržišti se zvířaty v Káhiře. Už v roce 1998 byly první želvy vypuštěny na nové lokalitě. Londýnská ZOO vede plemennou knihu želv egyptských, chovaných v zoologických zahradách. Tyto želvy také odchovává.
Potěchou pro mé oči želvaře byly čtyři mladé želvy paprsčité (Geochelone radiata) z Madagaskaru, dvě velké Želvy ostruhaté (G. sulcata) a jihoasijské želvy podlouhlé (Indotestudo elongata). Velmi mě zaujaly želvy skalní (Malacochersus tornieri) z Keni a Tanzanie, které byly neobyčejně aktivní a prolézaly své členité terárium nebo se slunily pod lampami. Z želv skrytohlavých zde byla jen dlouhokrčka Chelodina mccordi.
Neopomenu vyjmenovat i chované obojživelníky: akvatilní červovec splývavý (Typhlonectes natans), trnočolek bradavčitý (Tylotriton verrucosum), pablatnice nosatá (Megophrys nasuta), hrbatka drsná (Pyxicephalus adspersus), rosnice siná (Pelodryas caerulea, dříve r. Litoria), rosnička včelí zvaná harlekýn (Phrynohyas resinifictrix) a čtyři druhy pralesniček – p. dvoubarvá (Phyllobates bicolor), batiková (Dendrobates auratus), azurová (D. azureus) a barvířská (D. tinctorius).

• Ropucha kururu z Night Zone v pavilonu Rainforest.

• Největší motýl světa – martináč atlas.

Za pavilonem je přistavena ubikace varanů komodských (Varanus komodoensis), kteří jsou chloubou Londýnské ZOO. Kolik jich chovají jsem se bohužel nedozvěděl. K vidění byla desetilletá samice Raja, která se v roce 2006 postarala o pořádnou senzaci, když snesla snůšku vajec, aniž by byla oplozena samcem. Z těchto vajec se vylíhla mláďata, a tak byla u těchto plazů poprvé zjištěna partenogeneze. Tato mláďata jsou k vidění v teráriu plném větví, v jejichž spleti jsou ukryta. Mláďata žijí totiž arborikolně, aby se tak v přírodě vyhnula kanibalismu ze strany dospělých varanů. Ubikace Raji je obrovská, je v ní jezírko, jeskyně, která slouží jako úkryt, silné tepelné zdroje a také atrapa jelení mršiny, která má u návštěvníků vyvolat tu správnou atmosféru. Raja sežere denně okolo 2,5 kg masa a nejraději má kuřata.
Další pavilony, které mě jako teraristu zaujaly, jsou Butterfly paradise, Rainforest a B.U.G.S. Butterfly paradise – Ráj motýlů je stan, který má tvar housenky a žijí v něm tropičtí motýli. Poletují mezi rostlinami a návštěvníky, pijí sladký nektar z krmítek, které je lákají svým vzhledem květu. Ve vystaveném houseníku žijí housenky martináče atlase (Attacus atlas). Tento motýl je s rozpětím křídel až 25cm největším na světě. Pochází z jihovýchodní Asie. V rámu vedle visí kukly nejen tohoto martináče, ale i ostatních chovaných druhů. Imága jsou pak vypouštěna do stanu.
V Rainforest – Deštném pralese žijí kromě tří druhů lvíčků a dalších primátů Nového světa jihoamerické želvy pralesní (Geochelone denticulata) a leguáni zelení (Iguana iguana). Night Zone – noční zóna je expozice ve sklepních prostorech tohoto pavilonu a jsou v ní noční zvířata – hlavně savci, ale také anakonda velká (Eunectes murinus), ropucha kururu (Bufo paracnemis) a rosnička bradavčitá (Phrynohyas venulosa).

• Mantely zlaté.

• Formikárium s mravenci Atta cephalotes v pavilonu B.U.G.S.

B.U.G.S. (Biodiversity Undepinning Global Service – volně přeloženo Péče o neochuzenou celosvětovou biologickou rozmanitost). Tento vzdělávací pavilon je plný panelů, které návštěvníka poučují o rozmanitosti života na zemi, vztahy mezi prostředím, živočichy a rostlinami, ale i o působení člověka na ekosystémy, o využívání některých druhů lidmi apod. Vše je doplněno různými terárii, akvárii či jinými speciálními ubikacemi. Jedno terárium má podobu lidské spižírny zamořené šváby a cvrčky. Rypoši slepí (Heterocephalus glaber) žijí např. v umělých norách ze skleněných trubek a každé ze svých hnízd používají k jinému účelu, např. jako spižírnu, ložnici či záchod. K vidění jsou v B.U.G.S. mravenci Atta cephalotes, jak sklízejí listí a pěstují na něm houby, nejdelší hmyz světa – až 55 cm dlouhá malajská pakobylka Phoebaticus serratipes, veleštíři císařští (Pandinu imperátor), sklípkan Brachypelma smithi, rak bahenní (Astacus leptodactylus), pijavka lékařská (Hirudo medicinalis), krásné madagaskarské žabky mantely zlaté (Mantella aurantica), axolotli mexičtí (Ambystoma mexicanum), užovka ostronosá (Gonyosoma oxycephala) z jihovýchodní Asie, švábi madagaskarští (Gromphadorhina portentosa) a mnoho dalších. Nachází se tu také Partula Breeding Room, ve které je uskutečňován záchranný chov polynéských plžů z rodu Partula (22 druhů). Tento rod je ohrožen ve své domovině zavlečenými oblovkami (Achatina spp.) chovanými pro kulinářské účely.
Dosud jsem zmiňoval jen to, co mě zajímalo jako teraristu, ale londýnská ZOO má rozhodně co nabídnout i „klasickému návštěvníkovi“: gorily, hrošíky liberijské, žirafy, okapi, zebry, tapíry indické, prasata bradavičnatá, indické lvy, tygra, servaly, velbloudy, surikaty, vydru říční, psy hyenovité, opice, tučňáky, velké papoušky, vodní ptactvo, pěvce a další a další druhy savců a ptáků z celého světa. Zajímavým pro mě byl dikobraz albín. Děti mají možnost navštívit Children´s ZOO s kozami, ovcemi, lamami a prasaty. Je zde však zakázáno zvířata krmit.
Londýnská ZOO se mi velmi líbila i přesto, že nepředčila má očekávání a naše zahrady se jí mohou směle rovnat nebo jsou i lepší. Každému milovníku přírody, který někdy zavítá do Londýna, dále doporučuji navštívit Natural History Museum s rozsáhlými sbírkami přírodnin, Královské parky v centru Londýna (St. James Park, Hyde Park, Kensington Gardens) a nádhernou botanickou zahradu Kew Gardens. Určitě nebudete zklamáni.

text a foto: Petr Meduna, [email protected]