Návštěvníci krmítka

Krmítko pro naše zimující ptáky je umístěno v předzahrádce rodinného domu na kůlu, ve výšce dvou metrů. Jedná se o klasické dřevěné krmítko přístupné ze všech stran z toho důvodu, aby krmítko mohly využívat všechny druhy ptactva. Nejvíce je využíváno polními vrabci a různými druhy sýkorek. Krmítko navštěvují pravidelně sýkorky koňadry, modřinky, babky a úhelníčci. Častými hosty jsou i zvonci zelení, pěnkava obecná, jíkavec, dlaskové a kosi. Je-li počasí nepříznivé, s dostatkem sněhu, navštěvují krmítko i čížci lesní a stehlíci. O vánočních svátcích roku 2007, kdy byla velká námraza na stromech i rostlinách, létalo na krmítko hejno stehlíků v počtu asi čtyřiceti kusů. Létali pro slunečnici přímo na krmítko, ale sbírali spadlá semínka i na zemi v okolí krmítka. Jelikož krmítko je od okna, odkud pozorování provádím, vzdáleno asi pět metrů, měl jsem možnost je pozorovat z bezprostřední vzdálenosti i pomocí dalekohledu. Jednalo se o hejno stehlíků obecných i severských. Byli krásně vybarvení a čistí, na rozdíl od stehlíků městských, kteří jsou někdy dosti špinaví. Na krmítko létali z blízkého kaštanu a po uchopení semínka slunečnice odlétli zpět na strom, kde ho v klidu konzumovali. Rodinný domek se nachází na konci vesnice v klidné části, kde je minimální provoz a ptáky nic nevyrušuje. Na krmítko stehlíci přilétají brzy ráno při rozednění. Já na ně vždy čekám, abych se pokochal pohledem na jejich krásu. Čížci lesní přilétají rovněž v hejnu a na krmítko dosedají společně a naráz. Do krmítka dáváme zbytky semen od kanárů, ale hlavně slunečnici. Dostávají i vlašské ořechy, které roztlučeme a podáváme i se skořápkami. Ptáci jádra vyberou a skořápky pak odstraníme. Před domem roste třešeň a na tu dáváme krmítko z plastové láhve. Do dvoulitrové plastové láhve vyříznu nožem u hrdla otvor o velikosti pěti centimetrů a nasypu do ní slunečnici. Toto krmítko slouží hlavně sýkorkám, protože je volně zavěšeno na větvi pomocí šňůry a je tedy značně pohyblivé. Zaznamenal jsem, že toto krmítko využívají i zvonci zelení, kteří vlétnou dovnitř krmítka a konzumují slunečnici přímo v něm. Je-li krmítko naplněno až po vletový otvor, využívají ho i stehlíci a strakapoud velký. Na tomto stromě je zavěšena i síť, ve které je lůj. Tohoto krmiva využívají hlavně sýkorky, ale i strakapoud velký a sojky. U krmítka se někdy objeví i Hýl obecný. Hýlové většinou na krmítko nejdou, ale sbírají spadlá semena pod krmítkem. Občas krmítko přijde navštívit i veverka, která bere hlavně ořechy. Focení ptáků provádím přes sklo, aby nebyli vyrušováni při krmení. Stane se, že se u krmítka na zemi sejde skupina ptáků různého zastoupení, což dokazují pořízené snímky. V hejnu se nachází vrabci polní, zvonci zelení, čížci, stehlíci, jíkavec apod. U krmení panuje pohoda a ptáci se nijak mezi sebou neperou. Jen občas dojde k nějaké rozepři a to většinou mezi ptáky stejného druhu. Jelikož na chalupě trávíme čas o víkendech a svátcích, při odjezdu vždy krmítko naplníme, aby ptáci měli krmivo co nejdéle a krmítko pravidelně navštěvovali. Většinou plné krmítko objeví sýkorka nebo vrabec a v zápětí přiletí ostatní. Pravděpodobně jde o nějaký signál, který si ptáci mezi sebou předávají.

Krmítka doporučuji milovníkům ptactva a zejména chovatelé by neměli zapomínat na volně žijící ptáky, kteří se nám potom odmění svým zpěvem a pomohou nám na zahrádce od různého obtížného hmyzu a škůdců. Krmítko je poučné zejména pro děti, u kterých tímto pěstujeme lásku k ptactvu, což je v dnešní uspěchané a přetechnizované době velice potřebné. Se mnou provádí pozorování osmiletý vnuk, který se tak naučil rozpoznávat všechny ptáky, kteří krmítko navštěvují. Znalost pak může uplatnit i ve škole při hodině přírodopisu.

Co se týká krmiva pro venkovní ptactvo, je možno ho zakoupit v obchodech s chovatelskými potřebami. Velmi užitečné jsou lojové kuličky, které je možno zavěsit kamkoliv, kam nemá přístup škodná. Já osobně dávám přednost olejnatým semenům jako je slunečnice, semenec, mák a ořechy. Je dobrá i řepka a různé druhy prosa. Velmi prospěšný je i lůj, který nahrazuje živočišnou potravu a neměl by chybět u žádného krmítka. Lojové krmítko si můžeme vyrobit i sami tak, že rozehřejeme rostlinný nebo živočišný tuk a přimícháme slunečnicová nebo jiná semena. Tuto směs nalijeme do květináče, jehož odtokovým otvorem protáhneme provázek na zavěšení. Po vychladnutí pak květináč vhodně umístíme do bezpečného prostoru, protože sýkorky budou směs vyzobávat zespodu. Do krmítka nepatří kořeněná, plesnivá či jinak zkažená domácí jídla. Takovým krmením vystavujeme ptactvo zdravotním potížím, které mohou skončit i úhynem. V době kdy nemrzne, můžeme ke krmítku zavěsit i různé ovoce, zejména jablka. Na ovoci si pochutnají hlavně kosové, případně kvíčaly. Krmítko je nutné udržovat v čistotě, stejně tak i jeho okolí.

V městských bytech se krmítka většinou umísťují na balkon nebo okna. Zde je třeba brát ohled na sousedy, kterým naše aktivita nemusí být příjemná. Kolem krmítka bývá rušno, vzniká i nepořádek a určité znečišťování od trusu ptáků. Musíme brát v úvahu, že v případě, když bydlíme ve vyšším patře, bude nečistota a zbytky krmení padat k sousedům v nižších patrech. Choďme proto raději ptactvo přikrmovat do městských parků a na volná prostranství před domy. I v těchto prostorách se dá vhodně krmítko umístit a často se zde již nachází. Pak stačí při procházce mít s sebou vhodné krmení a do připravených krmítek je dát. Lojové kuličky se dají vhodně umístit na stromy, kde rovněž splní svůj účel. Ptactvo zde můžeme i pozorovat a uvidíme zajímavé věci. V městských parcích potkáváme pravidelně milovníky ptactva, kteří ptactvo krmí a někdy si sýkorky pro potravu přilétnou až na ruku. Na hřbitově si zase veverky vlezou pro oříšek až do kapsy. I zde je rovněž hodně krmítek pro ptactvo, která jsou neustále doplňována krmivem. V městských aglomeracích ptactvo v zimních měsících hladem netrpí. Je to možná jeden z důvodů, proč se do měst stahují ptáci ze širokého okolí.